Praha - Západního agenta Miroslava Dvořáčka údajně v 50. letech neudal spisovatel Milan Kundera, jak vyplývá z dokumentů Ústavu pro studia totalitních režimů, ale tehdejší student Filozofické fakulty UK Miroslav Dlask.

S odvoláním na literárního historika Zdeňka Pešata o tom informuje agentura ČTK.

Té dnes také Kundera sdělil, že ho badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů před zveřejněním kauzy nepožádali o vyjádření, což ale úřad důrazně popírá.

Na údajné udavačství světoznámého spisovatele upozornilo pondělní vydání týdeníku Respekt. Jeho reportéři se odvolávají na dokumenty badatelů, kteří je objevili v archivech. Jejich pravost navíc potvrdil i další nalezený dokument.

"Miroslav Dlask se na mě obrátil se sdělením, že jeho přítelkyně - a budoucí žena - Iva se potkala s bývalým kamarádem, o kterém věděla, že uprchl na Západ a že se zřejmě ilegálně vrátil. Dlask mi řekl, že to oznámil bezpečnosti," popsal jednaosmdesátiletý Pešat události z roku 1950. Kunderovo jméno prý před bezmála šedesáti lety nepadlo.

Militká-Dlasková: Věděla jsem o Kunderovi patnáct let

Devětasedmdesátiletá Iva Militká-Dlasková v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz řekla, že objevení dokumentu je jen potvrzením toho, co věděla od 90. let. Tehdy jí prý manžel po čtyřiceti letech mlčení řekl, že o Dvořáčkovi tehdy pověděl Kunderovi.

Miroslav Dlask byl tehdy jejím partnerem a jediným člověkem, kterému se Militká o Dvořáčkovi zmínila. Desítky let tak žila v domnění, že zatčení jejího kamaráda způsobil pozdější manžel.

"Ptala jsem se svého muže mnohokrát, jak to tenkrát bylo. Nikdy mi neodpověděl," vzpomíná dnes. "Až když jsme byli v důchodu, v devadesátých letech, řekl mi, že to tehdy o Dvořáčkovi řekl Kunderovi."

"Za původní verzí si zcela stojíme. Není zatím žádný relevantní důvod ji měnit," řekl Rádiu Impuls Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Navzdory Pešatovu tvrzení zůstává v celém případu řada nejasností. I kdyby se slova historika potvrdila, není jasné, proč se Kunderovo jméno objevilo v policejním protokolu.

Kundera se ohradil. Už podruhé

Spisovatel s nařčením nesouhlasí a po čtvrt století mlčení českým novinářům z Francie, kde žije, hned vzkázal, že nikoho neudal. Celou kauzu označil za "atentát na spisovatele".

Dnes se prostřednictvím České tiskové kanceláře proti nařčení ohradil znovu. Před zveřejněním jeho kauzy ho prý nikdo nepožádal o vyjádření.

Ústav pro studium totalitních režimů už ale od začátku tvrdí, že ho autor článku v týdeníku Respekt Adam Hradilek kontaktoval dlouhou dobu před uveřejněním textu prostřednictvím faxu - jediného komunikačního nástroje, který spisovatel používá.

Dnes například Kundera odfaxoval odpověď agentuře ČTK. Zprávu od badatele Hradilka ale podle svých slov nedostal.