ANO chce jít kvůli Lex Babiš k Ústavnímu soudu. Omezuje právo vlastnit majetek, tvrdí

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 9. 2016 14:32
Pokud Parlament přijme novelu o střetu zájmů, chtějí se zástupci hnutí ANO obrátit na Ústavní soud. Podle nich jde o omezení ústavního práva vlastnit majetek. Oznámil to místopředseda strany Jaroslav Faltýnek. Podle ANO evidentně míří novela zákona na Andreje Babiše, ministra financí a vlastníka firmy Agrofert. Návrh zákona počítá s tím, že by člen vlády ve své firmě musel do dvou měsíců skončit, nesměl by také vlastnit žádná média a hlásit se do veřejných zakázek.
Informaci oznámil místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek.
Informaci oznámil místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Zástupci vládního hnutí ANO 2011 se podle jeho místopředsedy Jaroslava Faltýnka asi obrátí na Ústavní soud, pokud by Parlament v rámci novely o střetu zájmů přijal návrhy omezující podnikání členů vlády. Faltýnek to řekl novinářům. Podle něj by šlo o omezení ústavního práva vlastnit majetek.

"Ve většině států Evropy není zakázáno členům vlády vlastnit majetek. Z našeho pohledu je tato záležitost i protiústavní," řekl Faltýnek k navrhovaným úpravám. Na přímý dotaz později uvedl, že předložení příslušné ústavní stížnosti nedokáže vyloučit.

ANO s navrženými úpravami nesouhlasí, neboť zjevně míří na jeho předsedu a ministra financí Andreje Babiše, který vlastní skupinu Agrofert. Úpravy nazývané "Lex Babiš" chtějí spolu s opozicí podpořit vládní partneři hnutí, tedy ČSSD a KDU-ČSL. "Všechny strany deklarovaly, že je sjednocuje ten boj proti hnutí ANO a proti panu Babišovi a zášť vůči podnikatelům a úspěšným lidem," uvedl Faltýnek.

Návrh poslance Jana Chvojky (ČSSD) předpokládá, že budoucí člen vlády, který by měl ve firmě aspoň dvě pětiny hlasovacích práv, by musel do dvou měsíců po nástupu do kabinetu ve společnosti skončit. V případě porušení zákona by takový člen vlády ztratil ve firmě hlasovací práva a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc. Obdobný návrh podal i Martin Plíšek z TOP 09, předpokládá ovšem finanční postihy za porušení pravidel.

Část Chvojkova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Pod Agrofert patří i mediální skupina Mafra. Plíškův návrh má zabránit tomu, aby společnosti, v nichž by drželi členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, dostávaly nenárokové dotace a investiční pobídky. Firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, by se podle Plíškova návrhu nesměly hlásit o veřejné zakázky.

Vládní předloha předpokládá mimo jiné to, že politici by dávali majetková přiznání i při vstupu do politiky. Oznámení by se podávala do centrálního registru, který by mělo vést ministerstvo spravedlnosti. Sněmovna má novelu schvalovat na nadcházející schůzi.

 

Právě se děje

Další zprávy