Praha - Současné tempo budování nových dálnic, silnic, železničních koridorů a obřích skladišť a dalších staveb podél těchto komunikací povede k tomu, že za třicet let zůstane v Česku už jen polovina souvislé, nerozdrobené krajiny.
Upozorňuje na to pravidelná zpráva o stavu životního prostředí, kterou projednala vláda.
"Během období let 1980 až 2005 klesl podíl nefragmentované krajiny z 81 na 64 procent rozlohy České republiky a prognózy předpokládají, že podíl nefragmentované krajiny bude v roce 2040 dosahovat pouze 53 procent," uvádí se v dokumentu, který ve spolupráci s odbornými organizacemi sestavuje Česká agentura životního prostředí CENIA.
Rozdrobování území vede například k tomu, že se zmenšuje životní prostor pro mnohé živočichy, jejichž budoucnost je pak nejistá.
"Stavbou dálnic a rychlostních silnic, úpravou železničních koridorů, výstavbou dalších komunikací, novou zástavbou podél komunikací či vodních toků dochází k dalšímu nežádoucímu členění krajiny, které vede k zániku biotopů řady druhů," uvádí se v ekologické zprávě, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Denně zmizí půda velká jako pět Václaváků
Kromě nových silnic výrazně mění českou krajinu také rozrůstání velkých měst, budování satelitních městeček, obřích hypermarketů a skladovacích hal. Stavby obvykle vyrůstají na místech, kde byla před lety zemědělská půda.
"Meziročně se v roce 2009 snížila výměra orné půdy o 8734 hektarů. Představuje to úbytek orné půdy o zhruba 24 hektarů každý den," konstatuje se v ekologické zprávě pro vládu.
Pro představu: Čtyřiadvacet hektarů odpovídá rozloze přibližně pěti Václavských náměstí, který měří něco přes čtyři hektary.
Rozsah zastavěných a ostatních ploch se naopak v roce 2009 zvýšil o 2620 hektarů, od roku 2000 o 19507 hektarů. Zastavěné a ostatní plochy zaujímaly v roce 2009 zhruba 10,5 procent rozlohy území České republiky," uvádí dokument.
Čím více betonu, tím větší riziko povodní
Čím více půdy mizí na úkor nových staveb, tím více se zvyšuje i riziko povodní. V zabetonované krajině se voda nemá kam vsakovat.
"Zatímco z území zarostlého vegetací odteče jen asi pět procent srážkové vody, u zpevněných ploch je míra vsakování téměř nulová, a tak z území musí odtéci více než 90 procent srážkové vody," uvádí se ve zprávě o stavu životního prostředí.
Dokument upozorňuje i na to, že nová výstavba mění původní reliéf krajiny, degraduje se půda, takže se zhoršuje doplňování podzemních vod.
Neatraktivní regiony se vylidňují
Zpráva zároveň uvádí, že v méně atraktivních, odlehlých regionech lidé opouštějí tradiční hospodaření na orné půdě, která se mění na travnaté porosty nebo lesní pozemky. Okolí velkých měst se tak neustále rozšiřují a zabydlují, neatraktivní regiony se naopak vylidňují.
"Odliv obyvatel z větších venkovských obcí se projevuje nejvíce v některých příhraničních okresech, například Klatovy, Jindřichův Hradec, Břeclav, Hodonín, Bruntál, Šumperk či Děčín, a dále také ve vnitrozemí - například v okresech Strakonice, Žďár nad Sázavou či Jičín," uvedla socioložka Pavlína Maříková z České zemědělské univerzity v Praze.
Půda u velkých měst podraží
Koaliční vláda se už dohodla na to, že pozemky u velkých měst a v dalších atraktivních oblastech podraží. Pokud o ně investor bude mít zájem, zaplatí až čtrnáctkrát víc než dosud.
Vyšší poplatek za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu by měl do státní pokladny a obcím přinést 1,7 miliard korun.
"Interval, ve kterém se pohybují hodnoty základního odvodu, jsou dnes u V. třídy ochrany 5 až 46 tisíc korun za hektar. Při novém způsobu výpočtu se tatáž hodnota bude pohybovat v intervalu od 20 do téměř 180 tisíc korun," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.
