Praha - Více než tři čtvrtě hodiny trvalo vystoupení poslance Davida Ratha ve sněmovně. Vzal to od zoufalých poměrů ve vazební věznici přes otazníky svého případu až po tvrzení, že krajský hejtman vlastně o ničem nerozhoduje.
To vše mělo poslance přesvědčit, aby zamítli další vyšetřování případu, v němž byl poslanec, bývalý ministr, bývalý hejtman a bývalý lídr obávaných lékařských odborů zatčen s krabicí se sedmi miliony korun.
Policie o nich ve spisech dokládá, že to byly korupční peníze, David Rath to odmítá, ale proč to nebyly úplatky, vlastně nevysvětlil.
Bezprostřední reakce poslanců naznačují, že většina projevu svého kolegy neuvěřila. Aktuálně.cz se pokusilo hlavní pasáže rozklíčovat, aby bylo možné se alespoň částečně v tomto sledovaném politikově vystoupení zorientovat.
Krabice s miliony: Mlžení, výhrůžka, či pravda?
David Rath: Vzal David Rath úplatek? Já tvrdím, že nevzal. Když se podíváte do těch materiálů, které máme k dispozici jako torzo spisu, naopak najdete spoustu vět a slov o tom, že peníze byly na volby, financování voleb. To tam najdete. A dál to komentovat nebudu.
Možností, že aktivity celé skupiny slouží ke skrytému financování sociální demokracie, se policie zabývala od začátku. Každopádně zatím nikdo další obviněn nebyl a sociální demokraté odmítají, že by o takových penězích něco věděli. Navíc zatímco bezprostředně po zatčení Rath tvrdil, že neměl tušení, že v krabici s nápisem Malbec 2011 není víno, ale miliony, teď už se v projevu interpretaci obsahu kartonového boxu vyhnul. Naopak směřuje pozornost k otázce, zda peníze nebyly určeny pro partajní zájmy.
Nasazení odposlechů: Povolil je soud
David Rath: "Takže s největší pravděpodobností jsem byl i sledován půl roku já jako poslanec - s kým se stýkám, kteří voliči ke mně chodí, co s nimi řeším. Takže tady člen Parlamentu je prostě nejenom odposloucháván, ale i sledován prakticky asi na každém kroku po dobu půl roku."
Odposlechy i sledování jsou sice nesporným zásahem do soukromí lidí, každopádně David Rath byl během vyšetřování vážně podezřelý z korupce. Pak je toto narušení intimity bezesporu zcela oprávněné, schválil je i soud.
Zásah na poslance: Pravda, policie by to měla vysvětlit
David Rath: "Začali s tím někdy v prosinci a je zajímavé, že už v prosinci policie měla určité závažné indicie o tom, že může docházet k nějaké trestné činnosti. A nic nedělala. Dál sledovala, poslouchala. Proč nic nedělala? Odpověď je jednoduchá: Tehdy tam v tom nebyl David Rath. Tehdy nemohl být přichycen. Tak policie sledovala únor, březen, duben, květen. A v polovině května konečně do té pasti ten hlupák prostě vlezl. A past sklapla."
Z vyšetřovacího spisu - například přímo z usnesení o zahájení trestního stíhání - je skutečně zřejmé, že policisté měli zmapováno, že hlavní aktéři případu Kateřina Pancová a Petr Kott přebírali miliony v souvislosti s jinými zakázkami dlouhé měsíce před Rathovým zatčením. A nezatkli je. Teoretické zdůvodnění je v podstatě jediné: policie měla podezření, že vlivným členem skupiny je právě David Rath a chtěla zasáhnout až ve chvíli, kdy měla zmapované aktivity všech aktérů, tedy včetně poslance.
Mediální manipulace: Má pravdu
David Rath: "Paní státní zástupkyně Bradáčová byla denně v médiích - a neuvedla jedinou tu fámu na pravou míru. Prostě orgánům činným v trestním řízení vyhovuje, že jsem nemohl hovořit, nemohl jsem vysvětlovat nic svým voličům."
Policie ani žalobkyně skutečně nikdy nevyvrátily mylné informace médií, například to, že David Rath po zatčení odmítal vydat krabici s penězi nebo že se v jeho domě ve skrýši pod podlahou našlo 30 milionů korun. Stejně tak úřady nekomentovaly poslaneckou interpretaci přepisů odposlechů, když členové imunitního výboru oznámili, že je na nich bezpečně zachyceno, jak David Rath přebírá úplatek.
Hra na zločince: Má pravdu
David Rath: "Všechno to je prostě jen hra, aby se veřejnosti podprahově řeklo: Rath je nebezpečný zločinec, je potřeba ho transportovat s kuklami, s neprůstřelnými vestami, s vrtulníkem nad hlavou, s motorkami, s tím vším."
Nejen transport stíhaného poslance do sněmovny, ale v podstatě celý případ od samotného počátku skutečně provázejí takové bezpečnostní manévry, jaké jsme doposud byli zvyklí vídat v procesech se členy ruské mafie. Naposledy se podobná demonstrace síly odehrála před lety při dálničním zatýkání šéfa příbramského fotbalu Jaroslava Starky, kterému se nakonec stát musel omluvit a zprostit ho všech obvinění.
Buštěhrad nebyl předražen: A proč kraj volil losovačku?
David Rath: Policie tvrdí, že zakázka na buštěhradský zámek byla předražená. Toto tvrzení nemá opřeno o jediný objektivní nezávislý znalecký posudek. Takový tady neexistuje. Přitom to vyšetřuje půl roku."
Nezávislý posudek se na veřejnosti skutečně neobjevil, policie s ním neoperuje ani v usnesení, kterým poslance obvinila. V něm vychází z plánu původního projektanta, který připravil odhad rekonstrukce na 160 milionů. Následně byl ale vyměněn a nová kancelář částku přetáhla přes 200 milionů. Čtyři uchazeči, kteří postoupili do rozhodujícího kola soutěže, navíc byli vybráni losem. Mohly tak vypadnout lepší nabídky než ta, se kterou přišla Konstruktiva Branko. Podle ekonoma Jana Pavla zvyšuje použití losovačky cenu staveb v průměru o 12 procent.
Případ zničí evropské projekty: To může říct jen důkladná kontrola
David Rath: "Ty projekty podle mého soudu nestačí už nikdo zrealizovat. Je velmi pravděpodobné, že o ty peníze - a jde o několik miliard - prostě Česká republika přijde!"
Česko letos podle údajů ministerstva pro místní rozvoj nedostalo z evropských strukturálních fondů zatím ani korunu (ministerstvo financí tvrdí, že jeden ze 17 českých operačních programů nějakou částku obdržel) a dnes nikdo neví, kdy se proud financí obnoví. Regionální operační program Střední Čechy tedy na tom není hůře než ostatní. Rathova věta by platila pouze v tom případě, kdyby kontrola z ministerstva financí nebo z Evropské komise zjistila, že Středočeský kraj rozděloval pochybným způsobem. Kraj dostal z Bruselu k dispozici skoro 17 miliard, třetinu z toho už ministerstvo financí bez řečí schválilo a poslalo k proplacení do Bruselu.
Hejtman je malá ryba: To není pravda
David Rath: Jakoupak krajský hejtman má moc? Žádnou! Je to víceméně obstarávací funkce, že se staráte o běžné potřeby lidí, o domovy seniorů."
Hejtman má největší slovo při sestavování krajského rozpočtu. Ten v případě Středočeského kraje překračuje 16 miliard a nižší rozpočet než Středočeský kraj má tedy pět ministrů. Polovina z této částky je však určena školám a hejtman o nich přímo nerozhoduje. Záleží ale na něm, kam se zaměří investice do dopravy, zdravotnictví, památek.
Skutečnou moc však vtiskly hejtmanům do rukou evropské dotace, resp. nedokonalý model jejich rozdělování. O přidělování projektů rozhoduje v poslední instanci tzv. řídicí výbor, který je ve středočeském případě složen z osmi krajských zastupitelů ČSSD, šesti komunistických kolegů a jednoho člena ODS. Ti dávali dotace přednostně kraji a jeho institucím.
Například kraj obdržel deset největších projektů v celkové hodnotě přes dvě miliardy. Všechny peníze jdou na rekonstrukci nemocnic, opravu silnic, revitalizaci památek a nákup vlakových souprav pro regionální dopravu. Celkem kraj utratil polovinu z 15 miliard, které dosud byly rozděleny v rámci programu Střední Čechy. Některé zakázky, například nákupy přístrojů pro nemocnice, provází podezření z manipulací.
Středočeský hejtman skutečně rozděluje méně evropských dotací než deset ministrů. Má však se svými kolegy jednu skutečně královskou pravomoc. Hejtmani i ministři sami své projekty kontrolují, jejich pochybení však může odhalit kontrola z ministerstva financí nebo z Evropské komise. Pokud se chyby najdou, pak musí ministři žádat o prominutí pokuty ministra financí. Hejtmani však dosud mohli své vlastní chyby odpouštět sami.
O vazbě: Má pravdu, ale proč se diví
David Rath: "My nežijeme v kulturní zemi, kde by vazba odpovídala tomu, co říká trestní zákon. My žijeme v zemi, kde vazba je novodobá tortura. Lámání, týrání lidí. To v trestním zákoníku nenajdete. To je důvod, proč lidé jsou vsazováni u nás většinou do vyšetřovací vazby."
Na poměry v českých věznicích upozorňují organizace hájící lidská práva dávno, ovšem sám Rath je začal ostře napadat až poté, co je zažil na vlastní kůži. Například ve zprávě o lidských právech Českého helsinského výboru za rok 2010, tedy v době, kdy byl Rath členem zdravotnického výboru sněmovny, experti poukazují výslovně na nedostatečnou hygienu. Kvůli úsporám mají vězni už přes rok a půl omezené sprchování. Ti, co nepracují, se mohou sprchovat jednou týdně, přičemž podle výboru je doba sprchování v některých věznicích omezena na 10 minut i méně.
Ředitelka Českého helsinského výboru Markéta Kovaříková Rathova slova potvrzuje i dnes. "Nechci komentovat případ pana Ratha, ale podmínky ve vazební věznici jsou v Česku v některých ohledech neúnosné," říká. Potvrzuje, že Rathem zmiňované sprchování dvakrát týdně je podle Českého helsinského výboru opravdu evropským minimem. Špatnou situaci v českých věznicích má zlepšit posílení rozpočtu Vězeňské služby, které před týdnem projednala vláda.
