reklama
 
 

Babiš pranýřuje evropské dotace na podporu zaměstnanosti, jeho firmy z nich braly desítky milionů

23. 4. 2017
Andrej Babiš se netají kritikou takzvaných měkkých dotací, tedy příspěvků Evropské unie a státu na zaměstnanost, které umožňují například lepší vzdělávání zaměstnanců. S tím, že jeho firmy takové dotace čerpaly, už ale problém nemá. Například severočeská chemička Lovochemie, která patří Agrofertu, čerpala z evropského programu téměř šest milionů korun, dalších devět mlékárna Hlinsko a peníze dostaly i další odnože Agrofertu. Babiš přitom takové příspěvky kritizoval s tím, že by EU neměla zaměstnavatelům diktovat, na co peníze čerpat. "Já bych je ani nechtěl," řekl na adresu dotací. Jeho firmy přitom z evropského fondu získaly téměř 70 milionů korun.
Doporučujeme

Praha - Skoro šest milionů z Evropského sociálního fondu a k nim povinný přídavek od státu. Tolik činil příspěvek českých a evropských daňových poplatníků na firemní školku a zvýšení adaptability zaměstnanců Lovochemie.

Severočeská chemička ze skupiny Agrofert dostala peníze v předchozím rozpočtovém období. Dotace na vzdělávání pracovníků využívaly i další firmy holdingu. Andrej Babiš (ANO) jako ministr financí nyní výdaje na tyto "měkké" projekty pranýřuje. Ke každé koruně z české státní kasy přidá unijní rozpočet necelých šest korun. Tak to chodí v operačním programu Zaměstnanost, s nímž má ministr Babiš problém.

"Měkké projekty nemám rád. Evropská unie nám diktuje, na co máme peníze čerpat. Nutí nás k tomu, abychom dávali dotace na školení nebo na rekvalifikaci. Já bych je ani nechtěl. Stát to pak musí spolufinancovat ze svého rozpočtu," kritizoval Babiš přerozdělování eurodotací při nedávné besedě se studenty České zemědělské univerzity v Praze. Své výhrady vůči těmto podporám opakuje při různých příležitostech.

Nikdo firmy nenutí, aby tuto výpomoc z veřejných zdrojů využívaly. Chemičky, potravinářské fabriky a další podniky ze skupiny Agrofert si o ni řekly dobrovolně. Bylo jich třináct, které v uplynulém programovém období dosáhly na dotace na vzdělávání zaměstnanců.

Dohromady si tak pomohly k téměř 70 milionům korun z evropského fondu. K nim přidal další miliony státní rozpočet, výši českého podílu ovšem ministerstvo pro místní rozvoj v kompletním přehledu o příjemcích podpory ze strukturálních fondů neuvádí.

Školení pro mlékaře i uzenáře

Nejvíc evropských dotací na firemní vzdělávání z koncernu Agrofert - devět a půl milionu korun - přijala mlékárna Hlinsko. Peníze dostala na dva projekty, a sice na komplexní vzdělávací program a na specifické vzdělávání. Přes osm milionů získala pekárenská společnost Penam, dalších více než šest milionů Vodňanská drůbež.

S přispěním unijních dotací prošli školením i zaměstnanci Kosteleckých uzenin, mlékárny Olma, chemiček Precheza a Preol, vydavatelství Mafra, firmy Agrotec a dalších členů skupiny Agrofert. Pomocí evropských dotací se vzdělávali kupříkladu i pracovníci masného průmyslu. Český svaz zpracovatelů masa, v jehož vedení mají firmy Agrofertu čtyři zástupce, vyřídil na projekt nazvaný Masu rozumíme již 700 let podporu přesahující 20 milionů korun.

V současném programovém období, které běží do roku 2020, si na dotace na vzdělávání lidí zatím sáhlo více než 800 soukromých firem. Dohromady získaly 1,2 miliardy korun. Dotace pro jednoho žadatele se nejčastěji pohybují od půl milionu do dvou milionů korun.

Někteří ale získali několikanásobně víc, rekordní výše přesahuje šest milionů. Tuto částku dostaly čtyři firmy: prodejce počítačů Comfor Stores, Teta drogerie, síť pneuservisů a autoservisů Best Drive, kterou vlastní firma Continental Barum, a společnost AWT Rekultivace, která nabízí rekultivační, zemní a stavební práce.

Z Agrofertu obdržela dotace na vzdělávání zatím pouze pardubická chemička Synthesia. Na svůj "měkký" projekt dostala necelé dva miliony. Údaje lze vyčíst ze seznamu příjemců podpor, který zveřejňuje ministerstvo pro místní rozvoj.

Snadněji na měkké projekty

Ministerstvo práce a sociálních věcí, které dotační program pro zaměstnanost spravuje, tvrdí, že přístup k podporám je nyní snadnější. "Mnohem více se využívá zjednodušené vykazování výdajů, což pro žadatele znamená mnohem jednodušší administraci projektu," vysvětluje mluvčí ministerstva Petr Habáň. I díky tomu se podle něj čerpají peníze rychleji. "Přidělena je více než polovina peněz celého programu," upřesňuje mluvčí.

Pro léta 2014 až 2020 je v operačním programu Zaměstnanost k dispozici zhruba 70 miliard korun. Z toho téměř 58 miliard jde z evropských zdrojů, deset miliard přidá český rozpočet, jen necelé dvě miliardy tvoří soukromé zdroje.

Největší porce z celého balíku - 43 miliard korun - je určena na podporu zaměstnanosti a adaptability pracovní síly. "To znamená zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, veřejně prospěšné práce či vzdělávání zaměstnanců. Ale jsou to i podpory na sladění pracovního a rodinného života, čili na dětské skupiny, mikrojesle a další," vyjmenovává Habáň. Dalších téměř dvacet miliard má pomoci zlepšit přístup k sociálním službám a řešit problémy v sociálně vyloučených lokalitách.

autor: Táňa Králová

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama