"Pro českou vědu je to unikátní událost," řekl ředitel ústavu Zdeněk Havlas.
Holý proslul objevem léčivých látek nejen proti AIDS, ale také proti žloutence. Prvním objeveným preparátem byl cidofovir, schválený v roce 1996 jako lék Vistide pro léčbu očních infekcí pacientů s AIDS, druhým tenofovir, schválený v roce 2001 jako lék Viread k léčení nemoci AIDS.
Zástupci americké firmy a Akademie věd podepíší smlouvu o spolupráci na pět let s možností prodloužení. Ústav získá na výzkum obrovskou sumu peněz.
Společnost Gilead se zaváže, že ročně poskytne ústavu 1,1 milionu dolarů (24,5 milionu korun). Z toho 200 000 dolarů dostane Holý osobně. Tuto částku bude každoročně využívat na financování svých výzkumů.
Antonín Holý obdrží od výrobce léčiv čestnou profesuru, která má být dárkem k jeho blížícímu se jubileu. V září oslaví sedmdesátiny. Až Holý skončí svou kariéru, komise Gileadu rozhodne o tom, kdo další bude nositelem čestné profesury.
Podle Havlase by na české vědecké úspěchy měly reagovat i české farmaceutické firmy. "Chce to jít do rizika a věřit si," řekl ředitel.
Testování nového léku trvá osm let a stojí kolem půl miliardy dolarů (víc než 11 miliard korun). Výsledek ale předem není jistý.
Celkové výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu činily letos 18,2 miliardy korun. Rozpočet Akademie věd, která má kolem padesáti výzkumných pracovišť, byl kolem 4,7 miliardy korun. Podle ekonoma akademie Jiřího Rákosníka získaly ústavy za loňský rok ze zahraničí dary a granty ve výši 166 milionů korun.
