Byznys - Státem vlastněná Česká exportní banka (ČEB) bojuje o miliardy utopené v rizikových úvěrech v Rusku. „Našemu týmu se podařilo najít zájemce o postoupení jedné z problematických pohledávek, odprodali jsme ji sice s určitou ztrátou, ale i tak za velmi vysokou cenu,“ říká nový generální ředitel ČEB Jiří Klumpar (na snímku).
„Návratnost se v tomto případě podařilo zajistit lépe, než jsme čekali, takže je možné rozpustit část opravných položek,“ dodává šéf banky v rozhovoru, který tento týden, po dvou měsících ve funkci, poskytl deníku Insider.
Poprvé v něm obsáhleji popsal také svou vizi a plány v čele státní instituce, jíž protékají miliardy na podporu českého byznysu.
Ztráty z Ruska nebudou sedmimiliardové
Problémové úvěry v Rusku byly jednou z příčin, proč musel v září nedobrovolně rezignovat Klumparův předchůdce Tomáš Uvíra. ČEB má problém především s několika kolabujícími úvěry na export sklářských technologií turnovské společnosti Sklostroj. Ruské firmy, jež mnohamiliardové úvěry od ČEB na nákup turnovských strojů získaly, se dostaly do potíží, mimo jiné kvůli prudkému poklesu poptávky po nápojích ve skle. Tento trh se před dvěma lety v Rusku propadl až na 20 procent. I když se pak prodeje oživily, nikdy už se nedostaly na původně plánovanou úroveň. K tomu se přidaly další potíže - včetně požáru jedné z věřitelských továren.
Loni po prověrce v ČEB upozornil v neveřejné části své zprávy Nejvyšší kontrolní úřad, že jen z ruských obchodů Sklostroje hrozí bance ztráta ve výši až sedmi miliard korun. Insider už v říjnu informoval, že případ vzhledem k mimořádně podivným okolnostem prověřuje i Vrchní státní zastupitelství a protikorupční policie.
Nesplacené úvěry má z větší části uhradit státní pojišťovna EGAP. Její dnes už rovněž bývalé vedení se kvůli tomu loni dostalo s šéfy ČEB do sporu. Lidé z pojišťovny soudili, že se bankéři o problematické případy špatně starají, nevymáhají pohledávky v Rusku dost razantně a chovají se k riziku liknavě, protože počítají s tím, že je pokryjí pojistky.
Klumpar tvrdí, že ve správě problematických pohledávek nastartoval obrat a že už má první výsledky. Ztráty v Rusku podle něj i díky tomu nedosáhnou zdaleka sedmi miliard korun, před nimiž varoval NKÚ.
„Ne všechny firmy, které úvěry čerpaly, jsou v konkurzu. Věřím, že se podaří dopady minimalizovat. Určitě nepůjde o ztrátu šesti či sedmi miliard, bude to v řádu stovek milionů, nejvýš málo miliard,“ řekl Klumpar. Detailněji nechtěl obchody Sklostroje komentovat s ohledem na bankovní tajemství.
Zatím banka jedná s pojišťovnou o proplacení pojistného plnění za první případ této série. Na podzim požádala EGAP o úhradu miliardové ztráty.
Klumpar však zdůrazňuje, že i v případě, že banka pojištěný úvěr bude muset odepsat a dojde na pojistné plnění z EGAP, neutrpí škodu stát. Pojišťovna pojistky proplácí z rezerv, které se tvoří z pojistných prémií pocházejících od účastníků daného exportního obchodu. „Jde o peníze, které pojišťovna prostřednictvím banky předem vybere od exportérů, státu tak ani v případě proplacení pojistky žádná škoda nevznikne,“ prohlásil.
EGAP má podle něj zatím dostatečně velký polštář na to, aby mohla hrozící rizika pokrýt. „Její rezervy z vybraného pojistného činí nyní šest miliard korun, což je dostatečně velká suma i pro nejpesimističtější scénáře,“ soudí šéf ČEB.
Lepší péče o rizika
Nový šéf připouští, že banka se o vymáhání ruských dluhů dřív nestarala dost razantně, na druhou stranu ale neudělal v jejím vedení žádné velké personální změny. Jen přesunul tým zodpovědný za vymáhání problematických pohledávek pod své přímé řízení.
„Správu rizikových pohledávek celkově posilujeme. A navrhujeme technické úpravy, které zvýší její efektivitu. Už v tomto směru máme první pozitivní výsledky. Minulý měsíc se nám podařilo uzavřít jeden velký problematický případ v Rusku,“ řekl Insideru Klumpar.
Klumpar také souhlasí s EGAP v tom, že na banky financující exportní obchody je třeba klást vyšší nároky a nutit je k tomu, aby se víc staraly o svá rizika.
EGAP loni začal připravovat nové znění svých všeobecných pojistných podmínek, podle nových pravidel se má část rizika z financování exportu přenést právě na banky. „Na přípravě nových podmínek s EGAP spolupracujeme, jednak prostřednictvím České bankovní asociace, jednak dalšími cestami,“ řekl.
Hlavním úkolem nového šéfa ČEB je příprava nové strategie financování exportu, kterou má schválit vláda. Uvíra měl tento materiál připravit už loni, původně jej kabinet měl na stůl dostat v září. Kvůli sporům o koncepci se jej ale bývalému šéfovi nepodařilo dokončit, zadání po něm zdědil Klumpar.
