Ostrava - Svatomír Recman, Karel Konečný, Eva Valjentová, Zdeněk Dobrý a Jaroslav Borka jsou komunisté, kteří teď mají funkce na hejtmanství svého kraje.
Díky sociálním demokratům získali moc a vliv. Všichni budou rozhodovat o řešení sociálních problémů ve svém regionu.
Všichni budou rozdělovat desítky milionů pro zdravotnictví a kulturu, ovlivní zadávání velkých veřejných zakázek například na stavbu a opravu silnic.
Všichni však také dali jasně najevo, že se nehodlají distancovat od zločinů, které jejich komunistická strana napáchala.
Online deník Aktuálně.cz chtěl vědět, co si noví vysocí funkcionáři krajských úřadů myslí o minulosti vlastní strany, stejně jako o současných režimech v některých komunistických zemích světa.
Redakce proto oslovila těchto pět komunistických politiků z Vysočiny, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Po telefonické domluvě dostal každý z nich e-mail s osmi stejnými otázkami formulovanými tak, aby se na ně během několika minut dalo odpovědět třeba jen ano, nebo ne.
Všichni telefonicky potvrdili, že otázky dostali. Ani jeden z oslovených komunistů však během osmi dnů neodpověděl. A tři z nich po přečtení dotazů rovnou písemně oznámili, že na ně odpovídat nebudou.
Zdeněk Dobrý: Na takové otázky neodpovím
"Byl Josif Vissarionovič Stalin diktátor a masový vrah?," zněla první z otázek, které si můžete přečíst v grafickém rámečku tohoto článku.
"Svolil jsem, že mi můžete dotazník zaslat," uvedl komunistický zastupitel z Vysočiny Zdeněk Dobrý, který má podle dohody s ČSSD usednout do uvolněné a placené funkce šéfa finančního výboru.
"Když jsem zjistil, jaké otázky tam jsou, tak vám dotazník vyplňovat nebudu. Já - na rozdíl od vás - se chci zabývat jako zastupitel problémy, které trápí občany v současnosti a v budoucnosti a ne mým názorem na dalekou minulost," napsal Dobrý.
Noví krajští funkcionáři z KSČM odmítli odpovídat na otázky jen týden poté, kdy jejich poslanci neuspěli ve sněmovně s návrhem, aby popírání komunistických zločinů nebylo trestným činem. Takovou změnu současných zákonů navrhovali komunisté při hlasování o novém trestním zákoníku.
Jenže - otázky se netýkaly výhradně minulosti komunistické strany. "Je Komunistický manifest programovým východiskem současné KSČM?" ptala se redakce Aktuálně.cz.
Chtěla vědět, zda komunisté hodlají při řešení současných problémů vycházet ze základního díla sepsaného Karlem Marxem a Bedřichem Engelsem, které mimo jiné říká, že komunisté mají právo ozbrojenou revolucí řešit sociální nerovnost ve společnosti.
Nebo otázka: "Jste hrdý na to, že jste komunista?" Politici KSČM, kteří díky příslušnosti ke své straně získali významné posty v krajích, ani na tento dotaz neodpověděli.
Svatomír Recman: Minulost není důležitá
Stejně jako jeho kolegové, neodpověděl ani Svatomír Recman, kterého zastupitelé z ČSSD a KSČM zvolili náměstkem moravskoslezského hejtmana pro sociální věci a kulturu.
O čem komunisté nemluví
- Byl Josif Vissarionovič Stalin diktátor a masový vrah?
- Byl Klement Gottwald Stalinovým spojencem a pomáhal mu prosazovat mocenské zájmy v poválečné Evropě?
- Vraždil, týral a utlačoval komunistický režim nevinné občany Československa?
- Vraždí, týrá a utlačuje současný komunistický režim nevinné lidi v Číně, na Kubě a v Severní Koreji?
- Byl vstup armád Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 vojenskou agresí?
- Přinesl 17. listopad 1989 konec útlaku většiny obyvatel Československa nomenklaturní komunistickou menšinou?
- Je Komunistický manifest programovým východiskem současné KSČM?
- Jste hrdý na to, že jste komunista?
Pětapadesátiletého absolventa politologických studií v Moskvě zájem Aktuálně.cz o názory na minulost i současnot komunistické strany rozladil.
"Jste už asi devatenáctí, kteří se mě na toto ptají. Nechápu, co je na tom tak zajímavé. Pro mě je důležitější budoucnost než minulost," zlobil se do telefonu náměstek Recman.
Nakonec se zasláním otázek souhlasil. Upozorňoval však, že nemá vlastní e-mailovou schránku a že může otázky přijmout, až mu technici na hejtmanství služební schránku založí.
Otázky na novém služebním mailu pak skutečně dostal. Odpověď ani na jednu z nich však Svatomír Recman neposlal.
Karel Konečný: Musím odpovídat?
Recmanův kolega z Moravskoslezského kraje, šedesátiletý Karel Konečný, soukromou e-mailovou schránku vlastní. Stal se náměstkem hejtmana pro zdravotnictví a je tedy nejvyšším šéfem všech zdravotnických zařízení, která patří kraji.
"A když mi ten dotazník pošlete, znamená to, že na něj musím odpovídat?" zajímal se při každém ze dvou telefonátů Karel Konečný.
Stejně jako Svatomír Recman, také Konečný studoval komunistickou ideologii v Sovětském svazu. Před listopadem 1989 působil jako tajemník pro zemědělství okresního výboru komunistické strany v Novém Jičíně.
Poté, co si otázky přečetl, měl jasno. "Na výše uvedený dotazník nebudu odpovídat," oznámil stručně absolvent Akademie společenských věd v Moskvě.
Také karlovarská krajská radní pro oblast kultury, památek a cestovního ruchu Eva Valjentová se po přečtení otázek rozhodla neodpovídat.
"Na tento dotazník nebudu reagovat," napsala v krátkém e-mailu. Blíže své rozhodnutí nekomentovala.
Jaroslav Palas: Kraj musí řídit rozumní lidé
Jediným z oslovených politiků KSČM, který vyplnění dotazníku zcela neodmítl, je náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jaroslav Borka.
"V současné době jsem plně pracovně vytížen. Na vaše otázky mohu odpovědět později," vzkázal v pátek 21. listopadu. Na dotaz, kdy bude schopen odpovídat, už ale Borka nereagoval.
Jedním z politiků ČSSD, kteří byli při koaličních jednáních ke komunistům nejvstřícnější, je nový moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas. Spolu s karlovarským je jeho kraj jediným, kde sociální demokraté nabídli komunistům místo v radě.
"Máme zodpovědnost najít řešení, aby kraj dobře fungoval, aby ho řídili rozumní lidé, odborníci," vysvětlil svou vstřicnost vůči komunistům lídr sociálních demokratů Jaroslav Palas krátce po volbách. "Život jde dopředu a v politice není nic nemožného," dodal absolvent večerní univerzity marxismu-leninismu.
