V noci na pátek nastane maximum roje Perseid, pro pozorování budou skvělé podmínky

Aneta Haushalterová ČTK Aneta Haushalterová, ČTK
Aktualizováno 12. 8. 2021 9:55
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
Foto: Petr Horálek

"Podle předpovědi počasí nemá být ani stoprocentně jasno, ani stoprocentně zataženo. Takže předpokládáme, že něco v průběhu noci vidět bude. Bude sem tam nějaký mrak, ale mělo by to dopadnout," řekl Pavel Suchan, tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd. 

Měsíc byl v neděli v novu a nyní "dorůstá", obloha je tak dostatečně tmavá, aby byly padající hvězdy dobře vidět. Tato měsíční fáze přichází letos ve chvíli, kdy dráhu planety Země kříží meteorický roj Perseid. Jejich částice hoří v zemské atmosféře, a lidé tak pozorují jev zvaný padající hvězdy. Právě v noci z 12. na 13. srpna budou Perseidy na svém letošním maximu.

"Frekvence meteorů pozvolna stoupá až do noci maxima. V průběhu této noci uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města, zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, až 80 meteorů za hodinu," popsal astronom Petr Horálek. Až dvacítka z nich podle něj může být opravdu jasná. Lidé by je však měli vyhlížet z míst s minimálním světelným znečištěním.

Vyrazit mohou i na komentovaná pozorování Perseid v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově. Astronomický ústav ho ve čtvrtek pořádá na tamní "radarové" louce, kde je možné i přespat. "Do setmění, čili nejpozději do deváté večerní, je potřeba, aby se lidé dostavili, našli si místo ještě za světla a později tam nesvítili," zdůraznil Suchan. Se soumrakem podle něj už začne výklad. "Budeme tam, i kdyby byla vidět jen jedna hvězda," zdůraznil.

Pozorování oblohy bude ve čtvrtek a v pátek mezi 21. až 23. hodinou také ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. V pátek ve stejný čas bude i ve hvězdárně v Ďáblicích. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se pak koná tradiční akce Den a noc na Jizerce, jejíž součástí bude pohled na noční nebe.

Vidět bude i Venuše, Saturn a Jupiter

Noc maxima roje bude ale bohatá nejen na meteory. V podvečer 12. srpna bude nad západním obzorem možné pozorovat "večernici", tedy planetu Venuši. Později se objeví jasný úsek Mléčné dráhy, části naší galaxie. Potáhne se přes celou oblohu a vlevo od jejího centra zazáří Saturn. Východně od něj bude ještě jasnější Jupiter. Krátce před půlnocí se nad severovýchodem začne objevovat souhvězdí Býka. Časně ráno pak podívanou zakončí vycházející Orion.

"Podmínky jsou letos ideální hlavně proto, že na obloze bude Měsíc pouze ve fázi úzkého srpku. V noci maxima zapadá už zvečera, a nebude tedy rušit svým svitem. Bude tak možné spatřit i nejslabší meteory," upozornil astronom.

Lidem pozorujícím noční oblohu se zdá, že padající hvězdy vylétají ze souhvězdí Persea. Do zemské atmosféry vstupují rychlostí 59 kilometrů za sekundu. Začínají zářit ve výšce 120 kilometrů nad zemí, pohasínají o desítky kilometrů níže. Do atmosféry přilétají z jednoho směru. Proto se zdá, jako by jejich dráha vycházela z jediného bodu na obloze. Ten se odborně nazývá radiant.

Souhvězdí Persea z našeho pohledu vůbec nezapadá, meteory tak jsou viditelné celou noc. Nejvíc jich je vidět od půlnoci do rozbřesku. V té době je Perseus vysoko nad obzorem a stoupá až k nadhlavníku. Většina meteorů proto září právě nad obzorem. Perseidy jsou aktivní už od 17. července a z oblohy mizí 24. srpna.

Lidé je pozorují už celá tisíciletí, první dochované zmínky o nich pocházejí ze 3. století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince, v tehdejší římské říši oblíbeného světce. Jako církevní hodnostář odmítl poslechnout rozkaz císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Popraven byl 10. srpna roku 258, několik dní poté lidé uviděli z nočního nebe padat třpytivé slzy. Roji Perseid se proto začalo říkat "slzy svatého Vavřince".

Jako astronomický úkaz zkoumal Perseidy italský astronom Giovanni Schiaparelli ve druhé polovině 19. století. "Byl prvním, kdo našel přímou spojitost meteorů s kometami a určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle," uvedl Horálek. Prachové částice meteorického roje jsou menší než zrnka písku a tvoří je křehký kometární materiál, při průletu zemskou atmosférou se vypaří. Uvedená kometa se naposledy přiblížila ke Slunci v roce 1992, znovu se tak stane až v roce 2126.

 

Právě se děje

Další zprávy