Za kulisy událostí - Psal se rok 1992, když Tomáš Baťa junior při převzetí čestného doktorátu na pražské Vysoké škole ekonomické hovořil o rozvoji malého a středního podnikání jako o jednom z hlavních úkolů postkomunistické společnosti. „Tento vývoj se dá uspíšit, když se do studijních plánů a osnov, počínaje středními školami, zařadí seznamování mladých lidí se základy ekonomie a podnikatelství,“ uvedl tehdy Baťa.

A právě i díky penězům syna zakladatele obuvnického impéria nyní ekonomická univerzita rozjíždí akcelerátor, který má jejím studentům a absolventům pomáhat se startem byznysu.

Tomáš Baťa, který v roce 2008 zemřel, totiž na Vysokou školu ekonomickou pamatoval ve své závěti a odkázal jí dva miliony korun, které vysoká škola loni dostala. „Škola se rozhodla s jejich využitím vyčkat na projekt, který by podporoval podnikatelskou aktivitu studentů,“ říká mluvčí VŠE Julie Daňková.

Tímto projektem má být zmíněný akcelerátor, jenž ponese název xPORT Business Accelerator, a univerzita pro něj právě připravuje prostory na pražském Jarově.

Čtyři úrovně akcelerátoru

Baťovy dva miliony by však nestačily, projekt proto finančně podporují i společnosti Microsoft a Česká spořitelna. A v jednání jsou i další velké firmy. Peníze z dědictví po slavném podnikateli nepůjdou na provozní náklady, ale na vzdělávací aktivity a rozvoj podnikatelských schopností studentů.

Akcelerátor bude mít čtyři úrovně, přičemž pro rozjezd byznysu jako takového budou sloužit první dvě. „V první úrovni bychom chtěli podpořit ty, kdo jsou třeba ve fázi nápadu, ale nemají zdroje ani prostor k tomu, aby si mohli ověřit, jestli ten nápad má potenciál na trhu,“ vysvětluje studentský tajemník VŠE Stanislav Richter. Škola také pomůže se sestavením týmu, který se bude nápadu dále věnovat.

Druhá úroveň bude určena týmům, které už na nějakém produktu pracují. „Těm chceme poskytnout i napojení na mentory a investory,“ dodává Richter. Pro obě úrovně platí podmínka, že účastníci musí mít nějaký vztah k VŠE, například coby studenti či absolventi. V případě týmů alespoň jeden člen. Třetí úroveň se pak bude věnovat spolupráci týmů s firmami a čtvrtá vzdělávání podnikatelů či institucí.

„Studenti VŠE se mohou hlásit již nyní, registraci pro zájemce z řad veřejnosti spustíme během října,“ upřesňuje Daňková.

Inspiraci VŠE hledala zejména v USA. Stanislav Richter letos v létě vyrazil právě do Kalifornie, kde ­navštívil několik privátních i univerzitních akcelerátorů. „Hlavně nás zaujal SkyDeck v Berkeley a StartX ve Stanfordu,“ říká Richter. Oba fungují několik let a studentům se daří získávat pro svůj byznys investory. „V tom jsou univerzitní akcelerátory velmi úspěšné. Spojení s univerzitou totiž pro investory představuje záruku kvality konkrétního týmu,“ vysvětluje Richter.

Poplatek za úspěch

Například tým Twindom ze SkyDecku nedávno od investorů ze Silicon Valley získal milion dolarů. Twindom zákazníkům nabízí vytváření tištěných trojrozměrných figurek vytvořených z 3D fotografií, jakési realistické sošky. „Jde o příklad týmu, který začínal s úplně jiným produktem a během svého působení v tomto univerzitním akcelerátoru kompletně předělal svůj byznysmodel a nakonec i produkt, což vedlo k zisku investice. To by bez zázemí akcelerátoru zřejmě nepřežil a na investici rozhodně nedosáhl,“ dodává Richter.

Z konceptu, který se osvědčil v Silicon Valley, vychází VŠE i v tom, že univerzita samotná nebude do projektů podílově vstupovat. Podle Richtera se však plánuje určitý princip succes fee, tedy „poplatku za úspěch“. „Pokud by firma získala investici a akcelerátor by v tom hrál podstatnou roli, byly by nějaké zpětné bonusy,“ říká Richter.

USA však pro VŠE nebyly jen inspirací, se SkyDeckem bude pražský akcelerátor úzce spolupracovat. České týmy budou moci vyjet do Kalifornie, stejně tak ty americké do Prahy. „Mohou získat nové kontakty i zákazníky,“ říká Richter. Může se stát i to, že se v obou akcelerátorech objeví týmy s podobným byznysovým modelem, jimž by prospělo propojení. „Bylo by to složitější, ale šlo by to,“ dodává Richter.

Aleš Měřička