Za kulisy událostí - Olomoucká stavební firma Ecovia se letos přihlásila do malé zakázky na úpravu lesních cest. Když se rozbalily obálky s nabídkami, zjistila, že vítězná cena je dvacet procent pod tím, co spočítala jen jako náklady. „Pro nás jako malou firmu je neúnosné držet ceny takhle nízko,“ popsala jednatelka Miroslava Šestáková. Kvůli tomu, že je nedostatek stavebních zakázek, se do projektů za pár milionů totiž začaly hlásit i velké společnosti. Ecovia už musela kvůli úbytku práce propouštět, dříve živila dvacet zaměstnanců, dnes je jich méně než polovina.
Krize dopadá i na velké hráče ve stavebnictví, v uplynulých letech propouštěl Metrostav, Skanska nebo Hochtief CZ. Většinou ubylo zhruba deset procent míst. „Už šest let jsme v depresi. Jako odvětví i jako lidé,“ říká Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) proto připravila plán, jak stavebnictví pomoci. Reaguje na všechny tři nejčastější výtky: tlak na malou cenu, nízké investice do stavebních projektů a dlouhé lhůty. Průměrná doba od zadání zakázky po získání všech stavebních povolení totiž v Česku zabere průměrně dvanáct let.
Vyšší investice a kratší lhůty spolu souvisejí. Většina staveb je totiž placena z eurodotací, a pokud se termín pro její vyčerpání nestihne, peníze propadnou. Rychlejší schválení stavby proto umožní zaplatit více projektů. Kromě toho poskytne vláda i české peníze, do dopravních staveb dá deset miliard, dalším má pomoct podpora zateplování. Už teď na něj stát uvolnil tři miliardy.
Dobu, než se začne stavět, natahují odvolání a žaloby, k soudům i antimonopolnímu úřadu. Příkladem je třeba dálnice D8, dostavba posledního úseku se vleče osmnáct let. Ekologičtí aktivisté podávají žaloby a soudy ruší už vydaná stavební povolení.
„Nikdo nechce vylučovat veřejnost z rozhodování, ale hra musí mít pravidla. Musíme schvalování a hodnocení dopadů na životní prostředí dostat do časového rámce,“ míní Matyáš.
Ministerstvo pro místní rozvoj už takovou změnu zákonů připravuje. „Podstatou bude i změna zapojení veřejnosti do posuzování stavebních záměrů,“ uvedl mluvčí úřadu Marek Ženkl.
Jednou z promýšlených variant je, že by se připomínky vyřešily a uzavřely během územního plánování a povolení. Pak už by stavbu nic nezdržovalo.
V případě silnic a dálnic lhůty oseká samostatný zákon, na kterém pracuje ministerstvo dopravy. Zjednodušeně řečeno: všechny výhrady by řešil jeden úřad, trasu dálnice by schválila sněmovna. A potom už by se projekt nedal zastavit. „Ministr Prachař by rád s návrhem seznámil veřejnost zhruba v polovině roku,“ zmínil mluvčí Martin Novák.
Změní se i fungování antimonopolního úřadu. „Stížnosti podané neúspěšnými uchazeči znamenají značné časové skluzy nebo sankce, tím pádem ohrožují čerpání dotací,“ shrnula Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj (ANO). Chystá se vládě předložit návrh, který by šikanózní a zbytečné stížnosti omezil.
Poslední, ale nejčastěji zmiňovaný problém tlaku na příliš nízkou cenu má vyřešit změna zákona o veřejných zakázkách. Ten už dnes umožňuje, aby obce kromě malých nákladů požadovaly i efektivitu, ale v praxi se to skoro neděje. Starostové jednak složitému zákonu nerozumějí, jednak se bojí, že budou obviněni z korupce, když nesáhnou po nejnižší nabídce.
Kateřina Surmanová
