reklama
 
 

Baťův vnuk: Dědeček pomáhal Židům, mám důkazy

30. 4. 2008 8:17
Jan Antonín Baťa zachránil podle vnuka desítky rodin

Zlín - Průmyslník Jan Antonín Baťa organizoval a platil záchranu desítek židovských rodin z Československa a Rakouska před fašisty.

Vyplývá to z dokumentů, dopisů a prohlášení, které shromáždil Baťův vnuk John Nash žijící ve Spojených státech.

Čtěte více: Baťův vnuk: Mám důkazy o nevině svého dědy

Baťa byl po druhé světové válce v Československu v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení za to, že se veřejně nepřihlásil do odboje proti nacistům. Rehabilitace se dočkal až po šedesáti letech. Loni v listopadu jeho jméno očistili žalobci a rozhodli, že je nevinný.

Riskantní rozhodnutí

John Nash po dokumentech, které dokládají nevinu jeho dědečka, pátrá už dvacet šest let. Podle něj nové dokumenty, které se objevily například v Muzeu holocaustu ve Washingtonu, dokládají, že Baťa pomáhal zachraňovat židovské rodiny.

"Dělal velmi důležité a riskantní rozhodnutí, pomáhal téměř jednomu tisíci Židů k úniku před nacisty," tvrdí Nash.

Kdo byl J. A. Baťa

  • Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
  • Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
  • Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění -Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
  • Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí.
  • Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
  • V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati

Z dokumentů tak vyplývá, že Baťa pomáhal zachránit i rakouské Židy poté, co Rakousko obsadil Hitler. "Můj švagr Julius Morgenstern žil ve Vídni a byl v nebezpečí. Baťa instruoval mého manžela, aby se jeho bratr dostal do Zlína, kde pracoval ve společnosti Baťa," uvedla v prohlášení Marie Morgensternová.

Podobně z Rakouska Baťa svým soukromým letadlem dostal bratry Moislovy, ti pak u něj pracovali jako ředitelé exportu.

Marie Morgensternová nakonec s celou svou rodinou odešla ze Zlína 19. srpna 1939 a skončila ve Spojených státech, kde jejího manžela Baťa zaměstnal v jedné ze svých filiálek.

"Já jsem osobně věděla o sedmdesáti až osmdesáti židovských rodinách, které byly poslány z Československa ještě před 15. březnem 1939," uvedla v prohlášení Marie Morgensternová. Židé, kteří odešli, pak podle ní dostali práci v Baťových firmách v USA, Kanadě nebo Jižní Africe.

To ve svém svědectví uloženém v Muzeu holocaustu potvrdil také Otto Heiling. Podle něj bylo od listopadu 1938 do února 1939 pětačtyřicet židovských rodin posláno do Buenos Aires, Londýna, Bangkoku, Chicaga a Sao Paula.

Kotva pomáhala

Podle Heilinga se vše plánovalo ve Zlíně a uskutečnilo se to přes obchodní společnost pod názvem Kotva, kterou Baťa založil ještě před Mnichovem.

"My jsme se rozhodli poslat všechny naše židovské zaměstnance i s jejich rodinami do zahraniční jako naše zástupce," řekl podle Heilinga jeden z ředitelů Baťovy firmy Josef Hlavnička. Rodiny, které si už nemohly v Česku vybrat peníze, dostaly od Jana Antonína Bati do začátku stovky dolarů.

Už dříve se Johnu Nashovi podařilo v Nizozemí objevit i nové dokumenty, které podle něj jednoznačně dokládají, že jeho děda podporoval československý odboj proti fašistům.

Je to především korespondence a také šeky posílané Janem Antonínem Baťou Janu Masarykovi, ministru zahraničí československé exilové vlády.

"Je tam doklad na 10 tisíc dolarů určených pro exilovou vládu," řekl už dříve John Nash, podle kterého tyto nové doklady potvrzují, že Baťa vždy podporoval exilový odboj.

Dokumenty zveřejňované Baťovým vnukem na internetu vysvětlují také to, proč se Baťa nikdy veřejně k pomoci Židům nebo odboji nepřihlásil. Bál se totiž o osud svých 30 tisíc zaměstnanců.

"Souhlasil jsem a souhlasím s vaším organizováním finanční pomoci pro československou věc. Nemohu jednat veřejně jako vy, ač by to odpovídalo mému cítění a vkusu. Nemohl jsem se odhodlat k otevřené akci, když myslím na osud svých věrných spolupracovníků tam na druhé straně," napsal Baťa jednomu z ředitelů firmy Františku Muškovi.

V souvislostech:
Cesta k rehabilitaci Bati je volná, rozhodl soud
Baťa už není nacistický zrádce. Žalobci jej očistili

autor: Tomáš Fránek | 30. 4. 2008 8:17

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama