Pondělní odpoledne na frekventované Bauerově ulici v Brně. Devětatřicetiletý muž se snaží přejít vozovku v místě, kde býval přechod. Jenže ten je kvůli rekonstrukci ulice dočasně zrušený. Rozjetý nákladní automobil už nestihl zabrzdit a chodce na místě usmrtil.

Případ z února patří mezi osm smrtelných nehod, které se vloni odehrály v Brně. Ty spolu s dalšími téměř šesti desítkami srážek, při nichž došlo k těžkým zraněním, zařadily jihomoravskou metropoli v žebříčku GČP index na poslední místo. Stejně špatně Brno skončilo také o rok dříve.

Čekání na okruh

„Za vyšší nebezpečnost brněnských ulic může především složitá dopravní situace, vysoká intenzita provozu včetně tranzitní dopravy, charakter velké městské aglomerace a také časté uzavírky a opravy komunikací,“ uvádí hlavní příčiny tiskový mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Spolu s tím ovšem dodává, že GČP index nebere v potaz intenzitu dopravy ani další provozní parametry.

Úlevu by měla přinést dostavba městského okruhu. „Velká část řidičů poté nebude muset projíždět rezidenčními čtvrtěmi, doprava by se tak měla především v centru města zklidnit,“ očekává mluvčí. Podle něj už je ve východní části města, kde byl okruh vloni dobudován, zlepšení patrné. Vedle okruhu magistrát plánuje rozšiřování zón s nejvyšší povolenou rychlostí 30 kilometrů za hodinu.

Bezpečný severovýchod

Index pro Generali Českou pojišťovnu sestavují každoročně odborníci z Centra dopravního výzkumu již dvacet let. Výsledná hodnota vyjadřuje, kolik procent z celkového počtu dopravních nehod v zastavěném území daného města skončilo tragicky, tedy smrtí nebo těžkým zraněním účastníků. Abychom minimalizovali zkreslení způsobené nízkými absolutními počty, uvádíme hodnoty indexu pro nejdelší tříleté období, tedy od ledna 2022 do prosince 2024.

Index závažnosti dopravních nehod v krajských městech (tříletý průměr)

BrnoČeské BudějovicePlzeňJihlavaZlínPrahaOstravaKarlovy VaryÚstí nad LabemOlomoucPardubiceLiberecHradec Králové

Zdroj: gcpindex.cz

Na druhém konci žebříčku skončila města na severovýchodě Čech. V Pardubicích, v Liberci a v Hradci Králové se GČP index pohybuje okolo hodnoty 0,5. Ve všech těchto krajských městech se navíc od roku 2012 snížil přibližně o tři čtvrtiny. Například Pardubice zažily poslední smrtelnou dopravní nehodu před šesti lety. Spolu se sousedním Hradcem Králové mají rozsáhlou síť cyklistické infrastruktury délkou srovnatelnou se čtyřikrát větším Brnem.

„Vztah k rozsahu cyklodopravy bych tady primárně nehledal, určitou roli to ale samozřejmě hrát může,“ připouští ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák. „Ve městech jde více o interakci pěších, cyklistů a motorové dopravy vzájemně. Ve velkém hraje roli infrastruktura, která musí tuto interakci ochránit, a pak samozřejmě chování účastníků,“ doplňuje Polák s tím, že lví podíl na nehodovosti ve městech má nepozornost a nepřiměřená rychlost.

O sedm úmrtí více

„Celkově jen na silnicích krajských měst bylo v roce 2024 evidováno 25 362 dopravních nehod, což představuje meziroční pokles o 2035 případů,“ shrnul výsledky Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny. Nadějná čísla ale kazí pohled na počet obětí, který se meziročně zvýšil o sedm na 44 úmrtí.

V roce 2022 do GČP indexu přibylo také 206 menších měst, obcí s rozšířenou působností. I z tohoto srovnání vyšla nejhůře města na jihu země. Nebezpečné jsou zejména ulice městeček, která nemají obchvat, jako je Milevsko, Týn nad Vltavou, Telč, Moravský Krumlov nebo Trhové Sviny. Vzhledem k nízkému celkovému počtu nehod jim ovšem k nelichotivému umístění stačí třeba jen jedna smrtelná srážka za rok.

Index závažnosti dopravních nehod v obcích s rozšířenou působností (tříletý průměr)

Zdroj: gcpindex.cz

Autoři GČP indexu upozorňují, že chodci, cyklisté a motocyklisté si z dopravních nehod odnášejí těžké následky mnohem častěji než řidiči aut. Tito takzvaní zranitelní účastníci se vloni vyskytli jen u 12 procent všech nehod. Ovšem mezi usmrcenými tvoří 70procentní podíl, mezi těžce zraněnými mají podíl dokonce 78 procent.

Bez čtyř kol zranitelnější a smrtelnější

Při omezení na zranitelné účastníky pak index nabývá mnohem hrozivějších hodnot. V nejbezpečnějších Pardubicích 2,3; v Brně 14,1 a v Plzni, která skončila v tomto specifickém srovnání poslední, dokonce 17,7. „Tato data opakovaně jednoznačně dokládají, proč je potřeba na území měst věnovat zvýšenou pozornost právě chodcům, cyklistům a motocyklistům,“ uzavírají tvůrci indexu.

Více chránit zranitelné chce i Brno. „V rámci přestavby ulic dochází k jejich proměnám – příkladem může být probíhající rekonstrukce ulice Údolní, kde je v její části plánovaná sdílená zóna nebo samostatný prostor pro cyklisty,“ popisuje mluvčí města. Magistrát navíc letos spustí osvětovou kampaň s cílem snížit roztržitost a nepozornost chodců.