V rozsudku se konstatuje, že magistrát svým postupem udělal chybu, která poškodila organizátory pochodu Prahou.
Špatně zvolená trasa
Magistrát své odmítavé stanovisko tehdy zdůvodňoval tím, že si organizátoři demonstrace vybrali trasu pochodu, která by komplikovala pražskou dopravu. Demonstranti svolali protest na Václavské náměstí, odtud se chtěli přesunout nejprve před velvyslanectví USA na Malé Straně a pak před Úřad vlády.
|
Prahou prošel zakázaný pochod proti americkému radaru, čtěte ZDE |
"Myslím si, že kdyby zvolili jinou trasu, nebyl by v tom žádný problém," komentoval tehdy rozhodnutí Magistrátu jeho mluvčí Jiří Wolf.
Demonstranti nakonec zvolili náhradní trasu, zamítavé rozhodnutí Magistrátu ale napadli u soudu. A vyhráli. "To rozhodnutí mě nepřekvapilo, spíš jsem ho čekal. Je to pro nás určitě satisfakce," řekl Aktuálně.cz Jan Májíček, mluvčí iniciativy Ne základnám.
Magistrát zatím zvažuje, jestli proti dnešnímu rozhodnutí podá stížnost. "Počkáme na písemné vyhotovení rozsudku a pak se rozhodneme," uvedl právník Magistrátu Pavel Štefaňák.
Primátorův náměstek Rudolf Blažek v reakci na verdikt soudu prohlásil, že do rozhodování úředníků politici (ODS) nijak nezahují. "Já naprosto odmítám jakékoli ovlivňování. Je to čistě věc úředníků státní správy, kteří rozhodují," řekl Blažek agentuře ČTK.
Není to poprvé, co se iniciativa a magistrát střetly u soudu. Shodný postup iniciativa zvolila už loni v září, když jí Magistrát zakázal pochod z Karlova mostu na Hrad. Soud i tehdy rozhodnutí zrušil a nařídil úřadu vyplatit svolavateli 2000 korun.
Měří radnice dvojím metrem?
Případ ukazuje na nejasná pravidla, podle kterých magistrát přistupuje k různým demonstracím - neměří každému stejně.
Když se v květnu loňského roku sešly na Palackého náměstí v Praze tisíce zdravotníků a lékařů, aby protestovali proti některým krokům tehdejšího ministra zdravotnictví Davida Ratha, pražská radnice demonstraci nezakázala.
"V minulém období se skutečně nechávalo projít více těch průvodů a v současné se k tomu stavíme tak, aby byla Praha spíše průjezdná," vysvětluje pravidla pro zamítnutí ohlášených akcí právník Magistrátu Pavel Štefaňák.
"Záleží na tom, kolik demonstrantů se hodlá sejít. Pokud je to shromáždění většího rozsahu, pak oslovujeme odbor dopravy," dodává Štefaňák. Rozhoduje taky čas, místo a trasa průvodu.
Kolik ještě může?
Definici toho, co už je shromáždění většího rozsahu a co ještě ne, ale magistrátní úředníci neznají. Žádná tabulka totiž neexistuje. Ani magistrátní experti na dopravu nedokáží odpovědět.
"Může se pak stát, že jeden průvod po stejné trase je přijat bez problémů a u druhého se vydává rozhodnutí o zákazu shromáždění," přiznává Pavel Štefaňák.
V říjnu 2005 na magistrát dorazilo oznámení o demonstraci před německou ambasádou. Svolavatel chtěl protestovat proti uvěznění popírače holocaustu Ernesta Zündela. Nakonec se ukázalo, že akci svolali neonacisté z organizace Národní odpor.
Magistrát tehdy demonstraci nezakázal. Bránil se, prý nevěděl, že jde o neonacisty. Čelil za to tehdy kritice, třeba od senátora Jaromíra Štětiny. Radnice se podle měj měla zajímat, proč někdo chce před německou ambasádou demonstrovat zrovna 28. října a kdo je Ernst Zündel.
"Ze všech indicií, které jsou v současné době známé, bohužel takové shromáždění zakázat nemůžeme," zdůvodňoval tehdy postoj Magistrátu jeho mluvčí Jiří Wolf.
