Babišova "vláda odborníků" se ustavičně drolí. Odporoučelo se již dvanáct ministrů

Barbora Doubravová rb jkr Barbora Doubravová, rb, jkr
Aktualizováno 25. 5. 2021 16:55
Andrej Babiš chtěl řídit stát jako firmu a avizoval, že do kabinetu přivede zkušené manažery. V premiérově "vládě odborníků" ale vydržela od jmenování v červnu 2018 jen polovina ministrů. Petr Arenberger je už dvanáctým odcházejícím členem vlády. Babiš tak už dotahuje dosavadního "rekordmana", z vlády Petra Nečase odešlo za tři roky 13 ministrů.
nominováni ANO nominováni ČSSD

Taťána Malá ministryně spravedlnosti

Ve funkci: červen–červenec 2018Po odchodu někdejšího ministra spravedlnosti Roberta Pelikána z politiky se Andrej Babiš poohlížel po někom lojálnějším, než byl Pelikán, s nímž byl často ve sporu. Vybral si z vlastního klubu hnutí ANO. Právnička Taťána Malá v minulosti například avizovala, že nemá problém s posunutím premiérova trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo o pár let. Nakonec se Babišova adeptka zařadila mezi ministry s nejkratším pobytem ve vládě v české historii. Malá vzbuzovala pochybnosti expertů i veřejnosti, už když se objevila mezi uvažovanými kandidáty. Kritika mířila například k výkonu její koncipientské praxe či k její diplomové práci na Mendelově univerzitě v Brně, v níž se zabývala chovem králíků. Vrcholem bylo odhalení, že Malá v této práci opsala některé pasáže z jiného textu. „Myslím, že třináct let stará diplomka z králíků rozhodně neovlivní práci paní Malé na ministerstvu,“ bránil ji tehdy předseda hnutí ANO. Malá věc označovala za mediální kampaň a k odchodu z čerstvého postu ministryně spravedlnosti se ze začátku neměla. Po jedné ne úplně povedené tiskové konferenci, kde svoji diplomovou práci nepřesvědčivě hájila, ale nastal zlom. Devátého června 2018 po pouhých třinácti dnech ve vládě, politička se svým stranickým šéfem po boku novinářům oznámila rezignaci. Vysvětlovala ji tím, že nechce poškozovat Babišův vznikající kabinet. Malá v politice zůstala. Až do loňských krajských voleb působila například jako radní Jihomoravského kraje, který ovládalo hnutí ANO. Od roku 2017 setrvává v Poslanecké sněmovně.

Petr Krčál ministr práce a sociálních věcí

Ve funkci: červen–červenec 2018Také sociální demokraté měli problémy se svými ministry. Podobně jako poslankyni Malou dostihlo jejich dlouholetého straníka opisování ve vysokoškolských pracích. Pouhý týden od pádu ministryně spravedlnosti přišla v červenci 2018 na přetřes bakalářská práce ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála. Bakalářskou práci s názvem „Mládež a volný čas“ obhájil na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, podle expertů se shodovala minimálně z jedné třetiny s jinou bakalářskou prací. Andrej Babiš k návrhu odvolání Krčála z vlády nepřistoupil, nechával to na vedení ČSSD. „Jsem zvědav hlavně na reakci médií,“ ironicky komentoval incident s tím, že chce vidět, zda bude sociálnímu demokratu Krčálovi měřeno stejným metrem jako jeho stranické kolegyni Malé. V čele ministerstva práce Petr Krčál pobyl necelý měsíc. Svoji rezignaci oznámil hned druhý den po uveřejnění podezření z plagiátorství na tiskové konferenci s Janem Hamáčkem v pozadí. Vicepremiér mu děkoval za nelehké rozhodnutí. Později bylo zjištěno, že politik nesepsal poctivě ani svoji diplomovou práci, jejíž část opsal ze své práce bakalářské. Krčál na čas opustil i funkci předsedy ČSSD na Vysočině, nyní však krajskou organizaci opět vede.

