Výuka dějepisu na školách se nicméně podle něj proměňuje. Část učitelů klade větší důraz na moderní historii a žáky učí jinak než klasickým přednášením před tabulí a diktováním letopočtů a jmen do sešitu.
"Navštívil jsem řadu škol, kdy mi bylo líto, že nejsem zpátky v lavici. Člověk se nestačí divit, co učitel během dvouhodinovky dějepisu dokáže s třídou vymyslet a vytvořit," popsal youtuber Karel Kovář alias Kovy v debatě Chytrého Česka věnované právě tomu, jak by měl dějepis vypadat.
Jeho dokument Kovy řeší dějiny odvysílala před třemi lety Česká televize. Během natáčení youtuber objel střední školy v Česku a zjišťoval, jak jsou žáci s dějepisem spokojení. Zkušenost neměl ale jen pozitivní. Pokud si žáci na něco stěžovali, tak že se nedostanou dál než k sametové revoluci.
Poslechněte si diskusi jako podcast
Debata je k dispozici i v podcastových aplikacích. Na Spotify ji najdete v podcastu Chytré Česko. Debatu je možné poslechnout si i na platformě Soundcloud.
Historik a jeden z autorů podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík poukázal na to, že mladí lidé se o dějinách potřebují učit jinou formou. "Dokonce jsem jednou slyšel poděkování, že díky nám posluchač udělal maturitu, protože naposlouchal náš seriál o osmašedesátém roce. Říkal jsem si, jestli je to dobře, nebo špatně, když uděláte maturitu podle podcastu?" zamýšlel se Stehlík v debatě. Nejzásadnější podle něj je znalost a pochopení celosvětové historie od Velké francouzské revoluce po současnost.
Odpověď na to, jak jinak mohou hodiny dějepisu vypadat, nabídl učitel ze střední odborné školy ve Frýdku-Místku Roman Göttlicher. Za přístup k výuce letos získal prestižní ocenění Global Teacher Prize Czech Republic. "Když jdu do hodiny, říkám si, proč by studenti měli být se mnou na hodině, a ne poslouchat třeba podcast," reagoval na Stehlíka. "Člověk si nejlépe zapamatuje věci, o kterých přemýšlí, a proto klasické memorování nebo přednášení moc dobře nefunguje. Když přimějeme studenty, aby o věcech přemýšleli, mnohem lépe si je zapamatují," řekl.
Göttlicher se účastnil projektu Dějepis+ Národního pedagogického institutu, což je příspěvková organizace ministerstva školství. Cílem projektu je proměnit výuku dějepisu tak, aby kladla větší důraz na soudobé dějiny a učitelé používali takzvanou badatelskou metodu. Tedy aby dětem nepřednášeli, ale aby je prostřednictvím dobových pramenů, fotografií, videí a dalších dokumentů vedli k hledání odpovědí.
Šéf projektu Dějepis+, historik Jaroslav Pinkas upozornil, že ke změně je potřeba víc než jen podpora ze strany ministerstva školství. "Soudobé dějiny jsou ministerstvem systematicky podporovány už takových deset let, ale ukazuje se, že důležitější jsou širší faktory. Třeba péče o (učitelský) sbor. To znamená, že vedení školy, potažmo zřizovatel, kterým je obec nebo kraj, podporuje určitý typ výuky," dodal Pinkas.
Podle Kovyho je skvělé, že středoškoláci, kteří nejsou spokojení s dějepisem u nich na škole, mají dnes spoustu příležitostí, kde se informace zábavnou a poučnou formou dozvědět. Vyzdvihl například zmiňovaný podcast Přepište dějiny nebo projekt Paměť národa, kteří shromažďuje výpovědi pamětníků událostí 20. století. "Jako vždy, když se něčeho nedostává v tradičních strukturách, je to suplováno trochu zespoda. Pro ty, kteří nemají štěstí na učitele nebo na školu, je dobře, že takových projektů přibylo," vyzdvihl Kovy.
Poslechněte si kompletní debatu i jako podcast:
