Letošní čapí sezonu označujete za výjimečnou. Proč se čápům tak dařilo?
Předpokládáme, že v posledních letech jim pomohly vysoké počty hrabošů. Ti dnes tvoří podstatnou část jídelníčku čápů. To může podpořit hnízdění čápů, protože pokud mají rodiče v blízkosti dostatek potravy, jsou schopní vychovat větší množství mláďat.
Může to být i počasím. Jsou roky, kdy přijdou výrazné průtrže a krupobití v době, kdy jsou na hnízdech čerstvě vylíhnutá mláďata. A ta nepřízeň počasí dost pravděpodobně nepřežijí. Čápi nemají většího nepřítele, než je právě špatné počasí. Hnízda mají hodně vysoko, kam se žádný predátor nedostane, navíc si mláďata dobře hlídají a jsou schopni se ubránit, když je potřeba.
Letošní jaro bylo klidnější, zároveň ale stále deštivé. A i to pomohlo. Když jsou suché roky, veškeré louky vyschnou a chybí obojživelníci. Bohužel se planeta otepluje a čím dál častěji se setkáváme s extrémními výkyvy počasí.
Hrozně ráda bych také řekla, že je to způsobené i tím, jak se změnila naše krajina. Ale obávám se, že k tomu zatím nedošlo.
Ano, ornitologové často říkají, že právě kvůli intenzivnímu zemědělství v Česku výrazně ubývá ptáků.
Myslím, že už činíme první kroky k tomu, aby byla krajina zdravá, pestřejší a aby se třeba i čápům víc dařilo. Ale k opravdu pestré krajině máme stále velmi daleko.
Když se podíváte na čapí mapu Česka, uvidíte, že v okolí Prahy a Brna de facto nejsou hnízda. Přitom určitě nejde o krajinu, ve které by neměli kde zahnízdit. Krajina je ale intenzivně využívaná a relativně suchá, takže tam čápi nenajdou dostatek potravy.
Měli by zemědělci usilovat o to, aby byla krajina pro čápy příznivější? Mohou jim být v něčem užiteční?
Já sice nerada rozděluji živočichy na užitečné a neužitečné, protože každý má v potravním řetězci své místo, ale na druhou stranu ano, o čápovi opravdu můžeme mluvit jako o užitečném druhu. A to proto, že se živí třeba hraboši. Je jich schopný spolykat během sezony opravdu hodně a zmírnit dopady jejich přemnožení.
Hlavně jsou ale čápi indikátory zdravé krajiny. Jde o takzvaný deštníkový druh. To znamená, že když budeme chránit je, zároveň ochráníme i mnoho dalších nenápadných druhů.
Když se v krajině něco změní k horšímu, třeba vyschne mokřad nebo se někde použije nevhodný chemický prostředek, což vyhubí určité živočichy, tak si většinou nejdřív všimneme, že zmizela nějaká velká zvířata, jako jsou právě čápi. A když pak podnikneme nějaké kroky k nápravě ve prospěch čápů, tak se zlepší podmínky i pro ty méně nápadné druhy.
Může i běžný člověk udělat něco pro to, aby čápům pomohl?
Jako spotřebitel může podporovat ekologické zemědělství. Místa, kde se takto hospodaří, často poznáme na první pohled podle toho, kolik je tam ptáků i dalších druhů. Pokud někdo žije v okolí mokřadu nebo louky, vždy může u úřadů trošku zalobbovat za to, aby se místo revitalizovalo tak, aby se tam zase začali objevovat obojživelníci. Nedoporučuji ale jít cestou nějakých umělých hnízdních podložek.
Co to znamená?
Je to sloup se základem hnízda připraveným pro čápa. To přitom u nás opravdu není problém. Čápi hledají místo tam, kde najdou v okolí potravu, prostoru mají ale stále dost. Když se podíváte na statistiky pod mapou čapích hnízd, uvidíte, že v naší republice je už více než 350 prázdných čapích podložek. To je 350 marných snah pomoct čápovi, ale on to úplně nepotřebuje. Tato akce je smysluplná jen v případě, kdy slouží jako náhrada za zničené původní hnízdo.
