Brno/Praha - Až Ústavní soud se musel zastat automechanika Pavla H., který dostal nepodmíněných osm měsíců vězení za to, že porušil zákaz řízení. Činu se dopustil, když v areálu garáží, kde měl autodílnu, popojížděl na vzdálenost deset až patnáct metrů opravovanými auty.
Ačkoli nepodmíněný trest potvrdil odvolací i Nejvyšší soud, a Pavel H. si jej mezitím odseděl, ústavní soudci došli k závěru, že pouze vykonával činnost automechanika, kterou zakázánou neměl.
"Skutek nedosahuje ani dolní hranice společenské škodlivosti, aby jej vůbec bylo možno považovat za trestný čin, natož za trestný čin, za nějž by měl být stěžovatel potrestán nepodmíněným trestem odnětí svobody," uvedl senát vedený soudcem Ludvíkem Davidem.
Osmadvacetkrát popojel
Policejní kamery muže zachytily, jak v areálu autodílny nedaleko svého bydliště na přelomu let 2015 a 2016 nejméně 28krát popojel autem. Policie se na Pavla H. zaměřila proto, že odhalila vůz s pozměněným identifikační číslem VIN, který prošel jeho dílnou. Nasadila na něj odposlechy a začala jej také sledovat.
I když se původní podezření nepotvrdilo, policisté zdokumentovali, že během tří měsíců opakovaně sedal za volant. Obvinili jej proto z maření výkonu úředního rozhodnutí, protože měl od listopadu 2015 zákaz řízení.
Obvodní soud pro Prahu 5 za to automechanika v červenci 2016 poslal na osm měsíců do vězení. Kvůli tomu, že šlo o opakovanou trestnou činnost, zvolil i nepodmíněný trest. Odvolací Městský soud v Praze a následně i Nejvyšší soud pak tento verdikt potvrdily.
"I v případech, kdy trest zákazu činnosti odsouzenému znemožňuje výkon určitého povolání (typicky povolání řidiče), je třeba jej bez výjimek respektovat," konstatoval Nejvyšší soud, když zamítl mužovo dovolání.
Odmítl argument, že muž jezdil pouze v areálu dílen, kam byl dopravními značkami zakázán vjezd. "Ani v tomto případě nebylo vyloučeno ohrožení jiných osob, například chodců," zdůvodnil Nejvyšší soud a připomněl, že již v minulosti byl při maření výkonu úředního rozhodnutí přistižen.
Vždyť jen pracoval
Podle Ústavního soudu ale všechny předchozí soudy hrubě pochybily, když se nevypořádaly s tím, zda bylo mužovo počínání společensky škodlivé. Jen v těchto případech jde totiž - jak zdůraznil Ústavní soud - uplatňovat trestní odpovědnost pachatele.
Stejně tak se obecné soudy podle něj nezabývaly tím, zda lze nastartování auta a jeho popojetí zhruba o 15 metrů vůbec považovat za řízení. "Z popisu jednotlivých případů vyplývá, že nejdelší doba 'řízení' trvala jen tři minuty," poukázal Ústavní soud.
Ten zdůraznil, že Pavel H. auta přemisťoval v rámci areálu pouze za účelem jejich opravy - a dovnitř mu je vozil jeho kolega. Do areálu garáží nebyl navíc běžně přístup a byla u něj značka zákaz vjezdu mimo dopravní obsluhy.
"Nepoužíval předmětná vozidla pro potřebu sebe nebo někoho jiného (nebo něco) někam přemístit, nýbrž pouze vykonával činnost automechanika, kterou jako takovou zakázanou neměl," konstatoval nyní soud, který přikázal prvoinstančnímu soudu, aby se případem znovu zabýval.
"Obecné soudy dostatečně nepřihlédly ke specifikům daného případu a namísto toho ve svých rozhodnutích celkem sofistikovaným způsobem odůvodnily zjevnou nespravedlnost," dodal.
