Praha - Vedle zákazů zveřejňovat odposlechy prošel tento týden sněmovnou i další návrh, který výrazně ovlivní přístup k informacím - v médiích se nebudou moci objevit jména obětí vážných trestných činů.

Novináři neví, jak se bude zákon uplatňovat, pokud by byl například napaden politik (což se v minulosti několikrát stalo) nebo by byl třeba na významného představitel státu spáchán atentán.

Holt se musíte ptát...

"Musíte se holt chodit občas lidí ptát, jestli o nich můžete psát různé věci. Vy jste si zvykli na to, že můžete napsat o komkoliv cokoliv, víte? A v tom je ten problém," vzkázal novinářů šéf ústavěn právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS) ve čtvrtečním vysílání Radiožurnálu.

O tom, jak se bude zákon skutečně používat, nejspíš rozhodnou až soudy.

Ministerstvo spravedlnosti totiž tvrdí, že pokud existuje veřejný zájem, je možné striktní pravidla zákona porušit. Jako příklad je uváděn právě atentát na politika. Co ještě je věřejný zájem a co ne, ale bude na úvaze soudců.

"Tam, kde převáží veřejný zájem na poskytnutí informace nad ochranou oběti nebo nad ochranou obviněného v přípravném řízení před odsouzením, tak tam novinář postižitelný nebude," řekla před časem mluvčí ministerstva psravedlnosti Zuzana Steinerová.

Změny odstartovala kauza Kuřim

Původní záměr ministerstva spravedlnosti byl chránit oběti mladší osmnácti let před mediálním zájmem, který jim může ublížit. Plány na legislativní změny odstartovala taktvaná kauza Kuřim, během které média uveřejnila fotografie i jména bratrů, které jejich rodina týrala.

Postupně se ale změny rozšířily i dospělé oběti rozsáhlé skupiny trestných činů "proti životu, zdraví, svobodě a lidské důstojnosti", oběti kuplířství, šíření pornografie nebo trestné činy proti rodině a mládeži.

Televize mají také zákaz zveřejňovat záběry ze soudních jednání, na kterých by oběť byla poznat, to samé se týká i fotografií.