Když je špatné počasí, nejmladší mládě zabijí
Čápi jsou v Česku zhruba od března do srpna, jak tu jejich "pobyt" probíhá?
Asi většina lidí zná pranostiku "Na svatého Řehoře čápi letí od moře". Řehoř má svátek 12. března. Ale dnes se setkáváme s tím, že se u nás čápi objevují dříve. A dokonce už ani moc neplatí to, že létají přes moře, tomu se spíš vyhýbají. Letí buď západní cestou přes Gibraltar, anebo východní cestou přes Malou Asii až do jižní Afriky.
Proč vlastně čápi létají tak daleko? Na severní polokouli nejsou místa s podobným podnebím, jako je v jižní Africe?
Migraci mají ptáci dědičně danou. Svou první cestu mají zafixovanou. Další roky se mohou řídit vlastními zkušenostmi a cesta se trochu mění. To vidíme v současnosti. Čápi, kteří dříve létali západní cestou do subsaharské Afriky, zjistili, že ve Španělsku a v Portugalsku jsou ohromné skládky, které překypují odpadky. A oni jsou schopní tam ve zdraví přežít zimu a už nemusí létat až do Afriky. A proto k nám často přiletí dříve než uprostřed března.
Co se děje po příletu?
První přilétne většinou samec. Zpravidla se vrací na místo hnízda z předchozího roku. Začne jej opravovat a zhruba 14 dnů po něm přilétá partnerka. Čápi většinou tvoří stálé páry, pokud se jednomu z nich nic nestane, opravdu rok co rok hnízdí stejný pár na stejném místě. Zimu spolu ale netráví.
Po příletu se nejdřív přivítají klapáním zobáků. Pak dostaví hnízdo. Přibližně po měsíci inkubace se začnou líhnout mláďata. Líhnou se postupně, jsou tedy různě velká. A ten nejmenší benjamínek má většinou hodně nejistý osud. Je tam jen jako záloha.
Když je počasí nepříznivé a čápi poznají, že nebude možné vyvést všechna mláďata, tak většinou to nejmladší rovnou zabijí, aby měli šanci uživit aspoň zbylá mláďata. Čápi hnízdí jen jednou, takže si nemohou dovolit riskovat, že by všechna mláďata uhynula na podvýživu.
Mláďata rostou relativně rychle. Po pár měsících už mají tréninkové lety a na konci srpna se s rodiči rozdělují.
S čápy je spojená známá legenda o tom, že nosí děti. Vychází to z nějakého reálného základu, třeba toho, že jsou to zodpovědní rodiče?
Mám za to, že je to spíš spojené s příchodem jara. Přilétají v době, kdy se rodí mláďata různých druhů. Jejich přílet je symbolem jara, toho, že bude lépe. Je otázka, nakolik je možné, že se v té době rodilo i více dětí. Dovedu si představit, když skončilo těžké období kolem žní, měli zemědělci v srpnu a září trochu klidu. Začaly se protahovat večery a kdo ví, jestli se nerodilo více dětí, když přilétali čápi.
Nepřibývá jen čápů, ale i lidí, kteří je pozorují. Proč zrovna čápi mají takovou pozornost?
V naší mytologii je to naprosto legendární pták. Už odpradávna lidé čápy vítali, vztah k nim byl vždycky pozitivní. A v naší kultuře se to objevuje pořád - i dnes se malé děti učí říkanky o čápech.
I díky tomu lidé tak propadají pozorování čápů. Když jsou svědky toho, že se objeví mláďata, jak trénují let, tak se těší na to, až se další rok zase vrátí. A budou třeba svědky bojů o hnízdo a budou fandit těm "svým" čápům, aby si to hnízdo před nějakým vetřelcem ubránili. Stává se z toho něco osobního. V tom to má zcela jiný rozměr než pozorování jakéhokoli jiného druhu zvířat.
Video: Maskuje se, plíží, čeká. Na jednu fotku jsem čekal tři roky, říká dokumentarista (14. 7. 2023)
