Bursík poprvé prohrál. Proč zelení ve volbách propadli?

Pavel Baroch, Lenka Smyčková
20. 10. 2008 9:10
V Libereckém kraji chybělo straně 68 hlasů
Nepřítomný výraz Martina Bursíka před zahájením sjezdu Strany zelených.
Nepřítomný výraz Martina Bursíka před zahájením sjezdu Strany zelených. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha - Martin Bursík se poprvé ve své "zelené" kariéře musí vyrovnávat s prohrou.

Strana zelených v krajských a senátních volbách totálně propadla. Nebude mít jediného zástupce v regionálním parlamentu a do druhého kola senátních voleb nepostoupili ani relativně silní kandidáti Michael Kocáb a Helena Illnerová.

Až dosud přitom Bursíkovi vycházelo takřka vše. V září 2005 se stal předsedou zelených, o necelý rok později stranu poprvé v historii přivedl do sněmovny i do vládní koalice. S přehledem se letos vyrovnal i s vnitrostranickou opozicí. Pak ovšem přišla sobota 18. října a volební výsledky, které přinesly šok: Strana přišla i o jediné své dva krajské zastupitele na jižní Moravě.

"Vůbec jsem nepočítala s tím, že bychom se do krajského zastupitelstva nedostali," řekla Aktuálně.cz Kateřina Dubská, která v Brně vedla zelenou kandidátku. Předvolební průzkumy přitom jihomoravským zeleným předvídaly až jedenáct procent. Konečných 3,64 procenta jsou pro Dubskou a její kolegy nepochopitelné.

Zatímco Dubská v brněnské pasáži Alfa v sobotu večer se svými spolustraníky rozebírala nad domácím štrůdlem volební kolaps, o dvě stě kilometrů dál, v pražském volebním štábu zelených, Bursík se skleničkou šampusu poděkoval všem za jejich práci v předvolební kampani a zároveň prohlásil: "Pojďme se také naučit prohrávat."

Naši voliči nepřišli

Bursík se na vlastní kůži přesvědčil, jak ošidné mohou být předvolební průzkumy. Podle nich totiž zelení skutečně neměli mít problém a Bursíkův plán obsadit zelenými politiky všechna krajská zastupitelstva by byl naplněn.

Jenže zelení doplatili na to, že jejich voliči jsou sice kvalitní (mladší, s vyšším vzděláním, solidně materiálně zajištění, středopravé orientace), avšak celkem nespolehliví.

"Jejich podpora je poměrně vlažná. Není jisté, zda se příštího hlasování zúčastní," řekl už v září Jan Hartl, ředitel agentury STEM.

Jihomoravská kandidátka zelených Kateřina Dubská uvedla, že se její kampaň zaměřila na mladé voliče, které to ke krajským volbám příliš netáhne. "Přišlo méně voličů, než kolik jich to deklarovalo," poznamenala Dubská.

Paní Jana Kučerová vhazuje svoji volbu do urny v obci Tuchlovice.
Paní Jana Kučerová vhazuje svoji volbu do urny v obci Tuchlovice. | Foto: Ondřej Besperát

Bursík tento stav nazývá "nedostatečně hluboké zakotvení" strany. "Potřebujeme posílit pozici u voličů, kteří nás budou volit nejen v dobách dobrých, ale i zlých. Obávám se, že mnoho našich voličů vůbec nepřišlo, nechalo se znechutit předvolební atmosférou," řekl Aktuálně.cz Bursík.

Zelené volí pravice z měst

Zelení do poslední chvíle věřili, že se jim podaří překonat pětiprocentní hranici aspoň v některých regionech. Vědí, že silní jsou totiž především ve větších městech, kde se volební lístky sčítají nejpomaleji.

Nejnadějněji se jevil Liberecký kraj, kde se v jednu chvíli volební výsledek vyšplhal na 5,02 procent a tamní lídři už už chtěli běžet pro šampus. Jenže pak zase číslo nabralo opačný směr a nakonec se zastavilo na 4,94 procentech. K získání pěti procent chybělo 68 hlasů.

Sázka na města nakonec zeleným nevyšla. Bylo to málo.

"Martin Bursík je považován za pravicového politika, takže je již přijatelný jen pro liberály z větších měst," konstatoval v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zelení v Liberci připravují svůj volební štáb. Josef Jadrný, který je hlavní postavou odporu proti případné těžbě uranu v Podještědí, se pustil do výzdoby.
Zelení v Liberci připravují svůj volební štáb. Josef Jadrný, který je hlavní postavou odporu proti případné těžbě uranu v Podještědí, se pustil do výzdoby. | Foto: Martina Machová

Dodal, že u zelených se projevilo také to, že jsou vládní stranou, což přináší ztrátu voličů.