„První draft nové strategie bude hotov koncem března, až projde v dozorčí radě, rád bych ho projednal i s dalšími subjekty, s představiteli exportérů, například na půdě jejich asociací a podobně,“ řekl generální ředitel ČEB. Vláda má podle něj schválit materiál „rozhodně mnohem dříve než do konce tohoto roku.“
Za brzdu netaháme
Klumpar, stejně jako Uvíra, chce směrovat státní podporu na export do nových teritorií a rovnoměrněji ji rozdělovat do většího počtu lokalit (od vzniku ČEB převažují úvěry a garance na vývoz velkých tuzemských strojírenských skupin do Ruska, ruské obchody tvoří víc než polovinu úvěrového portfolia banky). A také podobně jako Uvíra i Klumpar sdílí názor, že by se státní podpora měla ve větší míře zacílit na segment malých a středních firem. „Nemůžeme cílit na skutečně malé výrobce, ale podporovat i středně velké exportéry,“ říká.
Chce však být opatrnější než Uvíra, méně úporný a razantní. Také slibuje o strategii banky víc diskutovat - a to i s exportéry.
„Nemohu říct, že se na tyto věci dívám jinak (než Tomáš Uvíra - pozn. red.), jen je tu jistý rozdíl v názoru na rychlost implementace těchto změn,“ říká nový šéf ČEB. Hodně mluví o „diverzifikaci“ čili dělení úvěrových prostředků i rizika, zároveň ale často zdůrazňuje „nebudeme razantně tahat za brzdu v tom, co děláme dosud.“ Příkladem je právě Rusko.
ČEB zvažuje, že tam posílí své pět let fungující obchodní zastoupení. „Děláme analýzu, jak zastoupení v Rusku funguje a jak je personálně obsazené. Jakmile budeme mít vyřešené ruské zastoupení, pustíme se do dalších teritorií,“ řekl Klumpar.
Chystá se tak naplňovat Uvírovy plány na zakládání dalších zastoupení v cizině. První je podle něj na řadě Turecko. „Turecko a Blízký východ je pro český export čím dál důležitější, nyní se nám právě tady koncentruje portfolio odběratelských úvěrů. Po Ruské federaci je to druhá oblast, kde už český byznys je dobře usazený, “ vysvětluje. „Nechceme vyklízet pozice, tam, kde fungujeme. Ale musíme být rychlejší a víc se soustředit na nová teritoria.“ Banka podle něj musí dělat to, k čemu je určena: dávat úvěry či garance na projekty českých byznysmenů, do nichž se komerční banky, často kvůli tlaku svých zahraničních centrál, nemohou pustit, protože tu cítí velké riziko. „Někdy však zahraniční matka zakáže české bankovní pobočce financovat projekt české firmy kvůli vysokému riziku, pak ale centrála podpoří tentýž obchod, ale pro exportéra ze své mateřské země. Dochází tak i k vykrádání obchodních příležitostí a tomu musíme bránit,“ říká šéf ČEB.
S Bakajsou vycházím
Klumpar po svém příchodu do banky neprovedl žádné personální změny ve vedení, spolupracuje dál s týmem manažerů, kteří tu působili za Uvíry. Ten si nadělal spoustu potíží, když se rozkmotřil se svým náměstkem pro obchod Michalem Bakajsou, pokoušel se prosadit jeho odvolání, a když neuspěl u dozorčí rady, chtěl Bakajsův vyhazov prosadit rovnou u svého nejvyššího šéfa ministra financí Miroslava Kalouska. Zapomněl přitom, že ČEB je podle politických dohod koaličních stran v gesci nikoliv Kalouskovy strany TOP 09, nýbrž ODS. A tak se snaha obejít dozorčí radu, dirigovanou politickými partajemi, stala posledním hřebíkem do rakve Uvírovy kariéry v ČEB. Bakajsa se po Uvírově odchodu přihlásil do výběrového řízení a sám se neúspěšně pokoušel získat post šéfa banky.
Klumpar tvrdí, že se do žádných konfliktů s manažery nedostává. „Já tento problém necítím, nevidím k žádným personálním změnám ve vedení důvod,“ říká nový generální ředitel.
Banka v dobré kondici
I přes narůstající počet problematických případů, na němž se zčásti podepsala krize, považuje Klumpar situaci státní exportní banky za dobrou. Výsledek za loňský rok se podle něj po započtení opravných položek bude pohybovat mírně nad nulou, banka se nedostane do ztráty.
ČEB od svého vzniku podpořila exportní projekty v celkové výši 350 miliard korun, objem jejích úvěrů či garancí činí něco přes 320 miliard korun. Objem problematických úvěrů je sice vyšší než u komerčních bank, podle Klumpara to ale odpovídá specifické roli ČEB, jejímž cílem není tvorba zisku, nýbrž podpora českých firem.
Jiří Klumpar do ČEB přišel z poradenské firmy PriceWaterhouseCoopers, v minulosti pracoval v ČNB, GE Money Bank a byl také nuceným správcem zkrachovalé Agrobanky. Vystudoval jadernou fyziku na ČVUT a makroekonomii na Georgtownské univerzitě v americkém Washingtonu.
Zuzana Kubátová