Dan Ťok ministr dopravy

Ve funkci: prosinec 2014 – duben 2019Když Dana Ťoka v roce 2014 prezident jmenoval do funkce ministra dopravy v Sobotkově vládě, ptali se ho novináři, jak dlouho na pozici vydrží. Dopravní resort je totiž známý tím, že se jeho šéfové často střídají. Ťok za hnutí ANO nakonec ve funkci přečkal více než čtyři roky, což z něj učinilo nejdéle sloužícího ministra dopravy od vzniku samostatné České republiky. Přesto byl vrcholný manažer a někdejší generální ředitel stavební společnosti Skanska jako ministr na odchodu mnohokrát. Poprvé chtěl Ťoka dostat z úřadu už expremiér Bohuslav Sobotka, tehdy se ho ale vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš zastal. Ťok původně ani nechtěl sedět v Babišově vládě podporované komunisty, ale nakonec do ní vstoupil. Vztah Babiše a ministra ovšem procházel krizemi, musel dokonce několikrát strpět premiérovo peskování před kamerami. Dálnice, dálnice, dálnice, hlásalo hnutí ANO z billboardů v roce 2016, paradoxně právě kvůli kritice za jejich pomalou výstavbu Ťok nakonec ministerstvo dopravy opustil. V prosinci 2018 se kvůli sněhu na dlouhé hodiny zablokovala opravovaná dálnice D1. „Doufali jsme, že kalamitní sníh nepřijde, bohužel přišel,“ popisoval ministr. Babiš mluvil o jeho slabosti, Ťok se ostře bránil, ale už plánoval odchod. Svoji rezignaci a následně i opuštění sněmovny v dubnu 2019 popisoval jako vlastní dlouho uzrávající rozhodnutí. Bývalý ministr je nyní členem správní rady Správy železnic.

Marta Nováková ministryně průmyslu a obchodu

Ve funkci: červen 2018 – duben 2019Další Babišova odbornice, tehdejší viceprezidentka Hospodářské komory, tvář pořadu České televize Den D Marta Nováková ukázala velmi brzy, že se na vládní post Andreji Babišovi úplně nehodí. Ministryně za ANO o sobě v prvních týdnech ve funkci prohlašovala, že není politik a že byla typickou voličkou ODS. „Já mám nějakou ministryni v Čechách, která je nezkušená a mluví o nějakých věcech, které úplně nedomyslela,“ vzkazoval v únoru 2019 Babiš z návštěvy Izraele ministryni, která upoutala pozornost, když svedla vinu za drahá mobilní data v Česku na zákazníky a upozornila tak na sebe jako zastánkyně mobilních operátorů. Později ministryně přispěla k incidentu, kdy na setkání zahraničních investorů se zástupci ministerstva musel po žádosti čínského velvyslance jednání opustit zástupce Tchaj-wanu. Zatímco po výroku o mobilních datech neviděl premiér Babiš k jejímu odvolání důvod, po diplomatickém přešlapu s Tchaj-wanem ji z vlády vyhodil. Na konci dubna 2019 Novákovou v úřadu nahradil ministr Karel Havlíček.

Jan Kněžínek ministr spravedlnosti

Ve funkci: červenec 2018 – duben 2019Zkušený úředník a ministerský náměstek Jan Kněžínek jako vládní prošetřovatel v roce 2016 pomohl Andreji Babišovi v případu, kdy se Babišovi podřízení v Bruselu sháněli po informacích v kauze Čapí hnízdo. Tenkrát Kněžínek došel k závěru, že ministr financí Babiš ani jeho náměstek neporušili zákon. V červenci 2018 si ho Babiš vybral do čela ministerstva spravedlnosti, když potřeboval nahradit Taťánu Malou. Kněžínek si z úřednického prostředí odskočil na ministerstvo jen na deset měsíců. Jediný den poté, co policie v dubnu 2019 navrhla obžalovat Andreje Babiše z dotačního podvodu při stavbě Čapího hnízda, oznámil záměr rezignovat. „Byl jsem vždy profesionálním státním úředníkem a nikdy jsem netoužil po politické kariéře,“ vysvětloval svůj odchod ministr. Babiš pád ministra vysvětloval tím, že s Kněžínkem v čele resortu počítal jen dočasně. Nahradit ho měla tehdejší poradkyně prezidenta Marie Benešová. Načasování další vládní výměny spustilo obavy části veřejnosti i některých expertů o nezávislost justice. Například Soudcovská unie chtěla lepší vysvětlení demise ministra, jehož počínání v resortu označovala za bezproblémové. Spekulovalo se, že se předseda vlády kvůli aféře s dotacemi poohlíží po vstřícnější hlavě justice. Avizovaná výměna spustila desetitisícové demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Prezident Miloš Zeman někdejší státní zástupkyni Marii Benešovou do funkce přesto jmenoval.

