Argo

Režie: Ben Affleck

Obsazení: Bryan Cranston, Ben Affleck, John Goodman, Taylor Schilling ad.

Co říká distributor: Dramatický thriller Argo vychází ze skutečného příběhu. Popisuje tajnou operaci na záchranu šesti Američanů, která se odehrála na pozadí krize s rukojmími v Íránu. Dne 4. listopadu 1979 vrcholí íránská revoluce. Radikálové pronikají na americké velvyslanectví v Teheránu, kde zajímají celkem 52 amerických rukojmí. Uprostřed nastalého chaosu se nicméně šesti Američanům podaří uprchnout a ukrýt se v domě kanadského velvyslance. CIA si je velmi dobře vědoma toho, že je jen otázkou času, než bude šest uprchlíků nalezeno a velmi pravděpodobně i zabito, a tak specialista CIA na „exfiltraci“ jménem Tony Mendez (Affleck) přichází s riskantním plánem na jejich bezpečný odsun ze země. A ten plán je tak neuvěřitelný, jako by se mohl stát jen ve filmu.

Verdikt: Jít

Argo je rafinovaně napsaná a dynamicky natočená zábava, u níž divák vůbec nemusí řešit „nějakou“ ideologii. Po všech těch kritických filmových sondách do útrob CIA v posledních letech je to po hodně dlouhé době film, který její práci chválí.

Příkladně funguje způsob, jakým tvůrci mixují dohromady prvky sugestivního politického thrilleru a situační komedie. Affleck vtáhne diváka do dění hned strhující úvodní sekvencí přepadení ambasády zfanatizovanými demonstranty, která si nezadá s podobně autenticky zfilmovaným masakrem ve Spielbergově Mnichovu. Film pak napětí buduje velmi pozvolně, ale s o to větším efektem. V poslední dvacetiminutovce se vám pak stane to, co málokdy:  Napětím skoro nedýcháte a prsty zarýváte do sedaček.

Zkrátka: Affleck, který filmu vtiskl svým sebevědomým režijním stylem konzistentní tvar, si Argem jasně říká o Oscara.

-

Holy Motors

Režie: Leos Carax

Obsazení: Denis Lavant, Kylie Minogue, Michel Piccoli, Eva Mendes ad.

Co říká distributor: Denis Lavant ve snímku ztvárňuje tajuplného pana Oscara, který na sebe v průběhu jednoho dne bere nejrůznější identity ve zneklidňující show snímané neviditelnými kamerami. „Kvůli čemu to ještě děláte?“ ptá se Oscara jeho šéf, ztvárněný Michelem Piccolim. „Pro krásu samotného gesta,“ odpovídá a charakterizuje tak režisérovo krédo „rozprostřené“ do pěti filmů v průběhu téměř třiceti let. Pro Caraxe typické, bolestně romantické vidění světa se snoubí s hravou provokativností a nezměrnou láskou k bizarním milníkům v dějinách filmu. Jeho uhrančivý spektákl je prostoupen obdivem k Paříži, která bezmocně přihlíží pomalému zániku legendárního obchodního domu Samaritaine v sousedství Pont Neuf, ale třeba i k mizejícímu světu limuzín či zpěvu Kylie Minogue.

Verdikt: Jít, pokud...

Patrně nejdiskutovanější film téhle sezony, který slastně a radikálně bourá filmové konvence.

Málokterý film se dá s tak klidným svědomím doporučit ostatním s tím, že nic podobného dozajista ještě neviděli. Originalita unikátního konceptu filmu je nezpochybnitelná.

Celý snímek je prostě… chameleonovský. Střídá převleky, identity, různé žánry. Vrah na sebe bere podobu zavražděného, mrtvý stařík po dojemné scéně svého vlastního skonu křepce vstává z postele a konverzuje už zase jako Oscar se spoluherečkou. I Kylie Minogue coby Oscarova kolegyně z konkurenční limuzíny spáchá sebevraždu ne sama za sebe, ale v roli klamané letušky...

Holy Motors jsou v mnoha ohledech osvěživě svobodný a anarchistický film.

Ocení ho ale především cinefilní snobové, jimž činí potěšení ztrácet se v košatém labyrintu významů a interpretací, který reflektuje povahu filmového média.