Rio de Janeiro - Tu událost viděl celý svět: v Londýně končila olympiáda, její vlajka pak putovala do Rio de Janeira, kde se konají LOH 2016. Češi však odtud přivezli pět cenných kovů již teď.
Náhoda tomu chtěla, že se jedna olympiáda v Riu konala souběžně s tou londýnskou a končila během příletu delegace s vlajkou. Jednalo se o prestižní Mezinárodní olympiádu v astronomii a astrofyzice. Češi zde patří ve středoškolské kategorii k nejlepším na světě.
Česká výprava si z brazilského velkoměsta přivezla dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili. Chybělo málo a Stanislav Fořt mohl obhájit nejprestižnější místo - post absolutního vítěze. Loni se jím v Polsku stal, letos mu prvenství jen těsně uniklo.
Nejúspěšnější zemí byla na astronomické olympiádě Čína, jinak se ale výčet mocností od sportovních her dramaticky liší: zcela chybí Američané, Rusové či Němci, do elitní rodiny patří vedle Číny třeba Írán, Singapur, Indonésie nebo Thajsko. Medaile vozí i Rumuni či Bulhaři, mezi světovou špičkou se pak vedle Čechů neztrácí ani Slováci. Absolutním vítězem se letos stal Litevec Motiejus Valiunas.
Student gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře Stanislav Fořt si udržuje dlouhodobou úspěšnost.
"Celkově jsem získal tři zlaté medaile v řadě, což se i ve světovém měřítku stává relativně zřídka," prozrazuje. Šlo ale o jeho poslední olympijské klání. Po prázdninách totiž nastupuje na vysokou školu. I díky mezinárodním úspěchům v astronomii se mu podařilo dostat na Trinity College na University of Cambridge. Mimo jiné zde studovali princ Charles či jeho syn William.
Aktuálně.cz: Loni jste se stal absolutním vítězem Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice, letos vám toto prvenství jen těsně uniklo. V čem vidíte příčinu?
Stanislav Fořt: Nejsem si jist tím, co konkrétně způsobilo, že jsem loni absolutního vítězství dosáhl a letos jsem skončil druhý. Myslím si však, že pořadí na prvních několika místech je díky velice silné konkurenci otázkou jistého štěstí.
Proto jsem opravdu šťastný, že se mi tři roky po sobě podařilo v absolutním pořadí udržet v první desítce a poslední dvě léta na prvních dvou místech. Získal jsem zlatou medaili na třech olympiádách po sobě, což se i ve světovém měřítku stává relativně zřídka.
Čeští medailisté
Zlato:
Stanislav Fořt, Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře
Jakub Vošmera, Gymnázium Matyáše Lercha v Brně
Stříbro:
Filip Murár, Gymnázium Třebíč
Martin Raszyk, Gymnázium Karviná
Bronz:
Lukáš Timko, Gymnázium Pierra de Coubertina v Táboře
A.cz: Na této akci jste získal medaili již v roce 2008. Kolik vám bylo let a jaké jste měl zkušenosti?
Ano, první medaili z olympiády jsem získal již před čtyřmi lety v Itálii. Tehdy mi bylo patnáct let. Zkušenosti jsem měl v porovnání s dnešním stavem nepatrné. Od té doby jsem se toho opravdu hodně naučil.
Cesta k úspěchu: samostudium a dalekohled na zahradě
A.cz: Astronomii i astrofyziku zmiňují jen okrajově některé středoškolské předměty. Kde jste čerpal a čerpáte své znalosti?
Většinu znalostí jsem získal samostudiem. O fyziku, matematiku a astronomii jsem měl vždy velký vlastní zájem, tudíž jsem se těmito vědami zabýval takříkajíc ve volném čase. Žádný kroužek nebo institut jsem pravidelně nenavštěvoval. Například veškerá svá astronomická pozorování provádím ze zahrady našeho rodinného domu.
A.cz Jaký máte dalekohled?
Většinu svých pozorování provádím dalekohledem Newtonovy konstrukce o průměru 200 mm a ohniskové vzdálenosti 1000 mm, jenž je usazen na paralaktické montáži s pohonem v obou osách.