Antonín Staněk ministr kultury

Ve funkci: červen 2018 – červenec 2019Dlouholetý člen ČSSD, vysokoškolský učitel a primátor Olomouce Antonín Staněk se zviditelnil v únoru 2018 kandidátským projevem na předsedu sociální demokracie. Vedení strany si moravského politika za pár měsíců vybralo na ministerstvo kultury. V úřadu ho poznamenalo několik afér i nelibost části kulturní obce. Už na začátku v čele resortu si začal Staněk vybírat problémové spolupracovníky, třeba náměstka Aloise Mačáka, který měl za sebou aféru přijímání finančních darů. Kritiku si Staněk vysloužil i tím, že se koncem roku 2018 objevil na křtu knihy komunistického poslance a někdejšího předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka. V dubnu 2019 ministr náhle odvolal ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a z vedení olomouckého Muzea umění Michala Soukupa. Tím se rozběhla krize na ministerstvu kultury, do které zásadně promlouval prezident Miloš Zeman. Předseda ČSSD Jan Hamáček ze začátku za svým ministrem stál. Odchod Staňka ale požadovala řada významných osobností z kultury a množily se proti němu petice. Ministr postupně ztratil podporu i ve vlastní straně, k jeho odvolání nabádal třeba místopředseda Roman Onderka. V květnu 2019 na přání svého stranického šéfa Hamáčka Staněk rezignoval, ale ministrovo odcházení trvalo dlouhé dva měsíce. Prezident Zeman odmítl Staňkovu rezignaci přijmout. Zeman blokoval nahrazení šéfa kultury místopředsedou sociální demokracie Michalem Šmardou. S ostatními změnami ve vládě přitom Andreji Babišovi obvykle vyhověl v řádu dnů. V důsledku celého dění hrozila ČSSD odchodem z vlády. Prezidentům odpor ale Hamáček nakonec zlomil v srpnu sáhnutím po Lubomíru Zaorálkovi.

Vladimír Kremlík ministr dopravy

Ve funkci: duben 2019 – leden 2020Právníka a někdejšího člena ČSSD Vladimíra Kremlíka uváděl Babiš jako nominanda svého hnutí do čela ministerstva dopravy s tím, že jde o schopného manažera, a tak jeden z nejsledovanějších resortů zvládne dát do pořádku. Nicméně po půl roce ve funkci, na podzim 2019, to začal Kremlík od premiéra schytávat za nejasnosti kolem provozovatele nového mýtného systému. Když v lednu roku 2020 ministerstvo dopravy oznámilo podrobnosti miliardové zakázky na IT systém pro elektronické dálniční známky (připadla společnosti Asseco Central Europe bez výběrového řízení), resort čelil kritice. A premiér Andrej Babiš reagoval tím, že ministra odvolal. Kremlík skončil po devíti měsících ve funkci, stal se tak už druhým šéfem dopravního resortu, který za Babišovy vlády padl. „Je pracovitý, ale zkrátka tento projekt nezvládl,“ vysvětlil premiér. Exministr necelé dva týdny po odchodu oznámil policii, že mu byl v prosinci zástupcem jedné firmy nabídnut úplatek. Případ údajné korupce v souvislosti s výběrem auditora mýtného systému policie ve druhé polovině letošního února odložila.

