Praha - Vrásčitý muž klikne myší, pročítá zprávy na internetu. Je poledne a než sestry donesou zabijačkový guláš, luští ve vedlejší místnosti skupinka důchodců křížovku. U křesel stojí halda časopisů a na stěně visí tabulky s výsledky utkání v šipkách, kuželkách a pétanque.
Klienti jsou většinou starší sedmdesáti let, často trpí lehkou demencí. Každé ráno je do Gerontologického centra v Praze 8 - Kobylisích sváží mikrobus. A večer je rozveze zpět domů.
Senioři si za pomoci pracovníků centra sami organizují vycházky po okolí, navštěvují kurzy tance nebo třeba uspořádají turnaj v pétanque. Za den v gerontologickém centru zaplatí 130 až 170 korun. Lidé, kteří nebydlí v Praze 8, si připlatí více.
Stáří je tabu
Centrum pro zkvalitnění života seniorů funguje v Praze 8 patnáct let. Takové zařízení je v západoevropských zemích běžné, v Česku vzácností.
Jak se postarat o lidi trpící demencí, o nehybné pacienty nebo o nevyléčitelně nemocné?
"Takové otázky jsou v Česku stále tabuizovány. Postarat se o seniory je nezajímavé i pro politiky. Stáří má u nás negativní obraz, ale vždyť dosažení stáří je výsledkem zdravého stylu a úspěchů lékařské vědy," říká ředitelka centra a předsedkyně České gerontologické společnosti Iva Holmerová.
Několik sociologických studií už upozornilo, že v české společnosti je přítomna diskriminace kvůli věku, takzvaný ageismus.
"Nejčastěji má zejména starší populace zkušenost s ageistickými formami stereotypů a chování, které se projevují v komunikaci: Blahosklonná oslovení, zesměšňování, podceňování schopností kvůli věku," píše se například ve studii Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Podle Ivy Holmerové by mohla k debatám o stáří vést nyní stále častěji diskutovaná problematika eutanazie.
"Začalo se mluvit o eutanazii, ale vůbec se nediskutuje o tom, že musíme zajistit kvalitní péči lidem v těžkém stavu a důstojnou péči v hospicích," říká ředitelka centra. "Sama jsem se nesetkala s tím, že by mě někdo o vykonání eutanazie požádal," poznamenává.
Podpora měst je nutná
V západoevropských zemích jsou geriatři a geriatrická oddělení součástí zdravotní péče se stejnou samozřejmostí jako třeba pediatři a dětská oddělení. Geriatři pečují o lidi obvykle starší sedmdesáti let, kteří trpí řadou zdravotních problémů současně.
V péči o seniory v Česku chybí přinejmenším dva základní typy péče běžné v západoevropských zemích.
Jak v Česku vypadá péče o nemocné seniory? Přečtěte si konkrétní příklady
Jednak takřka chybí komunitní centra typu Gerontologického centra v Praze 8. V takových případech je nezbytná podpora měst.
"Bez finanční podpory Prahy 8 bychom fungovat nemohli," chválí místní politiky Iva Holmerová. Podle údajů Prahy 8 přispívá město na provoz centra zhruba 16 miliony korun ročně.
Druhým velkým nedostatkem je absence geriatrických oddělení v českých nemocnicích. Mělo by jít o specializované kliniky, kde se o geriatrického pacienta, který má řadu různých zdravotních problémů, stará tým specialistů - lékaři, vyškolené sestry a fyzioterapeuti.
Takové oddělení funguje například ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.
"Jde o gerontologickou interní kliniku. Zaměstnáváme tam specialisty a vyšší počet rehabilitačních pracovníků. Problémem však je, že nemáme kam pacienty přesunout po léčbě. Absence takzvané následné péče, to je velký problém," říká ředitel královéhradecké nemocnice Leoš Heger.
"Například v Nizozemsku existují speciální centra, kde je vše - dům s pečovatelskou službou, léčebna i hospic. Pokud se pacientův stav zhorší, lze ho jednoduše přemístit do jiné části objektu," vysvětluje Heger. Podle něj je ke vzniku takových center nezbytná finanční podpora měst.
Češi stárnou, kdo se o ně postará?
Právě o vznik takového centra, které poskytuje komplexní služby, usiluje vedení Gerontologického centra v Kobylisích. Dnes tam pracuje 60 lidí.
Ve druhém patře leží lidé s těžší formou demence, kterým už s léčbou nelze výrazně pomoci. Před dvěma lety přibyla nová budova s dalšími třiceti lůžky. Tam pobývají pacienti, kteří se vrátili z nemocnice a potřebují intenzivní rehabilitaci a zlepšit soběstačnost.
Kvůli nedokonalému systému péče o seniory totiž v nemocnici často neví, kam geriatrického pacienta umístit. Někdy na něj lékaři mohou pohlížet jako na ztracený případ, přitom rehabilitací je možné jej po několika týdnech vrátit do života.
Pražské centrum poskytuje řadu dalších služeb, například projekt nouzového volání využívají lidé s omezenou hybností, kteří vůbec nevycházejí ze svého bytu.
Tito lidé dostanou speciální zařízení, tlačítko na krk, kterým pacient přivolá pomoc. V centru je též specializovaná ordinace pro seniory. Někteří starší lidé docházejí do centra pouze na obědy, zaměstnanci je také dovážejí nemocným domů.
Oslovení specialisté na gerontologii upozorňují, že podobných zařízení, jako je v Praze 8, bude v souvislosti se stárnutím české populace zapotřebí stále více.
Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková nedostatky v systému péče o seniory uznává a slibuje politickou podporu.
"Klíčem ke zlepšení kvality i objemu geriatrické péče je náprava současného postavení zdravotních pojišťoven a aktivita příslušných institucí, tedy zejména obcí," myslí si ministryně, podle které lepšímu nastavení systému napomůže i reforma zdravotnictví a zejména změna systému pojišťoven chystaná ministerstvem zdravotnictví.
