Ústavní soudci dnes rozhodnou první část sporu mezi Ivou Brožovou na jedné straně a Václavem Klausem a ministerstvem spravedlnosti na straně druhé. Řeknou, zda je paragraf zákona o soudech a soudcích, podle kterého Klaus Brožovou letos v únoru na návrh ministerstva odvolal, v souladu s Ústavou.
Toto rozhodnutí ale nevyřeší to, zda v čele soudu bude dál stát Iva Brožová nebo zda bude moci prezident Václav Klaus jmenovat nového předsedu soudu, kteý je jedním z nejvlivnějších lidí v justici.
Role Nejvyššího soudu
Spor o obsazení této funkce zastiňuje hlavní problém, kvůli kterému byla Brožová z vedení soudu na návrh ministra spravedlnosti odvolána. Tím je otázka, jak Nejvyší soud plní úlohu, která mu v justici přísluší, tedy především sjednocování soudních rozhodnutí u důlěžitých problémů.
Odborníci i představitelé Soudcovské unie už delší dobu upozorňují na to, že to Nejvyšší soud nedělá.
"Ty rozsudky ani nemohou být stejné, protože každý soudce rozhoduje v jiných reáliích a důkazní situace není nikdy úplně stejná. Ale od toho máme Nejvyšší soud a jeho sjednocovací činnost. Tento soud by měl daleko víc využívat své autority a autority svých soudců, vydávat stanoviska k jednotlivým typově podobným sporům. Soudci by byli za takovou praxi vděční," uvedl v týdeníku Respekt šéf Soudcovské unie Jaromír Jirsa.
|
KAUZA BROŽOVÁ V SOUVISLOSTECH |
Odborníci upozorňují, že Nejvyšší soud svou úlohu neplní dlouhodobě, tedy ne jenom v době, kdy v jeho čele stála Iva Brožová. Jde přitom o důležitý úkol, který musí soud plnit i přes několikaměsíční "bezvládí".
Letos soud vydal tři stanoviska týkající se sjednocení soudních rozhodnutí - týkala se například exekučních řízení. Minulý rok vydal soud jedenáct sjednocujících stanovisek.
Nyní například soudy čekají na to, jak se Nejvyšší soud vyrovná se spory o stanovení výše nájemného v bytech s regulovanými činžemi. Například Obvodní soud pro Prahu 7 už přerušil spor o regulované nájemné s tím, že chce počkat právě na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podobně postupoval také Městský soud v Praze.
Co bude s Burešem?
Statistiky Nejvyššího soudu potvrzují, že se spor o odvolání Brožové na jeho práci výrazně neprojevuje. Ve druhém čtvrtletí sice narostl počet nevyřízených případu civilních a obchodních dovolání, vzrostl ale také počet nových podání v těchto případech.
Naopak se proti konci minulého roku podařilo snížit počet nevyřízených stížností ministra spravedlnosti.
Spor o to, kdo má vést Nejvyšší soud, ale rozdělil jak vedení, tak soudce Nejvyššího soudu. Část soudců v minulých měsících dokonce vyzvala Brožovou k tomu, aby situaci neblokovala a odstoupila sama. "Atmosféra na soudu se zhoršila, nejistota co bude a jak se bude dál situace vyvíjet, je patrná, i když navenek soud pracuje stejně jako předtím," uvedl jeden z asistentů soudce Nejvyššího soudu.
Situaci na soudu i přes dočasnou nepřítomnost Brožové, která se doma léčí po vážně autonehodě, neulehčuje ani situace kolem bývalého ministra spravedlnosti a kandidáta na prezidenta Jaroslava Bureše. Ten má být nástupcem Brožové, ta ale s jeho nástupem na soud nesouhlasí a podala proti němu ústavní stížnost.
Není to jediný střet Brožové s Burešem. Když Václav Havel v roce 2002 navrhl Brožovou do čela Nejvyššího soudu, Bureš jako ministr spravedlnosti protestoval s tím, že má malou autoritu mezi soudci. Brožová naopak o rok později zabránila Burešovi, aby k Nejvyššímu soudu nastoupil jako řadový soudce. Teď se o to Bureš snaží podruhé.
Kdo vlastně vede soud
Podle ministerstva spravedlnosti je nyní komunikace se soudem v pořádku. "Několikaměsíční nejistota ale rozhodně nepůsobí příliš dobře. Nejvyšší soud potřebuje v čele silnou a respektovanou osobnost," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Petr Dimun.
Soudcům Nejvyššího soudu na klidu nepřidává ani to, že vlastně není jasné, jestli byla Brožová odvolána. Václav Klaus i ministerstvo spravedlnosti jsou přesvědčeni, že Brožová už ve funkci není, ta ale tvrdí opak. A ústavní soudci zatím její odvolání pozastavili.
Ministerstvo spravedlnosti si nechalo zpracovat u odborníků z právnických fakult analýzu. "Z ní vyplývá poměrně jasně, že prezident měl právo odvolat předsedkyni Nejvyššího soudu. Názory odborníků na to, zda může Ústavní soud toto rozhodnutí pozastavit, jsou tak půl na půl," řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Dimun.
O čem rozhodnou ústavní soudci
Ústavní soudci dnes rozhodnou o tom, zda je v pořádku paragraf v zákoně o soudcích a soudech, který upravuje odvolávání soudců. Podle tohoto paragrafu může být předseda soudu, který neplní řádně své povinnosti, odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval. Brožová ale namítá, že jí nebyl sdělen žádný důvod, proč měla být z funkce odvolána.
Sporné ustanovení zákona umožňuje odvolat z funkce předsedu nebo místopředsedu některého soudu, jestliže "závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů".
Předsedu či místopředsedu může odvolat ten, kdo je do funkce jmenoval. Ustanovení nebylo dosud nikdy použito u takto vysoké ústavní funkce v justici.
Ať už dnes Ústavní soud rozhodne jakkoli, spor tím zdaleka nekončí. Dnešní rozhodnutí ale může napovědět, kterým směrem se případ bude vyvíjet.
Brožová totiž v ústavní stížnosti napadla také samotné rozhodnutí prezidenta Klause o jejím odvolání. Projednávání této stížnosti zatím Ústavní soud odložil s tím, že nejprve v plénu rozhodne o sporném paragrafu.
Po plenárním rozhodnutí věc převezme jeden ze senátů Ústavního soudu a bude jednat o samotném odvolání či setrvání Brožové ve funkci.
