Praha - Ministerstvu dopravy hrozí, že neuvidí ani korunu ze sedmi miliard, které Evropská unie slíbila na dálnici D8 z Lovosic do Ústí nad Labem.
Černý scénář narýsovala zpráva Nejvyššího účetního dvora z Lucemburku.
Vyjádřila nedůvěru ve způsob, jakým české úřady kontrolují projekty žádající o evropské dotace.
Neboť zjistila, že například v dopravních dotacích za rok 2011 odhalil auditní orgán českého ministerstva financí špatné rozdělení u 1,85 procenta evropských dotací, zatímco sami eurokontroloři došli k číslu o 40 procent vyššímu.
Zpráva však obsahuje i podrobné zdůvodnění, proč je nepřípustné zmíněnou dálnici D8 proplatit a proč je naopak třeba požadovat zpátky čtyři miliardy, které už byly vyplaceny.
K dalšímu závažnému zjištění Evropský účetní dvůr ze svého pohledu dospěl, když k podrobné kontrole vybral z Česka namátkou pět "evropských" projektů, přitom tři měly takové chyby, že zakázal jejich proplacení.
Vedle D8 se to týká opravy zdymadla na Vltavě ve Chvatěrubech za čtvrt miliardy a nákupu tramvají brněnským dopravním podnikem.
Zdejší autority nechtějí zprávu komentovat a mluví jen o tom, že je to předběžný materiál, o němž budou s experty Evropského účetního dvora jednat.
Takhle staví dálnice přes České středohoří, podívejte se:
Tři tunely a čeština
Soutěž na stavbu dálnice proběhla před pěti lety za ministra Aleše Řebíčka a podle lucemburských úředníků bylo o vítězi rozhodnuto předem.
Zadávací dokumentace vyžadovala, aby dodavatelská firma dokončila v posledních pěti letech aspoň tři tunely, které by se skládaly ze dvou tubusů a umožnily průjezd automobilů ve čtyřech pruzích. Podmínky referenční stavby plnily v Česku pouze tunely Libouchec a Panenská na D8 mezi Ústí nad Labem a saskou hranicí, spolu s nimi ještě tunel Valík u Plzně.
Všechny stavěl Metrostav, v Libouchci mu pomáhala Skanska. Jenom tunel Panenská splňoval další podmínku, aby délka překročila 500 metrů.
Zahraniční firmy vyřadil požadavek, aby vedoucí celé stavby i podzemních prací měli osmiletou praxi a mluvili se spolupracovníky česky bez překladatele.
Soutěž skutečně vyhrálo sdružení firem Eurovia a Metrostav, které jako jediné podmínky splnilo. "Technická výběrová kritéria byla příliš restriktivní a neumožňovala skutečnou konkurenci," stojí v kontrolní zprávě.
Evropští kontroloři připomínají, že vedle ministra selhal také antimonopolní úřad, který odmítl stížnosti Německo-české obchodní komory a Transparency International.
Tak dlouhou tramvaj nikdo neumí
Další případ - soutěž o dodávku tramvají v Brně - získal pozornost evropských kontrolorů vysokou mírou vynalézavosti, jak vyřadit konkurenci předem vybrané firmy.
Brněnští dopraváci vyhlásili v roce 2006 soutěž na sto nových tramvají za šest miliard korun. Evropská unie měla půlmiliardou financovat zásilku prvních devíti kusů.
Požadovali přitom, aby zájemci prokázali, že v posledních třech letech dodali aspoň 10 dlouhých tramvají o délce 29-31 metrů a zároveň aspoň dvě krátké tramvaje o délce 19-21 metrů.
Zakázka byla podle zjištění lucemburské kontroly ušita přesně na míru plzeňské firmě Škoda Transportation, která uskutečnila v letech 2003-2006 právě dvě zakázky. Dodávku tramvají T14 o délce 30,25 metru si objednal pražský dopravní podnik, Brno dostalo tramvaje 03T s délkou 20,09 metru.
Kontroloři ověřili v šestatřiceti evropských městech, kde v posledních letech kupovali tramvaje, že jiní výrobci neměli šanci. Proto se také do soutěže kromě Škody Transportation nikdo nepřihlásil, i když si dvanáct firem vyžádalo zadávací podmínky.
"Obvykle se očekává, že výrobce dodá tramvaj s vlastnostmi, jaké si přeje zákazník. Měl by být tedy schopen dodat tramvaj o délce 19-21 metrů a 29-31 metrů, i když v minulosti nevyráběl vozy přesně s takovou délkou," vysvětlili kontroloři, že šlo o účelovou diskriminaci.
Pohled z nebe na dálnici D8, podívejte se:
Vyzkoušeno Prahou
Kontroloři upozorňují, že manipulace zakázky byla předem připravená.
Její administraci totiž dopravní podnik svěřil advokátní kanceláři Jansta, Kostka & spol., která tři roky předtím organizovala veřejnou soutěž o dodávku tramvají pro Prahu. Tehdy se přihlásily tři firmy, vyhrála opět plzeňská Škoda a zbylí účastníci byli vyřazeni kvůli porušení kvalifikačních podmínek.
"Právní firma Jansta, Kostka & spol. má historické vztahy ke skupině Škoda Holding," připomíná doslova kontrolní zpráva.
Také v brněnském případě selhal antimonopolní úřad, který odmítl zahájit správní řízení. Hlavní odpovědnost nese brněnská rada, která v lednu 2006 pod vedením primátora Richarda Svobody (dnes senátor za ODS) schválila diskriminační podmínky.