A.cz: Mohl byste čtenářům vysvětlit tři soutěžní disciplíny olympiády? V čem spočívají? Co obnáší teoretická část, zpracování dat či pozorování?
V podstatě nejde o oddělené disciplíny, ale o různá kola, na něž jsou potřeba tytéž znalosti. Teoretické kolo se skládá z patnácti kratších a dvou delších úloh a zahrnuje celkově pět hodin řešení problémů, které sahají od nebeské mechaniky až k statistické fyzice.
Datová analýza, jež letos trvala taktéž pět hodin, je v jádru velice podobná teorii. Rozdíl spočívá v tom, že studenti řeší dva náročné problémy a analyzují reálná data naměřená profesionálními astronomy. Letos jsme například studovali chování rotující planetky kolem opozice a charakteristiky cefeid, což je typ proměnných hvězd. Pozorovací kolo ověřuje praktické zkušenosti s reálnou oblohou.
Na jižní oblohu jsem se těšil
A.cz: Jak se vám vlastně pozorovala jižní obloha? Bylo složité přeorientovat se?
Jižní obloha byla mnohem menším problémem, než se předem zdálo. Ještě před odjezdem jsem si v počítačovém planetáriu osvojil základní orientaci a během několika volných večerů na olympiádě provedl i pozorování přímo v Brazílii. Měli jsme skvělé světelné podmínky. Jižní oblohu jsem si vždy přál spatřit, takže jsem byl velice rád, že letos olympiáda probíhala právě v Jižní Americe.
A.cz: Mají pro vás úspěchy na olympiádě nějaký praktický dopad? Třeba že si vás všimli na nějaké prestižní škole či ve vědeckém institutu?
Při přijímacím řízení na vysokou školu pro mne olympiády rozhodně praktický dopad měly. Mé výsledky mi výrazně pomohly na cestě k přijetí na Massachusetts Institute of Technology nebo na University of Cambridge.
A.cz: Jelikož před několika dny skončily letní olympijské hry a za čtyři roky se přesunou právě do Rio de Janeira, nedá mi to, abych se nezeptala na určité paralely. Jak fyzicky náročná je astronomická olympiáda?
Fyzická náročnost je samozřejmě se sportovní olympiádou nesrovnatelná. Její charakter je zcela odlišný - neporovnává fyzickou, ale duševní výkonnost. Na druhou stranu je velice vysilující být koncentrovaný na problém pět hodin v kuse, a to i několik dní po sobě.
A.cz: Jak probíhá příprava na olympiádu?
Příprava probíhá v podstatě celoročně. Znalosti, které jsou k úspěšnému zvládnutí takovéto soutěže nutné, dalece přesahují středoškolské osnovy. V podstatě by se dalo říci, že je potřeba několika let k tomu, aby se člověk, který má o obor eminentní zájem, dostal mezi zlaté medailisty.
Ceremoniály, vlajky i soutěžní atmosféra
A.cz: Je vůbec astronomická olympiáda po formální stránce v něčem podobná té sportovní? Má třeba své zahajovací a závěrečné ceremoniály? Vlají tu vlajky?
Ano, v tomto je si velice podobná se svým sportovním protějškem. Máme vlastní zahajovací a ukončovací ceremoniál, studenti nastupují s vlajkami. Ze všech stran je cítit soutěžní atmosféra.
A.cz: Do Ria dorazila olympijská vlajka z Londýna, Rio převzalo olympijskou "štafetu". Žilo město "olympijsky"? A sledovali mladí astronomové olympijská klání?
Ano, během soutěže někteří studenti sledovali sportovní klání v Londýně. V Riu jsem viděl několik billboardů s olympijskou tematikou, nevšiml jsem si však, že by hrami v roce 2016 nějak žilo.
Jdu na Trinity College
A.cz: Ukončil jste středoškolské studium. Znamená to, že to pro vás byla poslední olympiáda?
Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice v Rio de Janeiru pro mne bylo opravdu tou poslední. V říjnu nastupuji na univerzitu a soutěže tohoto typu jsou určeny výhradně pro středoškolské studenty.
A.cz: Jaké jsou vaše další cíle a plány?
Následující čtyři roky budu studovat fyziku na University of Cambridge, konkrétně na Trinity College.
