Praha - Zápisné je zoufalým řešením, které rozhodně nepovede ke zvýšení kvality. Navíc ho bude téměř nemožné stihnout.

Takové názory se objevují na straně akademické obce v reakci na návrh vlády, který počítá s jeho zavedením od příštího akademického roku.

Výše zápisného by se měla pohybovat kolem tří až tří a půl tisíce korun za semestr. Vysokým školám by jeho vybírání mělo pomoci vyrovnat se s propadem ve financování.

Ten by měl v letošním roce vyšplhat až k téměř 1,8 miliardám.

Panují však pochybnosti o tom, zda by se vůbec mohlo podařit zápisné od nového akademického roku zavést.

"Nejednalo by se o žádnou kosmetickou úpravu - znamenalo by to výraznou změnu zákona, jeho vrácení k připomínkovému řízení, které trvá měsíc nebo dva, a na konci června už na některých školách probíhají zápisy," říká k tomu bývalý rektor Masarykovy univerzity, profesor Jiří Zlatuška.

Podle Zlatušky je celý koncept zápisného nesmyslný - vzhledem k tomu, že by vybrané peníze závisely na počtu přijatých studentů, nijak by to nepřispělo ani ke zkvalitnění vysokého školství.

Šibeniční termín

Navíc současná legislativa podle Zlatušky zná pouze koncept zápisu do studia, nikoliv do semestru.

Pochybnosti o kvalitativních dopadech na vysoké školství má i rektor Univerzity Hradec Králové, profesor Josef Hynek.

"Nevím, k čemu by to mohlo pomoci, k vyšší kvalitě to nepovede. Navíc ten termín je šibeniční," shoduje se v pohledu na zápisné Hynek se Zlatuškou.

"S vědomím maximálního spěchu by se to snad dalo do začátku akademického roku stihnout," myslí si však náměstek pro vysoké školy profesor Ivan Wilhelm.

Podle Wilhelma je zavedení zápisného podmíněno změnou zákona o vysokých školách. Ten by měl být na jednání vlády předložen zřejmě už příští týden, spolu s věcným záměrem zákona o finanční pomoci studentům.

Zápisné má být zavedeno namísto původně zamýšleného odloženého školného.

Zápisné místo školného? Zoufalost

Školné vypadlo z programového prohlášení vlády poté, co politici vládní koalice došli k závěru, že ho nebude z "technických důvodů" možné do konce tohoto volebního období zavést.

"Je to zoufalost. Ani není jasné, kdo to vymyslel," komentuje to Zlatuška.

Zatím není jasné, jakým způsobem by zápisné bylo vybíráno, kdo bude rozhodovat o jeho výši, ani na jaké účely bude možné vybrané peníze použít.

Podle prohlášení premiéra Petra Nečase by jedna část peněz měla jít na pokrytí peněz, o které vysoké školy - jedna z prioritních oblastí této vlády - přijdou. Druhá část peněz by měla jít na stipendia.

Podle rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka jsou však stipendia v současné době dostatečně pokryta penězi od studentů, kteří studují nad standardní dobu studia.

Škrtám, škrtáš, škrtáme!

Ministerstvo školství musí v letošním roce, v rámci plánovaných škrtů, ušetřit celkem 2,5 miliardy korun.

V regionálním školství bude vázáno 1,9 miliard korun, zbylých asi 600 milionů potom budou muset ušetřit vysoké školy na investičních výdajích.

Podle profesora Wilhelma existuje návrh na vázání 560 milionů korun z investičního programu vysokých škol v letošním roce.

"Součástí návrhu je přesunutí některých investičních akcí na příští rok, eventuálně rozložení realizace některých akcí o jeden rok, pokud nedojde k nehospodárnému nakládání s prostředky," říká náměstek pro vysoké školy Wilhelm.