Praha - Ministerstvo vnitra monitoruje skoro čtyři desítky českých alternativních a dezinformačních serverů, na kterých se objevuje i proruská propaganda. Vyplývá to z interních dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici, a z informací od několika vysoce postavených zdrojů z vnitra.
Dezinformace využívají státy, aby zmátly protivníka, oslabily jeho autoritu státu a vytvářely nedůvěru občanů v instituce a volené zástupce. I to byl jeden z důvodů, proč vláda nařídila na ministerstvu vnitra vybudovat Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na boj s dezinformacemi.
Seznam sledovaných dezinformačních webů na vnitru oficiálně neexistuje, protože by si jej mohl kdokoli vyžádat podle zákona o poskytování informací. Na stovkách stran dokumentů určených pouze pro služební využití, které Aktuálně.cz získalo, se však pravidelně objevuje do 40 webových stránek s označením "alternativní", do této položky jsou zamíchané jak čistě dezinformační servery, tak i weby, které dezinformace či zavádějící informace publikují jen občas.
"Sledují jich hodně. K nejvlivnějším dezinformačním webům podle nich patří AC24, Svět kolem nás, Lajkit, Vědomosti a Parlamentní listy s jejich subportály. Dále třeba New World Order Opposition, Svobodné noviny, Vlastenecké noviny a Aeronet," popsal serveru Aktuálně.cz vysoce postavený zdroj z ministerstva vnitra.
Často jsou mezi dokumenty vnitra uváděny i Parlamentní listy a další webové portály, které spadají pod vydavatelství Our Media, jehož většinovým vlastníkem je senátor Ivo Valenta (Soukromníci). Ministerstvo ale nechce podobnou informaci oficiální potvrdit. "Tuto informaci nelze poskytnout," opakuje mluvčí ministerstva Jiří Korbel.
Ne všechny servery v monitoringu lze považovat za dezinformační. Jsou mezi nimi namíchané i aktivistické stránky, na nichž se objevují zavádějící zprávy. "Zachytíme několik desítek jasně tendenčních, neobjektivních, nevyvážených článků denně. Počet jednoznačně lživých, dezinformačních článků je přibližně v jednotkách za den," popsal Korbel.
Senátor a většinový vlastník Parlamentních listů Ivo Valenta tvrdí, že neví o tom, že by jeho média byla považována za dezinformační, ani o tom, že jsou monitorována ministerstvem. "Pro mě je to pocta, výborná reklama a dobré vysvědčení. Protože pokud někdo monitoruje Parlamentní listy, tak mají strach z toho, že jsou jedním z mála médií, která píší pravdu," tvrdí Valenta.
Parlamentní listy přitom před časem zveřejnily několik cíleně lživých článků. Napsali je dva aktivisté a zaslali je na e-mail redakce. Ta je vůbec neověřovala, pouze požádala jednoho z nich, aby k článku doplnil své jméno. Články například tvrdily, že za teroristickými útoky stojí cyklofašisté a americký prezident Donald Trump práškuje Sýrii chemií ovlivňující lidské myšlenky.
"Chyby se stávají. Ale chyba ještě neznamená, že tady někdo chce úmyslně dezinformovat," obhajuje svůj server Valenta. "Vidím v označování našeho média za dezinformační snahu zavřít pusu nám a jiným. Když se chyba stane, i já si ohlídám, aby tam byla dostatečná omluva nebo se takový článek stáhl. Ale nemám čas ani chuť se kolem toho točit," uzavřel Valenta.
Podle odborníků na média nejsou Parlamentní listy čistě dezinformační server, ale naopak slouží jako platforma pro šíření dezinformací. "Parlamentní listy dlouhodobě a cílevědomě zaplevelují veřejný prostor texty a informacemi, které mají manipulativní charakter a jejichž tvorba se příčí základním standardům novinářské profese, jako je třeba ověřování faktů," varuje sociolog médií Václav Štětka.
V Česku je podle ministerstva navíc 50 až 100 vlivných lidí, kteří dezinformace šíří. "Jednak v to počítáme aktivní autory alternativních médií, jednak skupinu pseudoexpertů či autorit, které se snaží intenzivně prosazovat narativy, které jsou v rozporu s českými bezpečnostními zájmy definovanými Bezpečnostní strategií ČR, do veřejné debaty a mediálního prostoru," dodal Korbel.
Dezinformace se podle sociologů nemusí šířit pouze na internetu, stačí, aby ovlivnily názorového vůdce určité skupiny. "Stačí jeden člověk, který dezinformace čte a poté je šíří mezi lidi třeba v hospodě a různých sociálních prostředích. Proto se dezinformace objevují i mezi lidmi, kteří tolik nepřijdou do styku s internetem," říká socioložka Markéta Blažejovská z Karlovy univerzity. Ta spolupracuje i s neziskovou organizací Evropské hodnoty, která se monitorováním dezinformací také zabývá.
Evropské hodnoty také samy vytvořily seznam, na němž se servery sledované ministerstvem vnitra objevují. Jako dezinformační je vidí i slovenský občanský aktivista, odborník na dezinformace a krajský zastupitel v Považské Bystrici Juraj Smatana. Ten jako první vytvořil seznam dezinformačních proruských kanálů.
"Parlamentní listy kombinují klasický dezinformační, propagandistický obsah s tím, že dávají prostor i politikům a osobnostem, které mají názory odlišné od převážné části Parlamentních listů," říká Smatana.
