Vysoká inflace a s ní spojené zdražování dopadá také na studenty. Těm sice často na život přispívají rodiče, ale i s jejich pomocí se jim mnohdy nedaří s penězi vyjít. Většina má potíže s hrazením životních nákladů z vlastního, naznačuje pirátská anketa, ve které odpovídalo 436 studentů vyšších odborných a vysokých škol od 18 do 26 let. Rozhodnutí, jestli studovat, tak podle Pirátů výrazně ovlivňuje socioekonomická situace a zázemí rodiny.
Sociolog Martin Lux upozorňuje, že finanční náklady pro studenty sice stouply, zvýšila se ale i kvalita a rozšířily se možnosti studentského bydlení. "V minulosti sdílené bydlení v nájmu prakticky neexistovalo, a pokud ano, tak spíše jako součást šedé ekonomiky," říká s tím, že anketu Pirátů by považoval pouze za informační vhled do situace některých vysokoškoláků a nečinil z ní obecně platné závěry.
Redakce Aktuálně.cz nicméně získala výpovědi několika dalších studentů, kteří zjištění z dotazníku víceméně potvrzují.
Jednadvacetiletá Natálie platila stěží běžné výdaje na život už před ekonomickou krizí. Její situace se ale ještě zhoršila. "Máma s tátou mě dlouhodobě podporovali, ale pak můj táta přišel o práci. Musela jsem se proto vzdát bytu, ve kterém jsem bydlela se svou kolegyní, a nastěhovat se zpět k rodičům," popisuje studentka.
Mladí lidé využívají bydlení u rodičů kvůli financím i podle pirátského dotazníku, žije u nich třetina vysokoškoláků. I mezi těmi, kteří studují v jiném městě, tuto možnost využívá každý pátý. Více než polovina z nich uvádí, že na bydlení v místě studia kvůli vysokým nákladům nemá.
Polovina studentů, kteří nepokryjí výdaje pouze ze svého, by neměla podle dotazníku bez pomoci rodiny kde bydlet. Další pětina by se pak musela přestěhovat do levnějšího. Nějakou pomoc s výdaji využívá 86 procent respondentů, ať už od rodičů, v rámci stipendia či od státu.
"Cítím se hrozně. Je mi už skoro 25 let a pořád jsem závislá na rodičích. Dvě práce mít nemohu. Jídlo nakupuju jedině ve slevách. Když jdou kolegové v práci na oběd, nemohu jít s nimi," popisuje Anna. Studuje časově náročný obor, který jí umožňuje pracovat jen o víkendech na brigádách, měsíčně si tak vydělá sotva 12 tisíc korun. Od rodičů dostává dalších deset, za bydlení platí i s energiemi 14 tisíc.
Stejně to má i čtyřiadvacetiletá Tereza z Frýdlantu nad Ostravicí, která studuje obor veterinární medicíny. "Jsem naprosto závislá jenom na tom, co mi dají rodiče. Ještě rok zpátky jsem úplně v pohodě vydělávala, platila byt a jezdila na dovolené. Teď chodím po obchodech a nakupuju jen ve slevách," svěřuje se.
Šest z deseti vysokoškoláků nemá vlastní finanční rezervu, která by dokázala pokrýt jejich životní náklady alespoň na čtyři měsíce. Z vlastních rezerv by tak nepokryli ani jeden semestr studia se zkouškovým obdobím. Když se pak dostanou do krizové situace a potřebují zaplatit výdaje navíc, musí jim pomoci rodiče.
To ale není případ Natálie. "Před pár měsíci jsem si musela vzít úvěr u nebankovní společnosti, protože by mi banka kvůli nepravidelnému příjmu nepůjčila. Neměla jsem z čeho zaplatit u starého bytu nedoplatky za energie," svěřuje.
Podle ministerstva pro místní rozvoj mají za dostatek ubytovacích kapacit odpovědnost především samotné vysoké školy ve spolupráci s univerzitními městy, ve kterých sídlí. "Obcím by s dostatkem dostupných bytů měly pomoci jednotlivé součásti reformy bydlení, kterou chystáme," říká mluvčí Petr Waleczko. Studenti s nadměrnými náklady na bydlení podle něj mohou využít už fungující nástroje. Kromě ubytovacího stipendia mají při splnění podmínek nárok také na sociální stipendium.
V pirátském průzkumu projevila zájem o podporu státu polovina mladých. Piráti dotázaným představili takzvaný švédský model podpory, díky němuž může každý student dostat půjčku až pět tisíc měsíčně.
Jako o možném řešení o tomto nástroji mluví i ministerstvo. "Jde o bezúročnou půjčku, kterou studentovi vysoké školy poskytne stát. Splatná je po nástupu do zaměstnání. O tom, jak by tento model šel uplatnit v českých podmínkách, intenzivně debatujeme," popisuje Waleczko.
Když v květnu vláda představila balíček úsporných opatření, mezi kterými bylo i zrušení daňové slevy na studenta, patřily i desítky studentů k těm, kteří kvůli němu vyšli do ulic. Trápilo je, že vláda ignoruje témata, na kterých mladým záleží, a to i přesto, že právě oni pomohli koaličním stranám podle analýzy organizace PAQ Research vyhrát volby.
"Mladí nás podpořili, protože se jim líbilo, jak jsme v kampani prosazovali například kvalitu vzdělávání, vyřešení problému s bydlením či právě větší starost o životní prostředí," řekl pro Aktuálně.cz krátce po sněmovních volbách na podzim 2021 premiér Petr Fiala (ODS). Právě tato témata ale podle oslovených studentů vláda opomíjí, starost o ně, jak sami tvrdí, tak zůstává pouze u slibů.
"Svůj příběh jsem se rozhodla sdílet, protože si říkám, že si ho třeba přečte někdo, kdo sedí v politických křeslech, a uvědomí si, že tady nejsou jen důchodci, na které je třeba myslet," říká Anna, která v posledních sněmovních volbách volila koalici Spolu. "Je to podle mě velká škoda, nevyužitý potenciál. Nerada si stěžuju, tohle mě spíš mrzí," vysvětluje.
