Imunolog: Covid mělo třikrát více Čechů, než dokládá stát. Na podzim nemusí být drama

Anna Dohnalová Anna Dohnalová
28. 8. 2021 12:41
Počet Čechů, kteří se během druhé vlny epidemie nakazili a následně si vyvinuli protilátky, je mnohem vyšší, než tvrdí oficiální data ministerstva zdravotnictví. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to upozorňuje imunolog z Masarykovy univerzity Vojtěch Thon. Češi už jsou podle něj z velké části imunní, situace na podzim by tak nemusela být dramatická. “Je ale třeba co nejdříve doočkovat seniory," říká.
Foto: Jakub Plíhal

Ve vaší celostátní studii se píše, že do března 2021 se s infekcí v nějaké formě setkalo až 50 procent testovaných lidí. Podle oficiální vládní statistiky bylo infikováno ale pouze 17 procent populace. Jak je to možné? 

Je velký rozdíl mezi infekcí daným virem a onemocněním. Ten, kdo se setká s infekcí, ještě nutně nemusí onemocnět. Naše práce dokazuje, že jsou desítky procent lidí, kteří infekci prodělali, aniž by o tom vlastně věděli, protože neměli příznaky nebo se necítili nemocní. I přesto se jim ale povedlo získat imunitu, kterou se proti opakované infekci teď chrání. 

Jde o to, že tento údaj PCR test zjistit nemůže. To je genetický test, který zjišťuje přítomnost viru a jeho genetickou informaci, zatímco naměřené protilátky jsou v podstatě imunologickým parametrem, který je daleko lepší, protože nám dokáže zjistit informace o tom, kdo se infikoval v minulosti. PCR test naopak zachytává přítomnost viru v dané chvíli, kdy si ho člověk udělá. Proto se ta čísla tak liší.

Jsou tedy podle vás protilátky mnohem lepším ukazatelem míry infekce v populaci než testování?

Ano. Když se v Číně objevil tento nový virus, tak se na základě jeho sekvenace okamžitě vytvořil PCR test, který zjišťuje přítomnost viru v těle na základě jeho genetické informace. V té době ale ještě neexistovaly testy pro zjištění specifických protilátek. Dnes už ho ale máme a na velmi vysoké úrovni. Když to spojíme dohromady s PCR testováním, tak nám to dává velmi významnou informaci, a to, že populace už není vůči viru takzvaně imunitně naivní.

Díky výsledkům naší studie teď již víme, že jarní vlna těm, kteří si infekcí prošli, dala jakousi přirozenou obranu, což jsme právě zjistili tímto novým diagnostickým testem na stanovení protilátek, který jsme provedli u 30 tisíc dobrovolníků. 

Takže ještě předtím, než se v Česku začalo s vakcinací, už měla velká část populace vytvořenou jakousi imunitu… 

Ano, jedná se o velkou kohortu vyšetřovanou celostátně a vlna epidemie byla masivní. Naše studie je prospektivní, to znamená, že se zabývá dynamikou hladiny protilátek v čase ve skupině 30 tisíc dobrovolníků. O čem se teď bavíme, byl první odběr, přičemž tu stejnou skupinu lidí máme již připravenou na druhý odběr, abychom viděli, jak se hladina protilátek nadále vyvíjí.

A ty buď klesají, stoupají nebo naopak zůstávají stejné v závislosti na tom, jestli se člověk nechal očkovat nebo se znovu setkal s infekcí, aniž by se nutně nechal testovat nebo o tom věděl. Teď už budeme mít další výsledky, které budou vypovídat o protilátkách v kombinaci přirozené infekce, ke které u mnoha dobrovolníků došlo hlavně na jaře, s vakcinací, která ji posiluje.

Dá se tedy očekávat, že imunita teď bude ještě vyšší? 

Ano, a to je právě ta velmi pozitivní zpráva. Je smutné, že už nedokážeme vrátit život obětem, které covidu podlehly, ale konečně alespoň můžeme říct, že jsme na tom lépe. Plus máme k dispozici vakcíny, díky kterým už naše populace začíná být opravdu solidně chráněna. K tomu je ale co nejdříve třeba doočkovat lidi v seniorním věku, kteří vakcínu ještě nedostali a mají další onemocnění, aby se to stihlo před podzimem, kdy se virus bude šířit zase nejvíc. 

Co to tedy znamená pro případnou podzimní vlnu, v porovnání s tím, jak na tom Česko bylo minulý podzim? 

Že už by to mohlo být skutečně lepší. Je třeba ale myslet na to, že máme novou variantu viru, která je teď velmi rozšířená v celé Evropě a je mnohem aktivnější ve smyslu přenosu. Má možnost zaútočit i na populaci, která už se s virem setkala, ale nemusí se projevit těžkou formou onemocnění a následnou smrtí, jak jsme se setkávali často na jaře. Spíše se bude jednat o lehčí formy onemocnění. Už teď vidíme ve Velké Británii, kde ačkoli se nákaza vyskytuje, tak již nikoliv v takové síle.

Mohlo být konečné číslo něčím také zkresleno? Například tím, že se nejednalo o náhodný výběr, ale dobrovolníci se přihlašovali sami? Nemělo by se jednat o čistě náhodně vybraný vzorek populace? 

To by bylo zkresleno, kdyby se to přenášelo na populaci, ale naše prospektivní studie je zaměřena na velkou skupinu 30 tisíc aktivních dospělých lidí a na dynamiku a vývoj jejich protilátek. Jedná se o největší studii provedenou ve střední a východní Evropě. A právě proto, že je to tak velký vzorek a jedná se o lidi, kteří odpovídají aktivní reálné populaci, tam k zásadnímu zkreslení nedochází. Ukazují to i data systematizovaná v jednotlivých věkových dekádách, srovnatelná s populací.

Studie má význam jak pro jednotlivce, kteří se dozvídají údaje o protilátkách, tak pro celou společnost, protože jsme se posunuli v diagnostice infekce a máme o tom k dispozici velmi precizní data. Ta jsou nesmírně významná národně i mezinárodně. Záchyt dynamiky celé vlny epidemie jsme předali jak světové odborné vědecké a lékařské komunitě, tak také všem odpovědným státním činitelům, aby je mohli využít při dalším zvládání epidemie.

Takže to podle vás zkresleno být nemůže, protože cílem studie nebylo zjistit, jak moc je společnost takzvaně promořená, ale popsat vývoj protilátek u specifické skupiny lidí…

Ano, a podstatné je to, že u nich pozitivita protilátek od října loňského roku rychle stoupá. Na konci vlny v březnu přítomnost protilátek ve sledované kohortě nastoupala až na 51 procent, což je opravdu velké číslo. A to napříč mladšími, středně starými i staršími dospělými lidmi. 

Jak je ale možné, že z pozitivně testovaných (PCR) pak u necelých 16 procent nebyly zachyceny žádné protilátky? 

To je další specifický fenomén, na který naše studie upozorňuje. Koronavirus je virová infekce, která vstupuje do lidského organismu přes sliznice. Slizniční imunitní obrana pak může vést jak k systémové imunitní odpovědi, což znamená, že si člověk po prodělání infekce protilátky vytvoří i v séru, ale může být i natolik účinná, že ochrana zůstane lokalizovaná na sliznicích. A proto ne všichni PCR pozitivní musí mít nutně vytvořené sérové protilátky.

K paměťové imunitní odpovědi navíc dochází s odstupem, nefunguje to tak, že by člověk byl pozitivní a hned měl protilátky, je tam třeba několik týdnů k tomu, než si je tělo vytvoří. 

Čili pokud si tělo protilátky v séru nevytvoří, tak to nutně nemusí znamenat něco špatného? 

Ne, naopak to ten člověk zvládl, a to třeba proto, že virová nálož byla menší a neměl žádné velké příznaky. Ale neznamená to, že už by se pak s infekcí nikdy znovu nemohl setkat. Pokud se ale tak stane, tak dokonce i sliznice jsou naučené reagovat rychleji. 

Jak je na tom s ohledem na vámi získaná data Česko v porovnání s ostatními státy? 

V současné době se dá říct, že jsme na tom podstatně lépe než okolní země a srovnatelně jako například Velká Británie. Každopádně už dávno nejsme nejhorší v Evropě, dokonce by se dalo říct, že teď patříme k těm, kteří jsou na tom opravdu velmi dobře.

 

Právě se děje

Další zprávy