Objev dne – Od ledna nadcházejícího roku skončí možnost využívat anonymních akcií, které slouží ke skrytí majitele a bývají označovány za nástroj korupce.

Většina firem však k výměně akcií za průhlednější formu dosud nepřistoupila. A příkladem nejdou ani vysoce postavení státní úředníci.

Anonymními akciemi se prokazoval například ministr práce a sociálních věcí František Koníček, hradní kancléř Vratislav Mynář či prezidentův poradce Martin Nejedlý.

Bez problémů na jméno

po nástupu na ministerstvo vystoupil, k vlastnictví jedné společnosti s anonymními akciemi se ale v dřívějším rozhovoru pro deník Insider přihlásil. Také ze zápisu z valné hromady firmy Karlštejnská a.s. vyplývá, že v roce 2010 se prokázal jejími akciemi.

Jak je ale patrné z obchodního rejstříku, tato firma dosud ke změně akcií nepřistoupila a ministr Koníček odmítl říci, proč akcie dosud nepřevedl, popřípadě kdy tak učiní.

„Děkuji za Vaši dojemnou starost, ale nejsem členem orgánů společnosti,“ uvedl v SMS odpovědi po opakovaných dotazech. „Zcela určitě bude muset společnost jednat v souladu se zákonem. Já akceptuji změnu akcií na jméno bez problémů.“

Jak bude postupovat v případě další firmy s akciemi na majitele ARPO, ve které byl předsedou představenstva, sdělit odmítl. „To se ptejte vedení těch společností,“ konstatoval ministr.

Ticho z Hradu

S anonymními akciemi má zkušenost i prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Prokázal se jimi minimálně v případě společností Credit Management a VV Invest.

Zatímco od první jmenované firmy vymáhající pohledávky se distancuje, o druhé firmě tvrdí, že mu patří. Ani v jednom případě dosud forma vlastnictví zprůhledněna nebyla.

Mynář na položené otázky nereagoval, stejně tak nepřišly odpovědi ani z hradního tiskového odboru.

Akcie, které s lednem zanikají, vlastnil také další muž z prezidentova okolí – jeho poradce pro energetiku Martin Nejedlý.

Alespoň v roce 2008 vystupoval Nejedlý jako jediný vlastník společnosti ENE Investment. Novější zápisy z valných hromad v obchodním rejstříku chybí.

Každopádně ani v jeho případě ještě ke změně akcií nedošlo.

Jak přijde konec

Akcie na majitele jsou problematické v tom, že je obtížné doložit, kdo je jejich skutečným vlastníkem. Majitelem je totiž ten, kdo je právě drží v ruce.

Nelze tedy určit, zda jsou akcie opravdu jeho, nebo zda je drží pro někoho jiného, kdo chce zůstat v anonymitě. I proto je tato forma akcií vnímána jako možný nástroj k legalizaci výnosů organizovaného zločinu a korupce.

Nový zákon, který od 1. ledna zakazuje využívání anonymních akcií, má podnikatelský svět více zprůhlednit.

Člověk disponující takovým cenným papírem má do konce roku možnost jej v současné podobě uložit v Centrálním depozitu, nebo u obchodníka s cennými papíry. V obou případech bude existovat záznam o jeho majiteli – nebude však pro veřejnost dohledatelný v obchodním rejstříku.

Pokud takový krok akcionář do konce roku neučiní, automaticky budou akcie na majitele převedeny na jméno. Společnost pak musí do tří měsíců vypsat výzvu k předložení akcií, vypsat nové akcie a do června pak změnit také stanovy. Údaje tak budou uvedeny v obchodním rejstříku.

Právníci se však rozcházejí v názoru na to, zda po Novém roce budou mít ti, kteří anonymní akcie řádně nevyměnili a neuvedli na ně jméno, omezena vlastnická práva, či nikoliv.

Podnikatelé, kteří chtějí navzdory nové normě zůstat nadále v anonymitě, mají ještě třetí možnost – napsat nové akcie na jméno na zahraniční firmu sídlící v zemi, která zajišťuje vyšší míru anonymity.

ELIŠKA BÁRTOVÁ