Ivo Drahotský, Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice

Pokud by mělo dojít ke zvýšení limitu rychlosti, muselo by jít o jasně definované úseky splňující bezpečností parametry. Domnívám se, že zvýšení rychlosti na 150 km/h nebude mít pozitivní vliv ani na bezpečnost provozu, ani na plynulost. 

Například z teorie šokových vln plyne, že s růstem rychlosti se zvyšuje jejich negativní dopad na dopravní proud. Pokud takováto vlna vznikne, je snazší se s ní vyrovnat při nižší rychlosti než při vyšší. (Pro vznik šokové vlny jsou kritické uzavírky a omezení. Řidič sníží rychlost, s čímž auta za ním nepočítají. Naruší tak dopravní proud a vlna se šíří v protisměru jízdy dál. - pozn. red.)

Z fyzikálního hlediska platí, že se energie s růstem rychlosti zvětšuje. To se odráží v rozsahu deformací v případě nehody, při vyšších rychlostech dochází k jejich nárůstu.

Rovněž je při vyšších rychlostech nutná delší dráha na zastavení. Při rychlosti 130 km/h se na suché komunikaci a při obvyklé reakční době jedná o přibližně 121,9 metru, při rychlosti 150 km/h již o 155,4 metru. V místě, kde by vozidlo z rychlosti 130 km/h stálo, se bude vozidlo z výchozí rychlosti 150 km/h pohybovat ještě rychlostí 82,5 km/h.

Se zvyšující se rychlostí vzrůstá požadovaná bezpečná vzdálenost mezi vozidly. Otázkou však je její dodržování. V Německu se kontroluje, v závislosti na zkrácení bezpečné vzdálenosti se dokonce odlišují sankce. Čím blíže je řidič za jedoucím vozidlem, tím větší pokutu dostane. Dnešní technologie umožňují, aby se vzdálenost mezi vozidly měřila při průjezdu mýtnou branou či na úseku sledovaném kamerovým systémem.