Na celosvětových kláních středoškoláků v předmětových olympiádách bývá na stupních vítězů k vidění stále stejný obrázek: pravidelně vítězí čínští, japonští či korejští studenti, zvyklí na školní dril, po němž odpoledne a večer následují další vzdělávací či doučovací kurzy, popřípadě mnohahodinové studium doma. Úspěšné jsou i velmoci jako USA či Rusko, které mají z koho vybírat ty nejlepší reprezentanty. Jenže leckdy se mezi nimi ocitnou i Češi, ačkoliv mezinárodní srovnávací testy obecně řadí české školáky na základních školách mezi průměr až podprůměr. Nicméně záleží na konkrétním předmětu a také na tom, o jakou úroveň vzdělávacího systému jde.
"V rámci Evropy se Česká republika řadí k úspěšným zemím, byť nemůže v celosvětovém měřítku konkurovat velkým zemím jako USA, Čína či Rusko," říká místopředsedkyně Mezinárodní biologické olympiády a vědkyně v oblasti vývojové biologie Lenka Libusová. Připomíná, že například v rámci Mezinárodní biologické olympiády byli od roku 2008 s jedinou výjimkou všichni čtyři členové českého reprezentačního týmu oceněni medailemi, nejčastěji stříbrnými. "Prestiž naší republiky tedy hájíme dobře," podotýká.
Zde je nutné dodat, že nejde o absolutní pořadí, ale medaile se udělují v takzvaných pásmech: zlatou získává 10 procent nejlepších soutěžících, dalších 20 procent si odnáší stříbro a následných 30 procent bronzovou. Zbývajících čtyřicet procent účastníků zůstane bez medaile.
Talenti z Běstviny
Zatímco kvalita základních škol vázne a stále nemá talentovaným jedincům moc co nabídnout, v rámci středních škol existují sítě nadšených vědců a vysokoškolských pedagogů, kteří o talenty pečují. To je třeba případ biologických a chemických olympiád, na kterých se podílejí vysokoškolští pedagogové z Přírodovědecké fakulty UK či z VŠCHT.
Vytvářejí školní, okresní, krajská i celonárodní kola, pro ty nejúspěšnější řešitele biologických či chemických úkolů se koná speciální dvoutýdenní tábor v přírodním areálu u obce Běstvina na Chrudimsku. Pořádá se nedlouho před celosvětovým kláním a slouží jako intenzivní soustředění. Přestože už úkoly v národním kole vyžadují vysokoškolské znalosti, mezinárodní kolo je ještě o stupeň těžší.
"V Česku máme skvělý systém, jak připravit chemiky a biology na mezinárodní olympiádu. Běstvina pro mě znamená velmi intenzivní a užitečnou přípravu, kromě sportu a her se tu koná spousta přednášek z chemie a biologie od předních odborníků," pochvaluje si student Marek Pavlica. "A hlavně na Běstvině člověk získá plno kontaktů na minulé olympioniky a na vysokoškolské pedagogy a pak se na ně může obrátit, když řeší jakýkoliv odborný problém," doplňuje.
Marek se letos poprvé dostal do národního kola biologické olympiády, kde skončil osmý. Česko má ale pečlivý dvoukolový výběr, takže následuje výběrové soustředění dvanácti nejlepších řešitelů, na nich se pořádají přednášky k tématům, která jsou známa pro mezinárodní kolo a po nich se píšou testy. Tímto postupem se vyberou účastníci, kterým daná témata nejlépe sednou. Pavlica se takto dostal do čtyřčlenné české reprezentace.
Nejsou to šprti, ale budoucí vědci
Celosvětové klání nadějných biologů, pořádané tento rok Portugalskem, se konalo na dálku, úkoly studenti vypracovávali ve své zemi, pod dohledem zdejších garantů olympiády. U nás tak místo do Lisabonu zamířili soutěžící do Národního parku Podyjí. Zde se pražskému studentovi podařilo vybojovat pro Českou republiku zlato.
Soutěž si nelze představovat jako nějaké setkání "šprtů", kteří se suchopárně poměřují ve svých vědomostech. Jak upozorňuje Lenka Libusová, studenti zde musí řešit složité úkoly, plánovat vědecké pokusy a interpretovat získané výsledky. "Připravují se tím na výzvy, před které budou postaveni, pokud se vydají na dráhu vědeckého výzkumníka," vysvětluje.
