"Zvlášť si oblíbil lidská sídla, ať už rušná centra měst, poklidné vesnické návsi i samostatně stojící usedlosti, hájenky, seníky, kůlny, či horské chaty," říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Kvůli klimatické změně a oteplování se rehek postupně šíří i na sever Evropy. Ze stejného důvodu pak někteří jedinci přestávají na zimu odlétat na jih a zůstávají zde i v chladnějších měsících. Přezimující jedince mohou lidé tuto sezonu ornitologům hlásit na stránkách projektu Rehci v zimě. Většina rehků ale do Česka ze zimovišť dorazí v březnu.

Původ jména rehek ale podle vědce není úplně jasný. "Zatímco někteří ho odvozují ze slova rezek, jiní předpokládají zvukomalebný původ podle skřípavého popěvku a argumentují podobnými lidovými jmény jiných pěvců jako řehák či řeháček," vysvětluje Procházka.

Změnu rozšíření rehka domácího popisuje ve videu výše ornitolog Filip Petřík. Autor: Česká společnost ornitologická

Zpěv rehka domácího se ráno začíná ozývat ještě před rozedněním. Začíná zpívat jako jeden z prvních ptáků.

"Charakteristickým zpěvem, který má v sobě několik chraplavých či přiškrcených slabik, si vymezují své teritorium a zároveň lákají samice," říká Filip Petřík, který se rehkům domácím věnuje. Hnízdo si rehci staví ve výklencích, na trámech či pod střechou. Samice pak snese zhruba pět vajec. Mláďata se líhnou dvakrát až třikrát ročně.