Za kulisy událostí - V Plzni se brzy otevře nové divadlo bezmála za miliardu. Jde o unikátní projekt, je to první nově postavené divadlo v Česku po roce 1989. Klíčovou roli v něm vedle herců má i moderní technika.
Budova Nového divadla v Plzni k sobě poutá pozornost svou cenou 870 milionů, zářící červenou fasádou a také více než stotunovou nakloněnou betonovou čelní deskou plnou oválných otvorů. Hlavní unikát stavby, která se divákům otevře v září, se ale skrývá uvnitř, je protkaná špičkovými technologiemi, které rozhýbávají jeviště. A to doslova – nahoru a dolů, dopředu i dozadu, vlevo, vpravo.
„Bude to nejmodernější divadlo v Česku, a vzhledem k tomu, že se divadla zase tak často nestaví, tak i jedno z nejmodernějších v celé Evropě,“ říká před komplexem v Jízdecké ulici Petr Suchomel. Byl to právě on, kdo se svým týmem všechna ta hydraulická hýblátka a hi-tech vnitřnosti vymyslel. A také už druhý rok v Plzni řídí jejich instalace a na vše dohlíží.
Suchomel pracuje pro českou pobočku strojírenského koncernu Bosch Rexroth, který pro generálního dodavatele stavby, firmu Hochtief, technologie nejen nakreslil, ale nakonec je i dodává (náklady na ně představují asi čtvrtinu z celkové ceny divadla).
„Máme tady 650 tun železa,“ křičí Suchomel, když šplhá po úzkých schůdcích nad jeviště. Z desetimetrové výšky je lepší výhled na rozlehlou scénu – její hlavní část měří 12 × 16 metrů a za touto plochou se nachází kazetová točna 12 × 12 metrů, jež se může posouvat směrem k hledišti či od něj. Na první pohled jednolitá dřevěná podlaha sestává ze složitého systému jevištních stolů ukrytých vespod – těch hlavních je osm, na každém z nich pak jsou ještě tři menší, které mohou zajíždět a vyjíždět, ale také se naklánět.
„Můžeme díky tomu vytvořit velmi členitou plochu. Maximální hloubka je 6,5 metru pod podlahu, výška nad podlahu pak 3,3 metru,“ dodává Suchomel.
Tím, že je celá soustava postavená na hydraulice, nikoli na elektromotorech, je takřka neslyšná. Písty pohání stlačený dusík, který se ve strojovně ukládá ve třech desítkách třímetrových nádrží.
Autíčka na wi-fi
Součástí jeviště je také pět miniaturních elektromobilů řízených přes wi-fi, které budou na scénu přivážet během představení herce i kulisy. Pod stropem je pak zavěšeno šest desítek tahů pro dekorace, spouštět a vytahovat je ale nebude žádný kulisák, nýbrž počítač.
„Až se bude hrát, nad jevištěm bude stát, diváci to samozřejmě neuvidí, technik s velkým dotykovým displejem, který to celé bude ovládat, to bude takový velín,“ vysvětluje autor projektu a rukou ukazuje na černý ocelový rám usazený asi v pětimetrové výšce. Software, který tohle bude umět a do nějž se před každou hrou v podstatě naprogramuje klíč, co se kdy má jak hýbat, dodá také Bosch Rexroth, ovšem přímo německá centrála.
Tuzemská filiálka se sídlem v Brně má na starost jevištní projekty v celém regionu střední a východní Evropy, Petr Suchomel je jejím hlavním konstruktérem. Dříve stavěl scény v Krakově, Minsku, Martině či Balšoj těatr v Moskvě, najala si ho také skupina Lucie, aby jí pomohl s výsuvným ramenem, na němž při koncertech letošního turné bubnoval nad hlavami fanoušků David Koller.
„Vystudoval jsem vojenskou akademii v Brně a pak pracoval ve vojenském výzkumném ústavu. Takže se dá říct, že před divadly jsem projektoval kulomety,“ směje se čtyřiatřicetiletý inženýr.
Rozjezd s nevěstou
Nové divadlo v Plzni je prvním divadlem, které v Česku vzniká po roce 1989. Velkou část bezmála miliardových nákladů uhradí EU, západočeská metropole ho staví i kvůli tomu, že bude příští rok Evropským městem kultury.
„Debata o tom, že si Plzeň postaví nové divadlo, se táhne už dvanáct let,“ vzpomíná koordinátor stavby Jaroslav Möller. Ještě loni, když už byly práce v plném proudu, nebylo jasné, jak se scéna bude jmenovat – zda Divadlo Václava Havla, či Miroslava Horníčka. Nakonec zastupitelé zvolili neutrální název Nové.
A čím se 2. září začne? Samozřejmě klasikou – Prodanou nevěstou.
Luboš Kreč, Eliška Dokulilová
