"Nedostali jsme všechny zbraně, které jsme chtěli. Nemohu být spokojený, ale také si nemohu příliš stěžovat," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když se ho v nedávném rozhovoru reportér agentury AP zeptal na zhodnocení výsledků ofenzivy, která nepřinesla kýžené výsledky.
Kdyby došlo k odložení další americké vojenské pomoci Kyjevu, o které se nyní debatuje v americkém Kongresu, vzniklo by dokonce velké riziko, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, přiznal na začátku prosince šéf Zelenského prezidentské kanceláře a jeho klíčový spolupracovník Andrij Jermak.
Redakce Aktuálně.cz u této příležitosti zrekapitulovala, kdo Ukrajince v jejich boji proti ruským okupantům doposud podpořil nejvíc. Srovnání vycházející z dat renomovaného Institutu světové ekonomiky v Kielu ukazuje, že zásadní je právě pomoc Spojených států. Nicméně významně pomohla i řada evropských států. A Česko se rozhodně nemá za co stydět: například v dodávkách těžké vojenské techniky patří k nejštědřejším podporovatelům ukrajinské armády.
Fotografie: Shutterstock | Lance Cpl. Jose D. Lujano / Wikipedia (CC0 1.0) | Tomáš Kovařík / Wikipedia (CC BY-SA 3.0)
Dopracovat se ke zcela přesným číslům, kolik jednotlivé země skutečně poslaly na pomoc Kyjevu, je velmi obtížné. A to proto, že část dodávek míří na bojiště v utajení. Němečtí analytici proto při vytváření podrobných statistik vycházeli především z otevřených zdrojů. Jejich data za Česko do značné míry odpovídají údajům, které na výročí ruské agrese v únoru letošního roku oficiálně zveřejnila česká vláda.
"Ve spolupráci státních a komerčních subjektů bylo v průběhu prvního roku války z Česka na Ukrajinu dodáno 89 tanků, 226 bojových a obrněných vozidel a 38 houfnic. Zhruba třetina této techniky pochází z armádních skladů, ze kterých bylo odesláno i šest protiletadlových systémů a čtyři bojové vrtulníky," stálo v tiskové zprávě Strakovy akademie.
Zbytek dodaly české zbrojařské firmy. "Český obranný průmysl v koordinaci s českým státem dále na Ukrajinu dodal například 33 salvových raketometů a na základě požadavků ukrajinské strany pak Česko zorganizovalo dodávky více než milionu a půl kusů munice, z toho přes šedesát tisíc raket," dodala vláda.
Zdroj: Institut světové ekonomiky v Kielu
Ještě podrobnější a aktuálnější údaje zveřejnilo na začátku listopadu české ministerstvo obrany na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Jeho čísla se částečně liší od dat německých analytiků a od údajů zveřejněných již dříve českou vládou. Obsahují totiž informace o odtajněném vojenském materiálu darovaném do začátku letošního října. Šlo například o 128 minometů s více než sedmnácti tisíci minami, osm tisíc pancéřovek či čtyřicet tisíc ručních zbraní s více než čtyřmi miliony nábojů.
Druh materiálu | Počet (ks) | Rok pořízení |
Letecká technika | 4 | 2005–2006 |
Tanky | 62 | 1968, 1977, 1985–1989, 1993 |
Bojová vozidla pěchoty | 131 | 1973–1989, 1993, 1999 |
Průzkumná chemická vozidla | 5 | 1982, 1985–1987 |
Speciální vozidla kompletů protivzdušné obrany | 16 | 1973–1993 |
Automobily | 47 | 1977–1993, 1997 |
Samohybné kanónové houfnice | 13 | 1980–1986 |
Náboje pro kanóny a kanónové houfnice | 84 860 | 1986–1992, 1999–2002 |
Raketomety | 12 | 1977–1985 |
Rakety pro raketomety | 4900 | 2016–2019 |
Protitankové řízené střely | 645 | 1988 |
Pancéřovky | 8022 | 1991 |
Minomety | 128 | 1971–1979 |
Miny pro minomety | 17 400 | 1992–2004 |
Protiletadlové prostředky | 435 | 1984–1987 |
Ruční střelné zbraně krátké | 30 025 | 1984–2000 |
Ruční střelné zbraně dlouhé | 11 233 | 1959–1989, 2002 |
Náboje pro ruční střelné zbraně | 4 263 000 | 1968, 1984–1991, 1998–2001 |
Zdroj: Ministerstvo obrany, údaje za období od 24. 2. 2022 do 9. 10. 2023
Tím by ale česká pomoc končit neměla. "Měli bychom dodat více zbraní a já vám slibuji, že to budeme dále činit," uvedla na konci listopadu při návštěvě Kyjeva předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Pokračování zbrojní pomoci bylo podle ní také tématem krátkého setkání šéfů evropských parlamentů s prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je přesvědčoval, že jeho země bez dostatečného arzenálu nedokáže ruské přesile čelit.