Adam Vojtěch ministr zdravotnictví

Ve funkci: prosinec 2017 – září 2020Vystudovaný právník Adam Vojtěch s Andrejem Babišem spolupracoval už jako čerstvý absolvent vysoké školy, když působil na pozici právníka v Babišově společnosti Mafra, která je dnes zaparkovaná ve svěřenských fondech. Vojtěch byl Babišovou pravou rukou už na ministerstvu financí, když ho nynější premiér vedl. Ministrem zdravotnictví se stal ve svých jedenatřiceti letech. V březnu 2020 se epidemie nemoci covid-19 přelila i do Česka, nicméně krizi se podařilo zažehnat a Vojtěch na ministerském postu přežil. „Ministr covidu“ Babiše veřejně nekritizoval. Naopak premiér kritikou příliš nešetřil. Známá je scéna, kdy Vojtěcha Babiš tlačil k tomu, aby řekl jméno lékařky, která jej mylně informovala. „Nebuďte slušnej. Řekněte pravdu, kdo vám to řekl, jméno!“ vstupoval razantně Vojtěchovi do projevu premiér. Když na podzim minulého roku čísla nakažených řadila Česko mezi nejhorší země na světě a kritika směrem k ministrovi zdravotnictví sílila, Vojtěch na vedení resortu rezignoval. Bývalý ministr zůstává poslancem a získal funkci v představenstvu ústecké společnosti Krajská zdravotní. Začalo se také mluvit o tom, že převezme pozici velvyslance ve Finsku.Na konci května Babiš oznámil, že se Vojtěch vrátí do čela ministerstva zdravotnictví, aby nahradil odstupujícího Petra Arenbergera.

Roman Prymula ministr zdravotnictví

Ve funkci: září–říjen 2020Vojenský lékař, epidemiolog a současný poradce prezidenta Roman Prymula vystřídal Adama Vojtěcha v září 2020. Na jaře minulého roku se jako náměstek ministerstva zdravotnictví stal tváří boje s covidem. Nicméně nedokázal získat bezpečnostní prověrku, kterou jeho nadřízený ministr Vojtěch tehdy požadoval, a tak z této funkce v květnu odešel. Premiér si epidemiologa nechal nablízku, když ho vzal na nově zřízený post vládního zmocněnce pro vědu a výzkum. Post Prymula zastával až do své krátké podzimní etapy v čele ministerstva zdravotnictví, v němž vystřídal právě Adama Vojtěcha. Nicméně bývalý voják, který měl podle premiéra Andreje Babiše přinést ráznější přístup k pandemii, v čele resortu pobyl jen o něco déle než měsíc. Prymula nakonec skončil poté, co se v médiích objevily jeho fotografie ze schůzky v uzavřené restauraci na Vyšehradě, na nichž neměl roušku. Odstoupit nejprve odmítal s argumenty, že nic neporušil. Ovšem k rezignaci ho vyzval premiér, který situaci označil za katastrofu. Romana Prymulu si však po odchodu z ministerstva nechal Babiš jako svého poradce na Úřadu vlády. Tak to bylo do chvíle, než se Prymula letos v únoru posadil do VIP tribuny pražské Slavie při pohárovém fotbalovém utkání. Babiš s ním – se slovy, že postrádá sociální inteligenci – ukončil spolupráci.

Jan Blatný ministr zdravotnictví

Ve funkci: říjen 2020 – duben 2021Když premiér potřeboval po odchodu Prymuly narychlo nového ministra, rozhodnutí padlo na uznávaného hematologa z brněnské Fakultní nemocnice Jana Blatného. Blatný měl být krizový manažer, který zvládne těžkou etapu pandemie. Do funkce koncem října minulého roku vstoupil s tím, že chce zlepšit komunikaci směrem k veřejnosti. Nicméně když záhy novináři zjistili, že Blatného podpis figuruje na petici Milionu chvilek pro demokracii volající po odstoupení Babiše, ministr v odpovědích kličkoval. Nejprve podpis popřel, druhý den ho zase potvrdil. Premiér epizodu popsal jako doklad toho, že si do svého kabinetu vybírá odborníky, nikoli své sympatizanty. V březnu 2021, poté co už od konce vánočních svátků byla zavedena protipandemická opatření, začal platit přísnější částečný lockdown, který symbolizoval, že se vládě v boji s covidem příliš nedaří. A veřejně se začalo hovořit o Blatného konci. K odchodu začal ministra nabádat i prezident Miloš Zeman, zejména kvůli tomu, že se stavěl negativně k dovozu ruské vakcíny Sputnik, která dosud není schválena Evropskou lékovou agenturou. Předseda hnutí ANO Blatnému poslal během března několik vytýkacích dopisů. Ještě 6. dubna, den před svým odvoláním, Blatný tvrdil, že o svém případném konci v čele resortu nic neví, ačkoli se o tom intenzivně mluvilo již několik dnů. Premiér mu verdikt sdělil týž den večer. Nazítří záměr Babiše odstupující ministr potvrdil na tiskové konferenci s tím, že jde o politické rozhodnutí. Standardně přitom personální změny v kabinetu oznamuje předseda vlády. Blatný uvolnil místo čtvrtému ministrovi zdravotnictví za jediný rok pandemie, kterým se stal pražský dermatolog a venerolog Petr Arenberger. Podle březnového průzkumu agentury Kantar se Babiš touto výměnou zbavil nejdůvěryhodnějšího politika boje s pandemií.

