Rozdíl mezi evropskými a českými nařízeními je v tomto případě důležitý. Pokud by totiž ministerstvo spravedlnosti analyzovalo situaci podle legislativy EU, mohlo by dojít k jiným závěrům.
"Analýza resortu spravedlnosti vychází pouze z aplikace národního práva, především ze zákona o střetu zájmů, a nikoli z analýzy evropského nařízení, které v podstatě nebere v potaz. Je to v konečném důsledku chyba, která může vést k nesprávné interpretaci a nejspíše k ní vede," uvedl právník Ondřej Múka z pražské kanceláře Krutina Múka.
"Závěr by nejspíše byl, že rozhodně nelze vyloučit střet zájmů a že definice střetu zájmů ve finančním nařízení EU je natolik široká, že velmi reálně hrozí, že do ní jednání Andreje Babiše spadne," dodal Múka.
Závěry ministerstva spravedlnosti Jana Kněžínka a také ministerstva pro místní rozvoj Kláry Dostálové se přitom hájil premiér Andrej Babiš, poté co v pondělí na tiskové konferenci vyzval tyto dva členy vlády za hnutí ANO, aby se vyjádřili ke kauze jeho možného střetu zájmů. "Česká republika žádné peníze vracet nebude, není pro to nejmenší důvod," ohradil se ministerský předseda.
Kněžínek sice premiéra podpořil, ale zároveň připustil, že nezkoumal evropské právo, protože to nemá v gesci. Přitom spor se vede právě o evropské právo, konkrétně o nové nařízení platné od srpna, které zpřísňuje pravidla střetu zájmů.
"K vaší otázce, proč jsme neanalyzovali také evropské právo, musím znovu konstatovat, že resort spravedlnosti byl ze strany ministerstva pro místní rozvoj požádán o výklad obecného stanoviska k české právní úpravě," odpověděl ve čtvrtek na otázku Aktuálně.cz ministr Kněžínek s tím, že ministerstvo spravedlnosti udělalo, oč jej Dostálová požádala.
"Nebyl tedy žádný důvod posuzovat něco jiného. Navíc v našem stanovisku se nezabýváme žádnou konkrétní kauzou, žádným konkrétním svěřenským fondem," dodal Kněžínek.
Brusel po členských státech chce, aby evropské peníze nevyužívaly firmy, které současně ovládají lidé, již mají moc řídit, připravovat nebo třeba kontrolovat dotace. To by se podle nové analýzy právní služby Evropské komise mohlo týkat právě Andreje Babiše a podniků v jeho svěřenských fondech. Právě Evropská komise bude mít v tomto sporu hlavní slovo. K případu by se podle informací několika europoslanců mohla vyjádřit na začátku příštího roku.
Analýzu zákona o střetu zájmů vypracoval letos v říjnu Kněžínkův resort na popud jeho zmíněné kolegyně Dostálové. To, že dokument může jen obtížně sloužit Babišovi jako argument, anonymně potvrdil Aktuálně.cz jeden člen vlády, právník Múka a také šéf opozičních pirátů Ivan Bartoš.
"Tady skutečně a úmyslně premiér Babiš zamlžil. Od samého počátku neřešíme zákon o střetu zájmů, který schválila sněmovna minulé volební období, ale řešíme nařízení Evropské unie, kterým se Česko musí řídit," řekl Bartoš. "Analýza Jana Kněžínka není nijak závazná a točí se kvůli mediálnímu obrazu na českém zákoně," dodal Bartoš.
Dostálová: Musíme si to s EU vysvětlit
Důležitý tak je především posudek, který na podzim vznikl na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten totiž bral v potaz i nové evropské nařízení o střetu zájmů. "Nenašli jsme, z jakého důvodu by měl být předseda vlády ve střetu zájmů, protože se nepodílí na plnění rozpočtu, nerozhoduje o dotacích, ani o auditech," uvedla Dostálová.
Právě to, aby člověk spojovaný s příjemcem bruselských peněz zároveň neměl moc nad jejich správou, požaduje evropské nařízení. Babiš však předsedá Radě pro Evropské strukturální a investiční fondy, což zmiňují ve svém dokumentu i evropští právníci.
Podle Dostálové ani toto angažmá nemusí Babišovu pozici v Bruselu ohrozit. "Máme nastavený hierarchický systém. Rada pro strukturální a investiční fondy se nikdy nebaví o tom, jaké jsou audity konkrétních projektů. Rada pouze určuje, kolik budeme mít operačních programů," uvedla ministryně pro místní rozvoj. "A to podle mne pro EU nemůže být problém. Ale musíme si to s nimi vysvětlit, myslím, že dojde k vysvětlení našich právních stanovisek," dodala ministryně.