O české ochotě pomáhat Ukrajině ujišťoval partnery z NATO při nedávné návštěvě Itálie i prezident Petr Pavel. "Nemáme jinou možnost než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi. Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem," řekl v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera.
Zima podle Pavla poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. "Vyrábějí mnohem více velkorážné munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách," připomněl prezident.
Na to, jak se Rusům ve srovnání s Ukrajinci daří doplňovat stavy těžké vojenské techniky, upozornil na síti X (dříve Twitter) Volodymyr Dacenko, analytik a sloupkař ukrajinské mutace časopisu Forbes.
Struggle for resources
— Volodymyr Dacenko (@Volodymyr_D_) November 13, 2023
When Ukrainians say that we need more weapons, the West often thinks that it is a sign of ingratitude.
In fact, Ukrainians are grateful, but there is another side - how many weapons your enemy supplies to the front.
This thread will explore this topic 1/ pic.twitter.com/C6ZF0Ax8FL
Například dodávky munice, které Ukrajině slíbila Evropská unie, se letos zadrhly. Kyjev dostal v březnu příslib, že dostane během dvanácti měsíců milion kusů nábojů. Část měla unie poskytnout ze svých zásob, část pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit.
Před časem se ale začaly objevovat zprávy, že Brusel zatím dodal jen zhruba 300 tisíc kusů munice a že se cíl nejspíš nepodaří splnit. Tyto spekulace na konci listopadu potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba při návštěvě akce NATO v Bruselu. V rozhovoru s novináři vyzval k většímu sladění obranného průmyslu Ukrajiny a NATO, aby Kyjev měl k dispozici zásoby potřebné k porážce Ruska.
Na lepší koordinaci v podpoře Ukrajiny apeloval v rozhovoru pro Aktuálně.cz i bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Už dávno podle něj měl například vzniknout výbor, který by řídil dodávky zbraní do Kyjeva.
"Pojďme si říct, že prostě budeme primárně Ukrajině dodávat jeden typ tanků, ne že tam pošleme 30 Leopardů z Německa, 20 Challengerů z Velké Británie a 20 Abramsů ze Spojených států. Udržovat něco takového je nesmírně náročné na zdroje," vysvětluje na příkladu problémy dodávek Mikulecký.
Z dat německých analytiků z Institutu světové ekonomiky v Kielu vyplývá, že Ukrajina dosud obdržela zbraně za více než 44 miliard eur od Spojených států a za 41 miliard eur od spojenců z EU. Ve srovnání s dřívějšími konflikty, do kterých se zapojily USA, se stále jedná o relativně nízkou částku.
Zdroj: Institut světové ekonomiky v Kielu
Americký ministr obrany Lloyd Austin při své nedávné návštěvě Kyjeva ohlásil novou vojenskou pomoc Ukrajině. Balíček by měl zahrnovat protitankové a protiletecké zbraně. Nicméně pomoc se aktuálně komplikuje na půdě amerického Kongresu.
Ukrajina také usiluje o získání amerických stíhaček F-16, aby dokázala ve válce lépe čelit ruskému letectvu. Kyjevu se letos v srpnu zavázalo poskytnout tyto letouny několik evropských států, například Nizozemsko, Dánsko, Belgie či Norsko. Podle předchozích informací Spojené státy nebudou předání této techniky bránit.