Astrofotograf Libor Hašpl využil chvíle, kdy se stanice pohybovala na denní obloze nedaleko Kolína. Pro pozorovatele se její dráha promítla na pozadí Slunce. Celý přelet přes sluneční disk ve specializovaném astronomickém dalekohledu trval pouhých 0,68 sekundy.
Mezinárodní kosmická stanice obíhá Zemi ve výšce "pouhých" 400 kilometrů, Slunce je však od Země vzdáleno 150 milionů kilometrů. I proto se na pozadí Slunce zdá tak veliká, ve skutečnosti by však jen o něco málo přesahovala standardní fotbalové hřiště.
Poměrně malým dalekohledem byl autor schopen zachytit nejen systém obrovských slunečních panelů, ale i některé moduly, ze kterých je stanice složená.
"Dráha Mezinárodní kosmické stanice je známa natolik přesně, že si na zemském povrchu můžeme najít místo, kde se nám na zlomek sekundy ISS promítne před sluneční disk. Je to ovšem fotografický majstštyk," zhodnotil snímek Ondřej Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Hašpl použil teleskop, který odfiltruje ze slunečního světla všechny "nepotřebné" složky a díky tomu lze na jeho fotografii vidět například protuberance. Na snímku se nacházejí nad okrajem Slunce a představují chladnější vodíková oblaka formovaná magnetickým polem Slunce.
Mezinárodní kosmickou stanici lze pozorovat i pouhým okem, uvidíme ji ale jen jako pomalu se sunoucí "hvězdu". Neuvidíme však stanici samotou ale pouze její jasnost, neboli intenzitu slunečního světla odrážejícího se od modulů a slunečních panelů.
