Baťův vnuk: Mám důkazy o nevině svého dědy

Tomáš Fránek
2. 5. 2007 12:49
Už 26 let se snaží očistit pověst J. A. Bati
Tomáš a Jan Antonín Baťovi
Tomáš a Jan Antonín Baťovi | Foto: Aktuálně.cz

Zlín - Rodina Jana Antonína Bati odsouzeného po válce soudem na patnáct let vězení za to, že se veřejně nepřihlásil k československému odboji, má v rukou jednoznačné důkazy o tom, že slavný zlínský podnikatel podporoval československý odboj.

Jeho vnuk John Nash sbírá dokumenty a důkazy už šestadvacet let.

Právě nové důkazy už přiměly státního zástupce k tomu, aby k městskému soudu v Praze poslal návrh na znovuotevření celého procesu. Ten se konal přesně před šedesáti lety, 2. května 1947 a Baťu podle historiků zmanipulovaný Národní soud v nepřítomnosti odsoudil na patnáct let.

A právě dnes se sedm členů rodiny Jana Antonína Bati z Brazílie a Spojených států zúčastnilo odhalení sochy Jana Antonína Bati před slavným zlínským "mrakodrapem", 21poschoďovou budou, kterou Baťa nechal postavit.

Kdo byl J. A. Baťa

  • Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
  • Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
  • Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění -Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
  • Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí.
  • Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
  • V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati

 

Dopisy a šeky

"Věříme, že se konečně dočkáme morální očisty jména Jana Antonína Bati. Je dostatek důkazů, aby ho soud osvobodil. I když mám pocit, že přesto, že předkládáme spoustu dokumentů, úřady chtějí stále další," řekl deníku Aktuálně šestačtyřicetiletý Baťův vnuk John Nash, který s manželkou pocházející ze Slovenska nyní žije ve Spojených státech.

John Nash už dvacet šest let pátrá po dokumentech, které souvisí s počínáním jeho dědy těsně před druhou světovou válkou, v době jejího konání i po ní. Dokumenty postupně zveřejňuje na stránkách www.batahistory.com.

A podařilo se mu v Nizozemí objevit i nové dokumenty, které podle něj jednoznačně dokládají, že jeho děda podporoval československý odboj proti fašistům.

Je to především korespondence a šeky posílané Janem Antonínem Baťou Janu Masarykovi, ministru zahraničí československé exilové vlády.

"Je tam doklad na 10 tisíc dolarů určených pro exilovou vládu," řekl John Nash, podle kterého tyto nové doklady potvrzují, že Baťa vždy podporoval exilový odboj.

Proč se veřejně k tomu ale nikdy nepřihlásil, vysvětlují i další objevené dokumenty. Je to například dopis Jana Antonína Bati jednomu z ředitelů firmy Františku Muškovi.

"Děda se velmi obával o osud svých třiceti tisíc zaměstnanců," vysvětlil John Nash.

Chci vítězství nad fašismem

"Souhlasil jsem a souhlasím s vaším organizováním finanční pomoci pro československou věc. Nemohu jednat veřejně jako vy, ač by to odpovídalo mému cítění a vkusu. Nemohl jsem se odhodlat k otevřené akci, když myslím na osud svých věrných spolupracovníků tam na druhé straně," píše Baťa Muškovi a přiznává, že mu takový postoj někteří vytýkají.

"Přeji si velmi vzkřísení naší československé vlasti a stejně vroucí je i mé přání pro vítězství Anglie a spojenců," napsal Baťa v dopise.

John Nash shromáždil i další dokumenty, podle kterých se Baťa podílel na záchraně židovských zaměstnanců jeho koncernu. Důležitý je podle něj i dokument o jednání mezi Baťou a Hermanem Göringem, mužem číslo dva ve fašistickým Německu.

Dopis, který napsal Jan Antonín Baťa řediteli Františku Muškovi.
Dopis, který napsal Jan Antonín Baťa řediteli Františku Muškovi. | Foto: www.batahistory.cz

"Děda dal jednoznačně najevo, že spolupráci s Němci nechce, Göring z jednání pak hned odešel. Brzy po tom pak dědu zatklo gestapo," dodal John Nash.

Ten při shromážďování dokumentů spolupracoval i přes chladné vztahy, které mají původ v soudních sporech o poválečné nástupnictví ve firmě, s rodinou Tomáše Bati juniora. Ten podal na zastupitelství podnět k znovuotevření procesu.

"Spolupracujeme už deset let, jediným cílem je očistit jméno Jan Antonín Baťa," dodal Nash.

Baťovi potomci se dnes dočkali první satisfakce, kromě odhalené sochy totiž Konfederace politických vězňů udělila Janu Antonínu Baťovi posmrtně čestné členství.

"Baťa se stal obětí špinavé konkurence britských a amerických průmyslníků," uvedl dnes čestný předseda zlínské pobočky konfederace Jan Haluza.

"Jan Antonín Baťa byl patriot a miloval svou zemi, byl hrdinou. Jsem ráda, že nyní žijeme v jiné, lepší době. Děkuji všem obyvatelům Zlína, kteří podporují snahy radnice o očištění jeho jména," řekla dnes na shromáždění vnučka J. A. Bati Dolores Bata Arambasic.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Mongolsko se kvůli viru izoluje: zavírá hraniční přechody, školy i univerzity

Mongolsko od dnešního dne až do 2. března uzavře všechny školky, školy, univerzity a další vzdělávací zařízení. Tamní úřady se tak snaží zabránit šíření smrtícího koronaviru, který v uplynulých dnech zasáhl sousední Čínu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mongolská média. Úřady rovněž uzavřely pro chodce a automobilovou dopravu všechny hraniční přechody a zakázaly veškerá veřejná shromáždění.

Zdroj: ČTK
před 9 minutami

Při útoku na ambasádu USA v Iráku byl zraněn jeden člověk

Při nedělním raketovém útoku, který zasáhl velvyslanectví Spojených států v Bagdádu, utrpěl zranění nejméně jeden zaměstnanec ambasády. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný irácký zdroj.

Reportér televizní stanice Al-Arabíja popsal, že viděl uvnitř areálu přistávat americký letoun. Zraněných je podle něj více, Washington ale tyto informace zatím nekomentoval. Celkem bylo vypáleno pět raket, areál ambasády zasáhly tři, jedna z nich pak jídelnu v době večeře.

Podle agentury AFP je to poprvé, co rakety dopadly přímo na americkou ambasádu, nacházející se v opevněné a přísně střežené zelené zóně, kde sídlí vláda a mnoho dalších zahraničních zastoupení. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy