Praha - Stát zaručí v příštích šedesáti letech církvím příjmy 4,3 miliardy korun ročně. Církve se za to vzdají všech majetkových nároků vůči státu.
Překvapivě vysokou částku vypočítala vládní komise pod vedením ministra kultury Václava Jehličky, která chce církvím nahradit zabavený majetek a oddělit je od státu.
Ze státní dotace dostane katolická církev 3,6 miliardy, zbytek ostatních patnáct křesťanských církví a židovské obce.
Šedesátiletá hypotéka
Kromě ročního paušálu stát zaplatí ještě víc. Pokud vláda a sněmovna návrhy komise schválí, bude stát platit ještě dvacet let církvím podporu na provoz. Letos dosahuje 1,3 miliardy a každým rokem by se snižovala o 60 milionů.
Zároveň stát vrátí část zabavené půdy církevním řádům.
Podle odhadu Českého ústavu zeměměřického a katastrálního přišly církve po únoru 1948 o pozemky, které v dnešních cenách přijdou na 134 miliard korun. Z toho se vrátí zemědělská půda a lesy za 51 miliard, zbylých 83 miliard se bude splácet šedesátiletým paušálem.
K čtyřmiliardové roční splátce se dojde zavedením úroku 4,85 procenta, který se používá pro padesátileté státní dluhopisy.
"Kdo platí hypotéku, zná tento postup," vysvětluje rozhodnutí ministr zemědělství Petr Gandalovič, který v komisi zastupoval ODS.
Neruší se nepřímá podpora náboženských společností, které provozují školy a zdravotní či sociální služby. "Stát pomůže i nadále financovat správu historických a kulturních památek," stojí v návrhu komise.
Stovky nových farářů
Církvím se tak v roce 2009 zvýší příjmy víc než čtyřikrát. Později budou klesat snižováním státního příspěvku a také vlivem inflace.
Čtěte více o vztazích státu a církve
Náboženským společnostem se v posledních letech nevede špatně, jak svědčí rychle rostoucí počet kněží všech křesťanských vyznání s výjimkou Českobratrské církve evangelické.
Církve využívají současné právní situace.
Stát se sice po listopadu zřekl dohledu nad církvemi, stále je však financuje podle zákona z roku 1949. K povinnostem vlády tak patří zaplatit každého duchovního správce, který je církvemi jmenován, a provoz církevních úřadů.
Proto přibylo od roku 1990 víc než tisíc katolických farářů a kaplanů, počet kněží Pravoslavné církve, Apoštolské a slezské církve či Jednoty bratrské se víc než ztrojnásobil.
Nárůst výdajů na církevní provoz je dvakrát vyšší než před osmi lety, cenová úroveň se přitom proti roku 2000 nezvýší ani o čtvrtinu.
Zvyšování vládních výdajů se stalo hlavním argumentem, proč je nutné se s církvemi vyrovnat.
Raději hned než později
Argument přijímají i sociální demokraté. "Současný stav nelze nadále prodlužovat. Pro stát představuje nekoncepční, časově neohraničenou a průběžně narůstající zátěž státního rozpočtu," říká bývalá náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.
"Kdyby se nic neřešilo, za deset let by stát platil na provoz církví tři miliardy, za dvacet let už by to bylo víc, než dnes navrhuje ministerstvo kultury. Rozdíl by byl v tom, že restituce by nebyly uzavřeny," shrnuje bývalá náměstkyně.
Proto církevní komise Lidového domu doporučuje, aby ČSSD jednala nad restitučním zákonem s vládou.
Podle Kalistové se může jednat o celkové částce 134 miliard, kterou má stát vrátit. Je také možné snížit úrokovou sazbu státního dluhopisu, případně zkrátit dvacetiletou lhůtu, kdy se má ještě vyplácet dotace na provoz církví.