Marek Pavlica se letos probojoval i do české reprezentace chemické olympiády a v mezinárodním kole bral stříbro. "Chemie a biologie k sobě nemá tak daleko. Úplně na začátku mě chytla příroda, protože kytičky byly vždycky pěkné a zvířátka roztomilá," vysvětluje s úsměvem. "Chemie přišla, až když se začala učit ve škole, do té doby jsem ani nevěděl, co to vlastně je. Pak mě strašně chytla, začal jsem se o ni zajímat a všechno možné si o ní číst. Také máme s kamarádem svou laboratoř a děláme v ní zajímavé pokusy. No a o biologii jsem se prostě jen víc zajímal, až se to dostalo takhle daleko," dodává Pavlica.
Jak říká dlouholetá koordinátorka české reprezentace v biologické olympiádě Lenka Libusová, Marek Pavlica patří v mnohaleté historii předmětových olympiád k mimořádným účastníkům. "V minulosti jsme se již setkali s jednotlivci, kteří reprezentovali Českou republiku na několika mezinárodních kláních. Především kombinace příbuzných oborů, jako je fyzika, matematika, astronomie či informatika se opakují. Ale kombinace biologie a chemie je opravdu unikátní, stejně jako Markovy medailové výsledky," konstatuje.
Za úspěch mohou geny a výchova. A taky mě to baví
Marek Pavlica přitom s mezinárodní reprezentací začínal v roce 2019 na světové zeměpisné olympiádě (přesněji řečeno na "Mezinárodní olympiádě věd o Zemi") v jihokorejském Tegu, kde rovněž získal zlato. Na stupních vítězů rozvinul českou vlajku po boku Tchajwanců, Číňanů nebo Australanů. Další ročníky pak byly kvůli koronaviru zrušeny.
Ani z jihokorejského zlata nedělá Marek příliš velkou vědu. "V geologické části olympiády, kterou jsem dělal, není v České republice taková konkurence. Takže když se člověk o obor začne zajímat, tak se dostane dopředu celkem snadno," říká ovšem s tím, že takovéto úrovně nelze v jakémkoliv oboru dosáhnout bez toho, aby člověka bavil a byl jeho dlouholetým koníčkem. "Baví mě to, takže vše dělám rád a s chutí. A také bych to svedl na geny a výchovu," prozrazuje recept na úspěch.
Ještě před rokem kombinoval svůj hloubkový zájem o tři předměty s atletickými tréninky, které byly čtyřikrát týdně. Nyní už je přestal stíhat, ale pro zábavu dále provozuje "sport všeho druhu". "Atletika mi každopádně dala dobrou všeobecnou průpravu," pochvaluje si. V rámci projektu Akademie věd Otevřená věda chodí jednou týdně na stáž do Ústavu chemických procesů a podílí se zde na aktuálním výzkumu helicenů, které mají potenciál sloužit jako molekulové polovodiče.
Příští rok maturuje a jak suše konstatuje, maturita z chemie a biologie by zrovna neměla být problém. "Ale třeba maturita z češtiny, na tu se už budu muset připravit, mimo jiné i načíst dvacet knih a pěkně je zpracovat," dodává.
O dalších krocích nemá zatím jasno. Ještě donedávna byl prý na 99 procent přesvědčený, že určitě půjde na chemii, buď na VŠCHT, nebo na Univerzitu Karlovu, jenže poslední úspěchy v biologii ho znejistily. Začal uvažovat i o ní, navíc zvažuje, zda by na studia nezamířil do zahraničí. "V tom případě by zvítězilo Německo, protože je blízko a v Evropské unii, přičemž školy má srovnatelné s těmi britskými," přemýšlí.
Na letošní mezinárodní biologické olympiádě získali Češi kromě Pavlicova zlata i dvě stříbra díky studentům z Aše a Českých Budějovic a jeden bronz díky reprezentantovi ze Skutče. Lenka Libusová přisuzuje tyto úspěchy tomu, jak se zdejší organizátoři olympiády systematicky věnují podchycení mladých talentů na biologii a jejich výchově, a to již 55 let. Zatímco v mnoha jiných zemích se mohou soutěže účastnit pouze studenti nejvyšších ročníků středních škol, v Česku každoročně probíhá ve čtyřech věkových kategoriích: od dvanáctiletých dětí až po maturanty. Pro účastníky se připravují zajímavé studijní texty, speciální úkoly a zmiňované letní soustředění v Běstvině.
"Mnoho lidí dlouhodobě dává do soutěže své úsilí a entuziasmus, to se nakonec odráží ve výborných výsledcích našich biologických talentů," pochvaluje si Libusová. "To, že pak na mezinárodních olympiádách stojíme při vyhlašování výsledků po boku Číňanů, Japonců či Korejců, přináší Česku reputaci chytré země, což je fajn," dodává Marek Pavlica.
