Praha - Snad jen schizofrenik by musel stát v čele ministerstva pro zemědělství a současně ochranu přírody. Obzvlášť v zemi, kde dominuje intenzivní velkoplošné zemědělství, které je necitlivé ke krajině. Favorizovaný vítěz voleb hnutí ANO slibuje ve volebním programu efektivní stát a úbytek ministrů. Chce obětovat ministerstvo životního prostředí, které vzniklo hned po listopadu 1989. Podobné pokusy ale byly v Evropě výjimečné a neúspěšné.
"Spojíme ministerstvo životního prostředí (MŽP) s ministerstvem zemědělství (MZe), jejich agendy se v mnoha případech prolínají a dotýkají, to umožní operativnější fungování a rozhodování," zavazuje se hnutí ANO. Současní šéfové obou úřadů Richard Brabec (ANO) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) nejsou proti.
Přečtěte si sedm důvodů proti slučování ministerstev:
Podle Jurečky jde nyní o zbytečnou dvojkolejnost, proto myšlenku sloučení dlouhodobě podporuje. "Ekologický" ministr Brabec uklidňuje, že okamžité slučování nehrozí. Nejprve se má debatovat o tom, jak zařídit, aby na jednom úřadu měly oba resorty stejnou pozici.
Na fúzi se nedá pohlížet jen jako na spojení dvou rozpočtových kapitol, které by mělo přinést nespecifikované úspory. Navíc MZe s letošními výdaji 52 miliard korun by pod vládou ANO nemělo šetřit. "Zemědělství a navazujícím odvětvím musí vláda dlouhodobě poskytovat významně větší podporu než doposud," uvádí hnutí ve svém programu. Také MŽP s výdaji 17 miliard má nadále podporovat všemožné projekty - dešťovkou počínaje a elektromobily konče.
Odpůrci slučovatelského plánu se obávají, že začlenění MŽP pod ekonomicky silnější zemědělství okleští ochranu životního prostředí. Za špatný považuje plán ANO někdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko, nyní jeden z nejvýše postavených Čechů v Bruselu (působí na Generálním ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise).
"Dokud jediným problémem našeho životního prostředí nebude samotná zemědělská produkce nebo lesnictví, bylo by takové sloučení nutně nesymetrické," varuje Miko. Připomíná, že mnoho lesů je ve státních rukou, odlišný je i zdejší model držby půdy. Na obřích lánech, které nemají v Evropě obdoby, většinou hospodaří nájemci.
"Ministr by stál nutně před volbou, zda podpoří legitimní ekonomické zájmy zemědělců, nebo stejně legitimní společenské zájmy na ochraně přírody a krajiny, pro které je intenzivní hospodaření často hlavním problémem," poukazuje Miko.
Přečtěte si sedm důvodů, proč by z tohoto spojení těžil Agrofert:
Předpokládá, že to by vedlo k mocenským bojům o obsazení ministerstva. "Který přístup by měl větší šanci, je z dosavadních zkušeností jasné," obává se respektovaný odborník v oblasti životního prostředí.
Ani první ministr životního prostředí Bedřich Moldan si neumí představit, jak by jedno ministerstvo mohlo vykonávat činnosti, které lze jen obtížně sladit. "Ministr se těžko může rozpoltit," konstatuje.
Ve výsledku může zánik samostatného MŽP ocenit Agrofert. Do některých aktivit skupiny, podnikající v zemědělství, lesnictví, chemickém a zpracovatelském průmyslu, zasahuje MŽP řadou kompetencí.
