Praha - Vznikající koalice slibuje, že zastaví nebo aspoň výrazně zpomalí neuvěřitelně rychlé tempo zabetonovávání české krajiny. Každý den totiž zmizí na 15 hektarů zemědělské půdy, plocha více než tří Václavských náměstí.
Rodící se koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných slibuje, že zvýší poplatky za zábor zemědělské půdy a následně připraví nový zákon o ochraně půdy.
Uvádí se to v parafované verzi ekologické kapitoly rodícího se vládního prohlášení, které se redakci Aktuálně.cz podařilo získat.
Výrazně zdražit zábor zemědělské půdy pro stavbu nových skladišť, hypermarketů a dalších rozsáhlých objektů chtěli už ministři životního prostředí Ladislav Miko a Jan Dusík, ovšem naráželi na neochotu poslanců v minulé sněmovně tento bod vůbec zařadit na jednání.
Vyšší poplatky za zábor půdy už za rok
Nová aktivita vznikající koalice ukáže pevnost vládní koalice. Mezi těmi, kde se předloze o navýšení poplatků za zábor půdy bránili, byli rovněž poslanci ODS.
V nové koaliční smlouvě se píše, že první zásadní novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu zvyšující poplatky by měla být přijata do konce června 2011.
"Do konce roku 2013 přijetí nového zákona o ochraně půdy, který zajistí ochranu veškeré půdy na základě jak tržních, tak ekologických hodnot," stojí v dokumentu.
Ekologické sliby trojkoalice
- Přijetí nového zákona o ochraně ovzduší do konce 2011
- Přijetí nového zákona o odpadech do konce 2012
- Zvýšení poplatků za vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu do června 2011
- Do konce 2013 nový zákon o ochraně půdy
- Nová strategie péče o krajinu do konce 2011
- Návrh energetické a surovinové politiky do března 2011
- Zachování těžebních limitů
- Novela horního zákona do konce 2011
Až desetinásobné zdražení
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že současné poplatky za zábor půdy byly stanoveny před dvaceti lety a už neodpovídají realitě. Investorům se proto vyplatí stavět ve volné krajině, místo aby se více zaměřovaly například na staré opuštěné průmyslové areály.
Novela, kterou bez úspěchu připravilo ministerstvo životního prostředí, počítala s tím, že se odvody za zábor nejkvalitnější půdy zvýší zhruba desetinásobně, u méně kvalitních půd až třikrát.
V současnosti je nejvyšší základní cena 124 tisíc korun za hektar, po změně to mohl být u nejkvalitnějších půd více než milion.
Čím více betonu, tím horší povodně
Zabetonovaná krajina hůře odolává přívalům velké vody a povodně, v posledních letech tak časté, jsou ničivější.
"Od roku 1927 ubylo z České republiky celkem 851 tisíc hektarů zemědělské půdy, tedy více než pětina," připomnělo ministerstvo životního prostředí. Zastavěná plocha české krajiny odpovídá velikosti celého Lucemburska.
Největší zájem je o půdu v okolí Prahy a dalších velkých měst, a také podél dálnic a rychlostních silnic.
"Jde z velké části o kvalitní půdy, velký tlak je na zábor rovinatých území s úrodnou půdou, často v I. a II. třídě ochrany," dodalo ministerstvo životního prostředí.
