reklama
 
 

Cenzura přitvrdí, poslanci utli právo vydat odposlechy

5. 2. 2009 13:10
Horní komora nesouhlasí. Je to cenzura, říkají senátoři

Praha - Navzdory odporu mnohých senátorů schválili poslanci zákon, který omezuje svobodu tisku v České republice.

Novela trestního řádu zakazuje novinářům zveřejnit odposlechy sledovaných osob. Za zveřejnění takového odposlechu může novináři hrozit až trest odnětí svobody. Proti návrhu už veřejně protestovali zástupci tuzemských médií.

"Za neoprávněné nakládání s osobními údaji hrozí buď správní sankce Úřadem pro ochranu osobních údajů nebo v zásadnějších případech zásahu do soukromí až trest odnětí svobody do pěti let," uvedl předkladatel novely poslanec Marek Benda (ODS).

Kromě odposlechů se nesmí na veřejnost dostat ani další citlivé údaje, jako jsou například výpisy z bankovních účtů. Jedinou výjimku tvoří dokumenty, které byly použity před soudem.

Odemkli otevřené dveře

Už i současné normy ale žalobcům nabízejí účinné zbraně, jak proti médiím v podobných kauzách postupovat.

Aktuálně.cz o to připomnělo v souvislosti s případem své novinářky Sabiny Slonkové, které policie upřela právo odmítnout výpověď a chránit tím svůj zdroj. 

V kauze expolicistů obviněných z úniku videozáznamů ze schůzky Weigl - Šlouf v hotelu Savoy, které Aktuálně.cz zveřejnilo, odmítla Slonková s odkazem na ochranu zdroje vypovídat a státní zástupce jí za to vyměřil pokutu dvacet tisíc korun.

Důvodem je trestný čin, pro který se vede vyšetřování - neoprávněné nakládání s osobními údaji. Ten patří do skupiny deliktů, u kterých je trestné i jejich neoznámení. Ten, koho se oznamovací povinnost týká, tak nemůže výpověď odmítnout.

Senát vidí cenzuru

Poslanecká sněmovna v zákazu publikování odposlechů jednohlasně přehlasovala senát, který který navrhoval část o zveřejňování odposlechů ze zákona vypustit.

Podle horní komory parlamentu takové ustanovení omezuje svobodu slova a může chránit i pachatele zločinů.

Předkladatel návrhu Benda tyto argumenty neuznává. "Za cenzuru to rozhodně nepovažuji. Jde především o to, aby byly chráněny oběti zločinů," prohlásil.

Opozice: vlastní zájem především

Výjimečně je s ODS zajedno i opozice. "Jsme přesvědčeni, že s odposlechy by primárně měla pracovat policie, státní zastupitelství, popřípadě tajné služby," uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.

Argumenty novinářů, že odposlech je mnohdy jediným způsobem, jak upozornit na trestnou činnost, poslanci neuznávají. "Pevně věřím, že policie se bude schopna vypořádat s problémem páchání trestné činnosti," reagoval ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Získání odposlechů přirovnal ke krádeži. "Tak jako krádež je trestná, tak i prodej kradeného zboží je trestný. A proto musí existovat sankce," zdůraznil ministr.

Tvrdí, že současně se zákonem vytvořil na ministerstvu vnitra přísnější pravidla pro nakládání s odposlechy. "Za poslední dva roky neregistruji žádný únik. Ovšem v okamžiku, kdy někdo selže, není důvod ho krýt," dodal.

Chraňte svědky

Kromě zmíněného paragrafu má novela trestního řádu za cíl chránit oběti trestných činů nebo svědky.

Zakazuje zveřejňování jejich jmen, fotografií, iniciál či dalších podrobností, podle kterých by mohly být identifikovány. Důvodem je výrazný dopad na psychiku oběti v případě zveřejnění informací.

Zákonodárce k přijetí novely inspirovala mimo jiné i kuřimská kauza: "Vážně jsem se ohradil proti průběhu soudního řízení v Brně, které se týkalo týraných dětí. Zdálo se mi to naprosto nepřijatelné. Zahráváme si s jejich osudy a ty děti si to můžou nést celý život," reagoval ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

autor: Eva Benešová | 5. 2. 2009 13:10

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama