Praha - Evropští úředníci zkoumají, jestli se v České republice stavějí dálnice podle příslušných směrnic. Pokud zjistí, že se k projektům nemohla vyjádřit veřejnost, slíbené dotace mohou nakonec i zrušit.
"Stanovisko Evropské komise nemáme a tak zatím nemůžeme předjímat, jak ovlivní způsob dostavby dálnice D8 a dalších silnic," popisuje aktuální stav Tomáš Dombrovský z ministerstva dopravy.
Komplikaci způsobily špatné formulace tuzemského stavebního zákona.
Ve své podobě z roku 2001 totiž neumožňují, aby se občané mohli u soudu účinně odvolat proti územnímu řízení o velkých stavbách.
Omezení práva občanů na soudní ochranu odporuje evropským směrnicím, Česká republika přitom dnes žádá, aby Evropská komise dotovala silnice postavené právě podle tohoto zákona.
Ministerstvo si přesto věří, že je velmi nepravděpodobné, že Česko o slíbených 59 miliard přijde.
Čtyři roky zpoždění
Zásadní komplikaci přináší postoj Bruselu právě u dopravních staveb, která má EU v letech 2007-2013 dotovat celkem 150 miliardami.
Z toho činí víc než třetinu tzv. "velké projekty" na silnicích. Dotace na každou z těchto staveb překračuje 50 milionů euro a Evropská komise je musí výslovně schválit, než začne proplácet vynaložené peníze.
Dosud Brusel neschválil žádný ze sedmnácti velkých projektů a silnice se staví buď ze záloh, anebo z národního rozpočtu. Bruselské zálohy přitom dosahují maximálně čtvrtinu požadované částky.
"Je to doklad, jak funguje Evropská komise," odsuzuje postup Bruselu Petr Zahradník, který má evropské dotace na starosti v České spořitelně.
Právní otázky by podle něho neměly komplikovat právě výstavbu dálnic. "Všude v Evropě se silnice staví zhruba stejně, všude v Evropě nějak ovlivní životní prostředí. Když se jednou schválí stavba, tak v zásadě není co řešit," míní Zahradník.
Připouští ovšem, že si česká strana způsobila potíže také sama.
Nešťastný projekt D8
Ministerstvo dopravy předložilo do Bruselu ke schválení první velký projekt na silnici až v lednu 2009.
Ministr Aleš Řebíček si vybral ten nejvíc sporný, dostavbu dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Právě na úsek protínající chráněnou krajinnou oblast České středohoří si stěžují aktivisté z hnutí Děti Země. Soud jejich podání projednal až po sedmi letech, stížnost však neměla odkladný účinek a tak se mezitím začalo stavět.
Žádost o dotaci na D8 vrátila Evropské komise k dopracování už třikrát. Během jednání si úředníci povšimli, že schvalování stavby neodpovídá evropským předpisům, protože stížnost aktivistů fakticky ignorovalo. Úředníci přitom nesmějí vyplatit peníze na projekt, který se staví v rozporu se směrnicemi. Proto v létě požádali právní oddělení Evropské komise o analýzu, jak v případě D8 a dalších staveb dál postupovat.
"U velkých silničních projektů Evropská komise přerušila proces posuzování velkých projektů, až do vydání právního stanoviska," upozorňuje oficiální dokument o čerpání dopravních dotací.
Kde čekají na peníze
Spolu osmi miliardami evropského příspěvku na dálnici D8 jsou v nedohlednu peníze na dalších šestnáct projektů.
O nejvyšší příspěvky jde přitom u dalších čtyř staveb.
O dotaci osm miliard žádají Češi pro silnici R6 Karlovými Vary a Chebem, stejnou částku chtějí na jižní část pražského okruhu, devět miliard na dálnici D3 z Tábora do Veselí nad Lužnicí, sedm miliard na velkou dálniční křižovatku mezi Kroměříží, Hulínem a Otrokovicemi.
I když si na tyto stavby nikdo nestěžoval, o dotace na ně bude možné žádat až ve chvíli, kdy bruselští právníci připustí, že v těchto případech nebyla práva veřejnosti krácena.
V lepší pozici jsou železniční stavby.
Vesměs se jedná o rekonstrukce či modernizace stávajících tratí a k jejich stavbě Brusel nevyžaduje speciální územní řízení. Evropští úředníci už na železnici schválili čtyři projekty, z toho dva úseky na IV. koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi, jeden na III. koridoru mezi Plzní a Chebem, proplatí i elektrizaci východočeské trati z Letohradu do Lichkova na polské hranici.