"Krajské volby jsou vždycky vyjádřením opozice proti vládní politice, to se teď asi taky prokázalo. Kdybychom nebyli ve vládě, možná by volby dopadly jinak," souhlasí Kateřina Dubská, lídr zelených na jižní Moravě.

Slabí, nenápadní kandidáti

Strana zelených doplatila rovněž na to, že v mnohých krajích nemá dostatečně silné osobnosti, které by dokázaly přitáhnout pozornost veřejnosti - nejen skalních voličů zelených.

Žluté senátní obálky na jednu hromádku, šedivé krajské na druhou. A poté k jejich obsahu
Žluté senátní obálky na jednu hromádku, šedivé krajské na druhou. A poté k jejich obsahu | Foto: Jiří Hloušek

Například lídrem středočeské kandidátky byl Jiří Čejka, někdejší předseda zelených v době, kdy si strana mohla nechat o zastoupení v parlamentu jenom zdát. Ačkoli jde o starého politického harcovníka se zkušenostmi ještě z federálního parlamentu, i mezi jeho spolustraníky se ozývají hlasy, že nebyl tou správnou volbou.

"Je to nevýrazná osobnost, nikdo ho vlastně pořádně nezná," řekl Aktuálně.cz jeden středočeský člen zelených.

Také politolog Pavel Šaradín tvrdí, že zelení měli slabé kandidátní listiny. Slabá podle něho byla i samotná kampaň, zelená témata jakoby nebyla vidět.

"Strana nedokázala prosazovat své hlavní části programu, mimo jiné proto, že již není alternativou, jako tomu bylo před čtyřmi lety," poznamenal Šaradín.

Neůspěšní kandidáti Strany zelených Helena Illnerová a Michael Kocáb diskutují o výsledcích voleb.
Neůspěšní kandidáti Strany zelených Helena Illnerová a Michael Kocáb diskutují o výsledcích voleb. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Ukázalo se to i v senátním volbách, kdy mnozí kandidáti zelených nedostali ani jedno procento hlasů. Předseda Bursík si po volebním propadáku postěžoval, že republiková rada prosadila, aby zelení nasadili devatenáct kandidátů, ačkoli předsednictvo prosazovalo osm.

"Práškovali jsme celou republiku, a takhle to dopadlo," konstatoval Bursík.

Nepostoupili ani Illnerová a Kocáb

O několik procent uteklo druhé kolo senátních voleb i dvěma nejvýraznějším kandidátům Strany zelených - bývalé předsedkyni Akademii věd Heleně Illnerové a hudebníkovi Michaelu Kocábovi.

Zvláště Illnerová měla k postupu blízko. A to navzdory tomu, že od zelených nedostala příspěvek na kampaň, protože souhlasí s americkým radarem v Brdech.

"To byl projev krátkozrakosti Republikové rady, v níž v té době převládali fundamentalisté, prosazující odmítnutí radaru a posun SZ k levici," uznal chybu Brusík v rozhovoru pro Aktuálně.cz. (více čtěte zde)

Illnerová i Kocáb podlehli kandidátům ODS, respektive ČSSD. Pokud by ovšem voliči "nerozdrobili" hlasy mezi ostatní kandidáty, politicky zaměřené podobně jako Illnerová a Kocáb, mohli oba tento týden čekat na výsledky druhého kola voleb do horní komory parlamentu.

Proč se zelení nedohodli s ostatními partajemi a nepostavili společného kandidáta? "Pokoušeli jsme se o to, ale nepovedlo se to," řekl Aktuálně.cz Bursík.

Byl to vyhrocený duel mezi ČSSD a ODS

Illnerová s Kocábem doplatili i na to, že letošní volby byly vyhroceným soubojem mezi ČSSD a ODS.

"Lidé více volili strany než osobnosti, bohužel i v senátních volbách, kde by měly vítězit silné osobnosti. Není pochyb o tom, že profesorka Illnerová a pan Kocáb jsou silnější osobnosti, než jsou ti, co postoupili do druhého kola. Při vší úctě ke kandidátce ČSSD ve svém volebním obvodu v Praze 1, ale já si ani nezapamatoval její jméno," poznamenal Bursík.

 

Právě se děje

Další zprávy