Inside Sport – Deset let. Z hlediska vesmíru je to mžik, ve fotbale už takový odstup přivádí na scénu jinou generaci. Zápas s Nizozemci, na který se teď česká reprezentace chystá, tak bude úplně jiný než památná bitva na Euru v portugalském Aveiru. V červnu 2004 tam Češi porazili Nizozemce 3:2, v nejúžasnějším mači, co tahle země pamatuje.
„Neuvěřitelný zápas. Prohrávat s Holandskem nula dva a otočit to, to už ukazuje charakter a velkou sílu. Teď víme, že můžeme porazit kohokoli,“ šveholil po utkání střelec vítězného gólu Vladimír Šmicer. Oči pořád navrch hlavy.
Na časomíře svítí 19. minuta. A taky skóre nula dva. Průšvih, soupeř je v trháku a Grygera v obraně hoří. „Připrav se,“ naznačí trenér křídelníku Šmicerovi, že tentokrát se bude střídat brzy.
Karel Brückner rozehraje svou nejslavnější partii. Zahlásí all-in, půjde do absolutního rizika. Tuší, že má pod rukama obrovskou sílu. A on tu bestii pustí ze řetězu.
Ještě než se Šmicer dostane na hřiště, stihne Baroš ukrást soupeři rozehrávku, vletí do šestnáctky jak utržený vagon a naservíruje gól Kollerovi. Po hodině hry přiloží Brückner do ohně další polínko, stáhne štítového hráče Galáska a na plac jde další básník ofenzivy Heinz.
Diváci mezitím fascinovaně sledují oboustranně zázračný fotbal, ničím nespoutanou adrenalinovou jízdu. Ohlušují je duté kovové zvuky po nárazech balonu do tyčí a břeven obou brankových konstrukcí, oslňují je čarodějné zázraky Čecha i van der Sara. Na Barošovu ránu ze 71. minuty by ale nedosáhnul ani Spiderman – 2:2.
A celá ta fotbalová bakchanálie najde i svou dokonalou tečku: Poborského epesní přihrávku na Šmicerův vítězný gól si můžete na youtube pustit třeba miliardkrát. A stejně se vám neomrzí.
„Káááárel Brückner!“ zpívá česká enkláva v hledišti. A země, co to představení fascinovaně sledovala v televizi, se opájí endorfinovým raušem, jaký zažila snad jen při sametové revoluci a hokejovém Naganu.
Chuť vítězství se prolnula s pocitem oprávněné pýchy. Tohle totiž nebyl další triumf klasické české šmrdlané. Tentokrát hráli Češi jinak, velkolepě. Protože na to měli a věřili si. Což se tomuhle národu často nestává…
„Nejlepší fotbal na turnaji hrají Portugalci a Češi,“ prohlásil Michel Platini, prezident UEFA. Zlatem to neskončilo, protože v semifinále zastavil Brücknerovu jízdu betonový řecký val. Ale opojná vzpomínka zůstala.
Vrba myslel na šachtu
Zatímco před deseti lety se před Čechy třásl fotbalový svět jak před nájezdy Čingischánovy říše, dnes se jejich věhlas posunul do roviny srovnatelné s mezinárodně-politickým významem současného Mongolska.
A Nizozemci jsou tu zas. Bronzový tým z nedávného mistrovství světa si s Čechy přijede zahrát o první body do kvalifikace o Euro 2016 už za týden, v úterý 9. září. Už dneska se ale kvůli tomu český celek v Praze schází. Éra příprav na kvalifikaci vyvrcholí pozítří, generálkou proti výběru USA.A pak už budou na řadě nizozemské „tulipány“.
Ze slavné české sestavy z Aveira zbyli v kádru jen Petr Čech a Tomáš Rosický. Současnému trenérovi Pavlu Vrbovi dělá Karel Brückner poradce. Z původně nominovaného kádru Nizozemců měl bitvu v Aveiru v nohách jen Arjen Robben, nakonec však kvůli bolavému kotníku nepřijede. To Ruud van Nistelrooij se obleče do saka asistenta hlavního kouče Guuse Hiddinka.
Nizozemce jasně favorizují kurzy bookmakerů i žebříček FIFA. V tom aktuálním jsou třetí, Češi pětatřicátí. A tlačí se na ně Ghana s Arménií…
Na přehlídce světového fotbalu v Brazílii česká vlajka scházela, i proto tým v zimě převzal nový kouč Pavel Vrba. Chlapík, který v době, kdy Brückner v Aveiru triumfoval nad Nizozemci, právě přemýšlel, jestli nepůjde pracovat na šachtu.
Jako Komňackého asistent slavil zkraje května 2004 mistrovský titul Baníku. Pak se dozvěděl, že mu klub neprodlouží smlouvu. Dost možná na doporučení jistých pánů z Prahy, kterým se nelíbilo, že na MS hráčů do 20 let v roce 2003 nedbal Vrba rad hráčských agentů, které fotbalisty má stavět do zápasů. Nakonec našel vyhozený Vrba azyl na Slovensku a odtud se pak odrazil k velké plzeňské jízdě.
Tohle má s Brücknerem společné. Reprezentaci může skládat i z borců, které vedl už jako juniory. Jenže ti Brücknerovi byli při vší úctě talentovanější a také úspěšnější.
Jako Chovancův asistent byl Brückner u nepovedené baráže o MS s Belgií. V lednu 2002 už ale převzal A-tým jako hlavní kouč a začal vařit vlastní elixír. Spojil staré s novým. Po boku pamětníků stříbrného Eura 1996 Nedvěda, Šmicera či Poborského začali přibývat hráči z úspěšných výběrů do 21 let. Stříbro brali na Slovensku v roce 2000 Grygera, Ujfaluši, Jankulovski, Baroš či Heinz. Dva roky nato „lvíčata“ turnaj ve Švýcarsku vyhrála, penaltový rozstřel s Francií ve finále vychytal Petr Čech.
Češi byli na evropském trhu v módě, hráči disponovali dobrou dynamickou technikou a schopností taktického myšlení, byli adaptabilní v novém prostředí. Česko navíc 1. května 2004 vstoupilo do Evropské unie, takže odpadla starost s cizineckými kvótami.
Na Euro do Portugalska tak jel třeba Petr Čech, brankář Rennes, s jistotou, že po turnaji už se má hlásit v Chelsea. Z hráčů blízkých základní sestavě působili v české lize jen baníkovci René Bolf a Marek Heinz. Plus sparťan Karel Poborský, co už měl za sebou angažmá v Manchesteru United, Benfice a Laziu. A jeho kamarád Pavel Nedvěd doma leštil Zlatý míč pro nejlepšího hráče Evropy.
Dnes má Pavel Vrba přeci jen omezenější možnosti. Reprezentanti v zahraničí leští lavičky, kvůli ustrnutí v metodice už mládežnická základna nechrlí záplavu talentů jako na přelomu tisíciletí. V Plzni vydupal Vrba velký tým prakticky ze země. V reprezentaci to bude těžší.
Luděk Mádl
