Praha - Narodilo se nejvíc dětí za posledních deset let, zemřelo nejméně lidí za čtyřicet let a přistěhovalo se jich nejvíc za šedesát let.

"Pokud bych měl označit hlavní trend, tak to je stárnutí obyvatelstva. Jeho další prohlubování je prakticky neodvratné," shrnul populační vývoj v roce 2006 předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer.

Celá řada rekordů je podle Fischera jen dokladem, že se stav české populace po otřesech v devadesátých letech stabilizoval a čísla rostou či klesají podle očekávání.

Porodné zabralo

Mírně roste počet narozených dětí, loni jich bylo už 105 831, o tři tisíce víc než loni. Přicházejí totiž na svět matkám, které své porody v devadesátých letech odkládaly.

"V žádném případě to nelze označit za baby boom," upozornil však Kryštof Zeman, který má demografii v ČSÚ na starosti. Skutečný baby boom proběhl v polovině sedmdesátých let, kdy měly Češky ročně přes 190 tisíc dětí.

Čtěte více: Češi stárnou. Rychleji než úřady čekaly

K mírné obdobě baby-boomu se ovšem Česko může přiblížit letos. Za prvních pět měsíců se narodilo 46 tisíc dětí, tedy o tři tisíce víc než loni. Podle Zemana je tak prakticky jisté, že letos počet narozených přeskočí hranici 110 tisíc.

Významnou roli může hrát snaha některých rodičů čerpat vysoké osmnáctitisícové porodné ještě před očekávaným snížením na konci roku.

Každý sedmý nad 65 let

Naopak průběžně klesá počet zemřelých. Loni jich bylo 104 441, tedy o tři a půl tisíce méně než rok předtím. Údaje z prvních měsíců roku 2007 ukazují, že letos by mohl být výsledek ještě lepší.

Poprvé od zlomu v roce 1994 se tak víc Čechů narodilo, než zemřelo. Stálý pokles počtu zemřelých je ovšem také hlavní příčinou, proč česká populace průběžně stárne. Mírný růst porodů celkový trend ovlivňuje zcela neznatelně.

Stárnutí v číslech

Jak přibývá a ubývá obyvatel různého věku (údaje v tisících)

Zdroj: Český statistický úřad

* Přistěhovalí cizinci takřka výhradně zvyšují počet obyvatel ve věku 15-64 let. Počet obyvatel této kategorie by se tedy bez migrace v posledních dvou letech snižoval.

Dětí do patnácti let loni ubylo o 20 tisíc, naopak penzistů nad 65 let o 26 tisíc přibylo. Tento trend se podle prognóz nezmění v příštích desetiletích a dramaticky bude zvyšovat výdaje na penzijní systém. Dnes má Česko 14 procent obyvatel nad 65 let, v roce 2020 to však už bude pětina.

Stárnutí zatím není vidět na pracovním trhu. Na údajích ČSÚ je vidět, že na 100 zaměstnanců připadá stejně jako v minulých letech 40 dětí starců. Jak potvrdil i předseda Fischer, je to výhradně zásluha přistěhovalců, kterých loni přibylo 34 720 a zpravidla je o lidi v produktivním věku. Z toho bylo 13 tisíc Ukrajinců, šest tisíc Slováků, čtyři tisíce Vietnamců a dva tisíce Rusů. Víc než tisíc přišlo ještě Moldavanů a Mongolů.

Víc cizinců než nezaměstnaných

Česku se tak pomocí přistěhovalců daří odvrátit nedostatek pracovních sil. Oficiálně přihlášených cizinců žilo koncem minulého roku v Česku 323 tisíc, jen o 60 tisíc méně, než je nezaměstnaných. Když se vezmou v úvahu dělníci pracující na černo, kterých je podle policejních odhadů nejméně 200 tisíc, tak vychází, že Češi už nedokážou obsadit všechna místa ve vlastní ekonomice.

Přílivem cizinců může tuzemská ekonomika úspěšně čelit potížím na pracovním trhu i v příštích letech. Při současném tempu migrace se nesníží podíl práceschopného obyvatelstva do roku 2010. V následujícím desetiletí by bylo nutné, aby přibývalo 50 tisíc cizinců ročně. Češi by se ovšem museli smířit, že počet oficiálně přihlášených cizinců překročí milion.

Experti však o takovém scénáři pochybují. Vyšší migraci podle nich nelze čekat, protože prakticky není kde brát. Nově příchozích Slováků ubývá, stejně jako Poláků a Němců. Migrace Ukrajinců bude brzy za zenitem a jedinou, značně nejistou možností se stanou přistěhovalci z Blízkého či Dálného východu, tedy Arabové, Vietnamci a Číňané.