Tomáš Petříček ministr zahraničí

Ve funkci: říjen 2018 – duben 2021Šestatřicetiletý Tomáš Petříček se na ministerstvo zahraničí dostal poté, co prezident Miloš Zeman odmítl do funkce jmenovat vlivného kandidáta ČSSD europoslance Miroslava Pocheho. Pozdější místopředseda sociálních demokratů Petříček přitom v europarlamentu pracoval jako Pocheho asistent. Ve funkci se Petříček profiloval jako prozápadně a liberálně naladěný politik, s čímž narážel nejen ve své straně, ale i u prezidenta Zemana. Na podzim 2018 se hlava státu do šéfa diplomacie opřela kvůli vyřazení Maďarska ze seznamu klíčových ambasád, loni na jaře se neshodovali ohledně odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích. Letos se k tomu přidal Petříčkův odpor k neschváleným ruským a čínským vakcínám či nesouhlas s tím, aby ruské firmy měly možnost dostavět Jadernou elektrárnu Dukovany. V březnu tak prezident Zeman vyjádřil veřejně přání šéfa zahraničí odvolat. Premiér Andrej Babiš i předseda sociální demokracie Jan Hamáček však tvrdili, že žádné kroky neplánují. Neuplynul ani měsíc a Petříček se s Hamáčkem na sjezdu ČSSD střetl v boji o vedení strany. Dosavadní předseda svoji pozici obhájil a považoval za legitimní odstranit neloajálního spolustraníka. Následovala rychlá akce. Hamáček Tomáše Petříčka odvolal a avizoval, že volný post obsadí dosavadní ministr kultury Lubomír Zaorálek. Ten to však nakonec odmítl. Na místo ministra zahraničí usedl bývalý zaměstnanec čínské CEFC Europe a dosavadní náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek.

Petr Arenberger ministr zdravotnictví

Ve funkci: duben – květen 2021Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a dermatovenerolog Petr Arenberger nastoupil do čela ministerstva zdravotnictví v dubnu poté, co premiér Andrej Babiš odvolal Jana Blatného. Téměř ihned po svém nástupu se stal předmětem řady kontroverzí. Na rozdíl od svého předchůdce Arenberger připustil, že by dovolil zájemcům o ruskou vakcínu Sputnik V nechat se jí očkovat v rámci klinického šetření, pokud by to schválil Státní ústav pro kontrolu léčiv. Podezření vyvolávalo také jeho jméno ve spisu spolupracovníků bývalé státní bezpečnosti, na tom ovšem figuroval pouze jako takzvaný kandidát tajné spolupráce. Největší nejasnosti kolem osoby ministra Arenbergera ovšem vyvolala jeho majetková přiznání. Podle zjištění Televize Seznam a Seznam Zpráv Arenberger ve svých přiznáních, která povinně odevzdával jako člen vedení vinohradské nemocnice, skryl příjmy za klinické studie léků, jež jako živnostník vypracovával ve své soukromé klinice. Ve svém majetkovém přiznání také uvedl pouze pět ze svých nemovitostí, ačkoli jich ve skutečnosti vlastní desítky, zjistil dále Seznam. Web také přinesl informaci také, že Arenberger vydělával miliony na tom, že jednu ze svých budov pronajímal nemocnici, kterou sám řídil. Arenberger odmítal, že by dělal cokoli nelegálního, vysvětlení po něm ovšem žádal i sám Babiš, kterému musel dodat dokumenty o svém majetku.V pozici ministra nakonec Arenberger vydržel jen 48 dní. 25. května na svou funkci rezignoval. Své rozhodnutí odůvodnil stupňujícím mediálním tlakem na jeho rodinu i pacienty.

Fotografie: Aktuálně.cz, ČTK, ČSSD

 

Právě se děje

Další zprávy