Ženy pijí méně než muži. A také jich méně spadne do závislosti. Na druhou stranu ženy mají nižší toleranci k alkoholu, a rizikové jsou tedy pro ně ve srovnání s muži nižší dávky konzumovaného alkoholu. V případě mužů experti definují umírněné pití jako maximálně dva alkoholické nápoje denně, u žen je to jeden nápoj. Za rizikové pití pak považují u mužů až tři nápoje denně, u žen dva. Vyšší konzumaci, tedy v případě žen od tří nápojů, považují za přímo škodlivé pití. Za jeden nápoj nebo jednu dávku se v Česku považuje půllitr piva, „dvojka“ vína nebo jeden „panák“ destilátu.
Škodlivě, tedy tři a více skleniček denně, pijí čtyři procenta tuzemských žen, vyplývá z posledních dostupných dat Národního výzkumu užívání tabáku a alkoholu v ČR 2023. Když se připočítají i ženy, které pijí rizikově, tedy dvě skleničky denně, číslo celkového rizikového užívání se vyšplhá na čtrnáct procent.
Ve stejném výzkumu experti zjišťovali i to, jak často respondenti pijí. Zde platí, že denně nebo několikrát týdně pijí spíše muži než ženy. „U žen je míra denního pití dlouhodobě na stejné úrovni, po poklesu, ke kterému došlo v souvislosti s pandemií covid-19, se prevalence denního pití mezi ženami vrátila na hodnoty z roku 2019,“ hodnotí situaci autoři Zprávy o alkoholu v ČR 2023.
Liší se i typ alkoholu, který obě pohlaví nejčastěji konzumují. „U mužů je zřetelné dominantní zastoupení piva, zatímco u žen je nejvíce preferovaným nápojem víno,“ uvádějí autoři národního výzkumu. Například ženy, které uvízly v kategorii škodlivého pití, spotřebují za rok v průměru 15,7 litru čistého alkoholu ve víně. Prostřednictvím piva do těla dostanou jen zhruba polovinu této dávky. Stejný je poměr těchto dvou nejběžnějších alkoholických nápojů i u žen, které pijí rizikově či jen umírněně.
Kvůli nadměrnému pití alkoholu pomoc odborníků vyhledá přes deset tisíc žen. V ambulantní psychiatrické péči se podle dat Ústavu zdravotnických údajů a informací předloni léčilo přes 23 tisíce osob se závislostí na alkoholu, z čehož ženy tvořily více než třetinu. To znamená, že zhruba 8,5 tisíce žen docházelo do ambulancí kvůli problémům s pitím.
Nejvíc jich bylo ve věkové kategorii 40 až 60 let. Což odpovídá i věku, ve kterém lidé obecně nejvíce pijí. Nejvyšší spotřeba alkoholu byla v rámci výzkumu zjištěna u lidí ve věku 45 až 64 let. „V této věkové kategorii je více než 16 procent respondentů, kteří vykazují známky rizikového nebo škodlivého pití,“ hodnotí data expert Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity Albert Kšiňan.
„V případě žen byla zjištěna vyšší míra konzumace alkoholu u respondentek s vyšším vzděláním, a to u všech sledovaných ukazatelů konzumace alkoholu,“ připomínají autoři Zprávy o alkoholu výsledky celoevropského dotazníkového šetření zaměřené na užívání alkoholu v aktivní dospělé populaci.
V rezidentní péči, tedy v pobytové v léčebnách, končí každý rok více než dva tisíce žen. Opět jich je nejvíc ve věku mezi čtyřicítkou a šedesátkou. Ze statistik nicméně vyplývá, že předloni se léčilo i 24 dívek od deseti do devatenácti let. A například ve věku hlavní hrdinky Zápisníku alkoholičky, tedy mezi dvacátnicemi, se jednalo o 126 žen.
Když se k „poruchám duševním a poruchám chování způsobeným užíváním alkoholu“ připočítají i další nemoci přímo přiřaditelné alkoholu, jako jsou například alkoholická onemocnění jater či alkoholická pankreatitida, ročně končí v nemocnicích přes čtyři tisíce hospitalizovaných žen. U mužů je to zhruba dvakrát tolik.
Stovky žen ročně pak za závislost zaplatí životem. Ústav zdravotnických informací a statistiky eviduje v roce 2022 u žen celkem 649 úmrtí přímo souvisejících s užíváním alkoholu. Tento počet se za poslední desetiletí výrazně zvýšil, v roce 2013 se jednalo o 432 skonů. Alkohol tak může zhruba za dvě procenta úmrtí žen, u mužů je to deset procent.
Mnoho žen si neodpustí skleničku alkoholu ani během těhotenství. „Až šedesát procent žen v České republice konzumuje alkohol během těhotenství, v tom téměř devatenáct těhotných konzumuje alkohol pravidelně nebo rizikově,“ píše se ve zprávě o alkoholu.
V roce 2021, za který jsou k dispozici poslední data, byly nahlášeny dva případy postižení plodu a novorozence užíváním alkoholu matkou. Vzhledem k míře rizikového pití v Česku jsou ale podle autorů zprávy o alkoholu případy poruch plodu velmi podhlášeny. „Lze očekávat řádově stovky případů ročně, podle některých odhadů se v Česku ročně narodí až tři tisíce dětí s fetální poruchou alkoholového spektra,“ uvádí se ve zprávě o alkoholu. Zasažené děti pak mohou trpět poruchami učení, řeči, problémy s učením a soustředěním a podobně.
Problémy s alkoholem jsou i častým důvodem rozvodů. Zhruba ve třetině případů z posledních deseti let, kdy hlavním důvodem rozpadu manželství byl podle záznamů soudů právě alkoholismus, byla vina na straně ženy, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.
Alkoholismus má velký vliv na rodiny závislých bez ohledu, zda závislost zapříčiní rozchod, či ne. I to byl jeden z důvodů, proč autorka Zápisníku alkoholičky Michaela Duffková založila Centrum pro léčbu závislostí Alkos. „Když žijete v blízkém kontaktu se závislou osobou, vzniká spoluzávislost. To znamená, že se mění vaše hodnoty, chování, narušuje se celý rodinný systém. Nestačí tak pracovat jen se závislou osobou, ale také s jeho blízkými. Není to tak, že rodina pošle závislého k nám, my jej dáme dohromady, vrátíme zpět a vše bude v pořádku. Musíme společně pracovat v rámci párové i rodinné terapie, aby se uzdravil celý systém,“ říká Duffková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ona sama se s partnerem Ondrou dvakrát rozešla. Nyní opět žijí spolu. Na svém příkladě ukazuje, co se se vztahem může stát, když terapeuticky nespolupracujete s celou rodinou. „Já jsem léčbou prošla, ale s Ondrou nikdo nepracoval. U druhého rozchodu, který byl zároveň naším rozvodem, jsme se dostali do velkého konfliktu. Oba jsme se snažili být v pozici moci a nebyli jsme schopní se dohodnout na péči o děti. Soudkyně nám tehdy rázně nařídila párovou terapii, kdy jsme měli velké štěstí na skvělého párového terapeuta,“ uzavírá.