Česká republika se u soudu domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. Podle české žaloby je směrnice diskriminační a zbytečně omezuje držitele legálních zbraní. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně. Česko má v tomto sporu podporu Maďarska a Polska.
Generální advokátka Eleanor Sharpstonová ve zdůvodnění mimo jiné uvedla, že nová směrnice neporušuje vlastnické právo, jelikož toto právo může být ve veřejném zájmu a za podmínek stanovených zákonem omezeno. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.
ČR měla směrnici EU zpřísňující kontrolu nad palnými zbraněmi zavést do svého právního řádu do loňského září, což ale podobně jako řada dalších členských států unie nestihla. V Česku by se změny dotkly téměř všech asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci.
Posudek uspěchala, tvrdí český náměstek
Sharpstonová zdůraznila, že po teroristických útocích v Evropě v roce 2015 bylo pravděpodobné, že členské státy přijmou rozdílná vnitrostátní ochranná opatření ohledně palných zbraní. Podle ní bylo proto nutné, aby EU přijala jednotnou legislativu, která na unijní úrovni zvýší bezpečnost a zároveň nenaruší unijní zásadu volného pohybu zboží, v tomto případě palných zbraní.
Advokátka ve svém zdůvodnění také uvedla, že EU při přijímání zpřísnění dřívější směrnic byla v naléhavé situaci a musela urychleně řešit výzvy vyplývající z teroristických útoků v Evropě v roce 2015.
Přestože soudní dvůr často vyhoví stanoviskům generálních advokátů, podle náměstka ministerstva zahraničí Martina Smolka, jenž Česko u soudu zastupoval, není vše ztraceno. "Stále je to 50 na 50, že s žalobou uspějeme," řekl Smolek Aktuálně.cz
Podle něj se ve stanovisku generální advokátky odráží fakt, že na přípravu neměla dostatek času. Jako Britky se jí totiž dotýkal odchod Velké Británii z Evropské unie a ona se proto podle něj snažila věc vypořádat ještě před možným brexitem. Proto podle Smolka dostatečně nevyvrátila české argumenty. "Ten kvap se v jejím stanovisku odráží tak, že nešla do takového detailu, do něhož běžně jde," uvedl náměstek ministra zahraničí.
Smolka však přiznává, že návrh na omezení kategorie zbraní, s nímž přišla EU, je legitimní a poloautomatické zbraně předělané z automatických jsou skutečně natolik nebezpečné, že vyžadují zákaz. Evropský parlament si podle náměstka nedal tu práci opatřit dostatečné informace, podle nichž se rozhodoval, a proto to otvírá cestu se proti tomu soudně ohradit.
Úpravu zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky schválily země EU i europarlament předloni, návrh získal podporu většiny unijních zemí a drtivé většiny europoslanců. Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí této novely dřívější směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Některá její ustanovení nejsou dostatečně přesná a zřejmá a neumožňují majitelům zbraní znát jejich práva a povinnosti, tvrdí mimo jiné žaloba.
