Postavit úřednický komplex je ekonomicky výhodnější než platit nájmy a investovat do stávajících budov úřadů, napsal dále premiér. Pražský primátor Zdeněk Hřib (piráti) myšlenku vládní čtvrti opakovaně odmítl.
Pozemky, o které by měl stát podle Babiše zájem, mají celkovou rozlohu 354 tisíc metrů čtverečních. "Hrubý odhad nákladů na výstavbu administrativního komplexu v Letňanech, ve kterém by bylo umístěno více než deset tisíc zaměstnanců (celkem jich je v Praze víc než 37 tisíc), je deset miliard korun," napsal premiér.
Za stávající situace by podle premiéra stát v příštích deseti letech musel vynaložit pět miliard korun za komerční nájmy kanceláří pro úředníky, 13 miliard korun za provoz a údržbu stávajících objektů a sedm miliard za investice do energeticky nevyhovujících a zanedbaných budov. V případě stavby vládní čtvrti by se státní pokladna těmto nákladům vyhnula, prodejem uvolněných budov by navíc stát získal 7,5 miliardy korun, uvedl Babiš.
Zjednodušený výpočet návratnosti 5 let:
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) November 29, 2018
náklad 10 miliard výstavba - 7,5 miliard příjem z prodeje uvolněných budov a dále roční úspora 0,5 miliard.
Plán vybudování vládní čtvrti odmítl primátor Hřib hned poté, co Babiš nápad v souvislosti s veleslavínským zámkem před časem oprášil. Praha by podle něj měla mít spíš více lokálních center, ve kterých budou lidé zároveň žít i pracovat. Čistě kancelářská čtvrť, která se večer kompletně vylidní, jde proti této představě. Názor Hřib zopakoval v dnešních Hospodářských novinách.
Výměnu zámku na Veleslavíně za jiné nemovitosti zástupci nové koalice pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu neodmítají. Radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly/TOP 09) například v minulosti uvedl, že zámeček by bylo možné směnit za hasičské zbrojnice v majetku města, o které projevilo zájem ministerstvo vnitra. Praha o možnosti zámek získat dále jedná.
Zámek s historickým parkem, který se rozkládá na třech hektarech, pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986. V roce 2015 převzal barokní zámek od ministerstva práce a sociálních věcí Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Původně chtěl památku koncem listopadu vydražit, ministerstvo kultury však stáhlo souhlas, který je pro dražbu nutný.