Kdo byl J. A. Baťa
- Jan Antonín Baťa byl mladším bratrem Tomáše Bati. Narodil se v roce 1898 z druhého manželství Antonína Bati staršího. Ještě před svou tragickou smrtí v troskách letadla 12. července 1932 ho Tomáš Baťa pověřil řízením svého podniku.
- Janu Antonínu Baťovi se podařilo pokračovat v expanzi firmy, zvyšovat odbyt i počty zaměstnanců.
- Zasloužil se také o rozvoj Zlína. V době jeho vedení byl ve Zlíně založen Studijní ústav, Škola umění a byly zde pořádány rozsáhlé přehlídky moderního umění -Zlínské salony. Za jeho éry vyrostla ve Zlíně 21. budova, tehdy druhý nejvyšší mrakodrap v Evropě.
- Jan byl po obsazení země fašisty krátce zadržen gestapem a pak se mu podařilo dostat se do zahraničí.
- Chtěl se usadit ve Spojených státech, ale když mu americké úřady odmítly prodloužit vízum, přesunul sídlo své firmy do Brazílie. Tehdy se dostal na černou listinu Spojenců - to znamenalo, že s ním nikdo nesmí obchodovat.
- V roce 1947 byl v Praze v nepřítomnosti odsouzen k patnácti letům vězení, v té době už však žil v Brazílii. Tři roky před svou smrtí v roce 1965 se vzdal akciového podílu ve firmě ve prospěch Tomáše Bati
Praha - Po více než šedesáti letech dnes Městský soud v Praze rozhodl o obnově procesu zlínského podnikatele Jana Antonína Bati.
Nevlastní bratr zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati byl v roce 1947 v nepřítomnosti odsouzen na patnáct za to, že v době druhé světové války nepodporoval československý odboj.
Čtěte více: Baťův vnuk: Mám důkazy o nevině svého dědy
Podle zástupců rodiny i řady historiků šlo tehdy o proces zmanipulovaný.
Státní zástupkyně dnes navrhla, aby byl rozsudek z roku 1947 zrušen a celý proces s Janem Antonínem Baťou znovu obnoven. A soud jí vyhověl, zrušil trest o vině a rozhodl o tom, že státní zastupitelství musí znovu celý případ posoudit.
"Žádný Baťa nezradil svou československou krev," uvedl hned po rozhodnutí soudu synovec Jana Antonína Bati, Tomáš Baťa.
Státní zástupkyně předložila dopisy a dokumenty, které potvrzují, že filiálky firmy Baťa po celém světě posílaly československému odboji desítky tisíc dolarů.
Soud dostal i notářsky ověřené výpovědi židovských zaměstnanců firmy, které Baťa zachránil před transporty do koncentračních táborů.
Synovcova výpověď
Jako první u soudu dnes svědčil dvaadevadesátiletý Tomáš Baťa, podle kterého jeho strýc podporoval československý odboj. Tomáš Baťa v roce 2005 o obnovu procesu požádal.
Soud měl například k dispozici seznam darů, které společnost Baťa posílala československé exilové vládě. "Rozhodně o tom musel Jan Antonín Baťa vědět," uvedl dnes u soudu Tomáš Baťa.
Soud posuzoval i dokumenty z doby, která předcházela odsouzení Jana Antonína Bati. Ten si například československým úřadům stěžoval, že nebyl vyslechnut a nemohl se osobně obhájit.
I váleční zločinci, jako byl například K.H. Frank, takovou možnost po válce měli. "Nikdy jsem neudělal nic proti národu. Mým cílem je vrátit se do Zlína a sloužit národu," uvedl Jan Antonín Baťa v jednom ze svých dopisů československým úřadům s tím, že hlavním cílem celého procesu bylo získat jeho majetek, v té době největší ve střední Evropě.
Podle soudu z dokumentů vyplývá, že při samotném procesu u Národního soudu neměli obhájci možnost příliš do jednání zasahovat a nepřítomného Jana Antonína Baťu chránit.
Na druhý pokus
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem Tomáše Bati. Ten Jana Antonína ještě před svou tragickou smrtí v roce 1932 pověřil řízením podniku.
Jan Antonín Baťa pokračoval v expanzi firmy, navyšoval odbyt i počty zaměstnanců. Po nástupu fašismu se ale dostal na černou listinu spojenců, odešel ze Spojených států a od roku 1941 žil až do své smrti v Brazílii.
O obnově procesu se už rozhoduje podruhé, poprvé stížnost na porušení zákona při procesu před šedesáti roky v roce 1994 Nejvyšší soud zamítl.
Jeho rozhodnutí ale dnes označila soudkyně Marie Marková za chybné, v jiných případech soud totiž takovým stížnostem vyhověl. "Je to asi jediný případ, kdy byla žádost zamítnuta," uvedla soudkyně s tím, že jde o její právní názor.
