Czech Communists refuse to label Stalin mass killer

CzechNews
28. 11. 2008 8:00
Communists are getting share of power, but refuse to say Stalin was a mass killer
We don't care about the past, say Czech Communists when asked about Stalin's bloody rule.
We don't care about the past, say Czech Communists when asked about Stalin's bloody rule. | Foto: Aktuálně.cz

Ostrava - Svatomír Recman, Karel Konečný, Eva Valjentová, Zdeněk Dobrý and Jaroslav Borka are Communist Party (KSČM) members who have become new regional councillors thanks to local coalitions with the Social Democrats (ČSSD).

It is the first time since 1989 that the Communists are getting any executive posts. In them, they will decide on local social issues, assign dozens of millions of crowns in public funding for healthcare and culture, and influence large public tenders for road construction and the like.

And all of them have made it clear that they have no intention to distance themselves from the crimes that their party committed in the past.

Did commies torture and oppress?

Aktuálně.cz asked these five regional government officials for Vysočina, Moravia-Silesia and Karlovy Vary about their opinions of their own party's past and about the current communist regimes in some countries.

Was Joseph V. Stalin a dictator and mass murderer? Do the current communist regimes in China, Cuba and North Korea murder, maltreat and oppress innocent people? Did the 1968 Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia represent military aggression? Et cetera.

Over the phone, all five councillors confirmed receipt of the total of eight questions e-mailed to them by the online daily, but none of them responded in the next eight days. Three of the five wrote back to say that they refuse to answer.

Was Czechoslovak leader Klement Gottwald an ally of Stalin? Depends on who you ask.
Was Czechoslovak leader Klement Gottwald an ally of Stalin? Depends on who you ask. | Foto: internet

Forget about past

"I agreed that you can send me your questionnaire," said Zdeněk Dobrý, a Vysočina assembly member who is to assume the paid chairmanship of the finance committee under an agreement with the ČSSD. "But after looking at your questions, I will not respond. Unlike you, I want to focus on citizens' problems in the present and the future and not on my opinion on times long past."

However, the questions were not only about the Communist Party's past. In one of them read as follows: "Is the policy of today's KSČM based on The Communist Manifesto?" Aktuálně.cz thus hoped to find out if the new councillors would follow the 1848 book by Karl Marx and Friedrich Engels, encouraging communists to tackle social inequality through an armed revolution.

Some of the questions asked

NEPOUŽÍVAT
  • Was Joseph V. Stalin a dictator and mass murderer?
  • Was Klement Gottwald [first Czechoslovakia's Communist president] Stalin's ally, helping him to stregthen his political power in postwar Europe?
  • Do the current communist regimes in China, Cuba and North Korea murder, maltreat and oppress innocent people?
  • Did the 1968 Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia represent military aggression? 

 

Also unanswered remained the question, "Are you proud of being a Communist?"

"I think this is about the nineteenth time that someone's asking me about this," said Svatomír Recman, new deputy governor for social affairs and culture in the Moravia-Silesia region, over the phone. "I don't understand what makes it so interesting. For me the future is more important than the past."

Karel Konečný, Moravia-Silesia's new deputy governor for healthcare, and Eva Valjentová, councillor responsible for culture in the Karlovy Vary region, wrote back they would not answer the questions. Both Recman and Konečný hold degrees in social sciences earned in Moscow during the Soviet era.

Jaroslav Borka, deputy governor for Karlovy Vary, was the only KSČM official who did not completely refuse to answer the questions. He said he was currently too busy, but might answer the questions "later".

Nothing is impossible

The regional government executives refused to answer the questions only a week after the Chamber of Deputies rejected a KSČM proposal that would legalise denial of past communist crimes.

Svatomír Recman
Svatomír Recman | Foto: KSČM

Jaroslav Palas (ČSSD), new governor of Moravia-Silesia, was one of the Social Democrats who seemed most friendly to the Communists during regional coalition talks. "We have a responsibility to make sure the region is working well and that it is managed by reasonable people and experts," he said.

"Life goes on and in politics nothing is impossible," concluded Palas, who has a degree in Marxism-Leninism.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 36 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy